Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/IMSNV.jpg

Se zpožděním přidávám další kapitolku, ale alespoň je o čtvrtinu delší. ;) Jak se tedy Edward rozhodne? Vykáže Bellu ze své postele? ;)

Také bych ráda upozornila na to, že jsem tuto povídku nezanedbávala, ale ty čtyři kapitoly k ZZN jsem měla už rok a půl napsané a hotové. Takže se nezlobte. :)

Kapča (alespoň) +15!

f

„Takže ty jsi -“

„Ano,“ přerušila jsem jej hbitě. „Panna,“ vylezlo ze mě s lehkým zaváháním. Vnitřně jsem se za to holt styděla. V mém věku to nebylo vůbec normální.

„Ale onehdy jsi tvrdila, že…“ Větu nechal nedokončenou.

„To bylo pouze hypotetické,“ bránila jsem se.

„Ovšem,“ vydechl rozpolceně. Držel mě přitom lapenou ve svém nerozhodném pohledu. Cítila jsem se jak na trní. Nenechal mě v tom ale dlouho. „V tom případě mi bude opravdovou ctí, být tvým prvním, lásko,“ promluvil nakonec s takovou něžností, až mi to málem zastavilo srdce. „Nicméně to mění veškeré plány,“ přidal tak trošku rozladěně. Žaludek se mi nad tím prohlášením stáhnul do malé, malinkaté kuličky a chlad se zintenzivnil. Víc jak kdy dřív jsem si uvědomovala mou nahotu a… neskutečně mi to vadilo. Kůže mě pod Edwardovým pohledem doslova pálila.

„Chápu,“ hlesla jsem zklamaně a porozhlédla se po oblečení, které se zmuchlané válelo po podlaze.

„Myslím, drahá, že jsi mi neporozuměla ani tentokrát,“ pousmál se… laškovně? Okamžitě jsem se zaměřila na jeho opět prosluněnou tvář.

„Cože?“

Sebral mi vítr z plachet.

„Chtěl jsem pouze podotknout, miláčku, že se na tebe nemohu vrhnout jak prachobyčejný barbar, což byl můj prvotní záměr,“ mluvil tak měkkým a oddaným tónem s pikantní příměsí, až se mi touhou otřáslo celé tělo. Nevěřícně jsem zamrkala a spodní čelist mi mírně poklesla. Pohotově jsem ji ovšem zavřela. Přitáhl si mou tvář těsně k té svojí. „Budu tedy nucený zachovat se nanejvýš galantně,“ zavrněl, a líbnul mě na ústa, „a jen velmi opatrně a něžně dobývat tvou nejsladší pevnost,“ vysvětloval horce a tak sladce, jak ta nejchutnější čokoláda. Hlas se mu táhnul jak zahřátý karamel a mě jím naprosto opájel. Navíc to vše doplňoval těmi nejemnějšími, motýlími polibky po celém obličeji.

Muži mého století, které jsem poznala intimně trošku víc, se takhle nikdy nechovali. To, že jsem se octla z nějakých blíže nespecifikovaných důvodů právě tady, a právě u Edwarda, nyní jakoby dostávalo smysl. Patřili jsme k sobě. Nebo jsem si to jenom namýšlela, protože všichni čerstvě zamilovaní mají na nose růžové brýle. Každopádně, i přes to všechno, mi v tomto okamžiku přišlo, ačkoli mozek mě nazýval hloupou a sentimentální husou, že vše je tak, jak má být. Že jsem tam, kde mám být. V tom správném náručí. A že my dva si byli opravdu předurčeni. Souzeni.

S nově nabitou dychtivostí jsem na Edwarda doslova skočila, povalila ho na záda a rozkročila se mu okolo boků. Šťastnější úsměv mi snad ani věnovat nemohl, ovšem i ten vyvanul ve chvíli, kdy jsem se nedočkavým, kluzkým pohybem otřela o tu úchvatnou tvrdost, která se mezi námi hrdě tyčila v celé svojí mohutné velikosti.

Byla jsem z toho mokrá až hanba.

Edward celý ztuhnul a ten dole sebou překvapením cuknul. Prohnula jsem se v zádech a hlasitě zasténala. Tohle všechno bylo nové. Nádherné. S nikým jsem se ještě takhle daleko nedostala. Ani s mým bývalým, a to jsme spolu chodili téměř půl roku.

Celičkou mě zahalila Edwardova svádivá, zároveň však ubezpečující vůně, která jakoby snad z vteřiny na vteřinu ještě zesílila. Nebo to já jen takhle vnímala? Brnělo mě všude, ale nejsilněji to bylo cítit v mém tepajícím středu, břiše a kolem páteře. Už nešlo myslet na to, že tohle bude poprvé, jen… jsem se nemohla dočkat.

Edwardův pohled byl zastřený, když mě pohladil po celé délce zad.

„Stále si nemohu zvyknout, jak bezprostřední a liberální, ohledně tvé sexuality, jsi, Isabell. Absolutně se nestydíš,“ zachraptěl hlasem obtěžkaným touhou.

„S tebou ne, Edwarde,“ prozradila jsem měkce, vášnivě jej políbila a hladově zopakovala to neskutečně příjemné otření. Od kořene až po špičku, která se automaticky nastavila do správné pozice. K branám rozkoše.

Nejspíš mi však poprvé žádnou rozkoš nepřinese, jenže… Nedokázala jsem se už zastavit a přebrala iniciativu. Ruka samovolně sjela mezi našimi těly, aby dosáhla na ten ohromný poklad. Leskl se. Lačně jsem po něm přejela a sevřela jej. Byl úžasný. Nešlo to popsat. Hedvábný, jemný a horký, přitom tak neskutečně tvrdý.

Edward tentokrát zasténal opravdu hlasitě a boky vyrazil kupředu.

„Opatrně, drahoušku,“ napomenul mě roztřeseným hlasem. „Pokud s tím ihned nepřestaneš, budu nucený se navrátit k mému původnímu plánu, a to ani jeden z nás jistě nechce.“

„Měla bych se ti snad omluvit za to, že po tobě tolik toužím, Edwarde? Držet se zpátky?“ šeptala jsem mu žádostivě do ucha.

„Ne,“ hlesl prostě, když jsem se mu jemně zahryzla do ramene. „Nebo snad možná alespoň protentokrát,“ dodal hned na to vážně. „Nechci ti ublížit,“ dokončil třesoucím se hlasem.

Stěží se ovládal.

„To se nestane,“ vyvracela jsem mu zapáleně, ale tělo mi právě spalovaly plameny vášně. Doslova v jednom náruživém ohni. A Edward prozatím vůbec nehasil. Teda ne, že by se mu to snad mohlo kdy povést. Požár takových rozměrů, co se mi uvnitř rozpínal, hrozil jedině mohutným výbuchem. Ano, v ten jsem tedy zatraceně doufala, i když… to bylo dost nepravděpodobné.

Edwardovy dlaně mě ale z nenadání chňaply pevně za boky, a on celý se v jednom okamžiku i se mnou na posteli převrátil. Teď jsem to byla já, kdo byl uvězněný vespod. Držel mě pod sebou a jen mi koukal do očí. Pohled měl vážný.

„Předtím, než se toto intimní spojení naplní, Isabell, chci, aby mezi námi bylo zcela jasno,“ prohlásil z ničeho nic pevně. „Žádal jsem tě o ruku, ale ty jsi několikrát odmítla. Chci, abys věděla, že tohle celé je pro mne velký ústupek. Přijde mi, že ničím něco velmi cenného -“

„Nic neničíš,“ skočila jsem mu do řeči s nesouhlasným zakňučením.

Proč jen zdržuje?!

Popovídat si můžeme i potom!

„Ty to tak jistě nevnímáš, drahoušku. Já byl však vychován zcela odlišným způsobem. Nemíním vzít zpět své slovo, to ani náhodou, jen potřebuji, abys předtím, než uděláme tento důležitý a velmi vážný krok, byla seznámena s tím, co se stane poté.“

„Já vím, že to bude bolet,“ vyhrkla jsem bez myšlenkovitě. „Poprvé to tak vždycky je.“

„Očekával jsem, že v tomto ohledu jsi… instruována, již podle toho, co jsi mi sdělila prve, ale tohle není to, co jsem měl na mysli já.“

„Edwarde, musíme právě teď mluvit?“ zabručela jsem už opravdu naštvaně.

„Jenom to dokončím, a pak už nás nic nezadrží, ano? Tedy pokud si to sama nerozmyslíš.“

„To bych neudělala!“ zaprotestovala jsem.

„Nestrpím žádné vytáčky, lásko,“ vyhrkl rozhodně. „Tímto aktem zpečetíme vše. Staneš se pouze mou. Vezmeme se, a nechci slyšet ne, rozumíš?“ Němě jsem mu to odkývala, protože tohle čekání bylo jak za trest.

Chce ženu, má ji teda mít. Vylíčila jsem mu dost barvitě, co od svazku se mnou nemůže očekávat. Když na to tedy přistoupil…, jeho chyba! Nemohla jsem dělat nic jiného. Líp jak takhle to ani dopadnout nemohlo. Co bych bez Edwarda v téhle době dělala? Skončit někde jinde… Pokaždé by to nejspíš dopadlo naprosto katastrofálně!

„Promluvíme si o tom později, jo?“ navrhla jsem smírně, zatímco mé prsty bloudily v těch úžasně rozcuchaných vlasech. Edward pozvednul jeden koutek a v pohledu se mu blýsklo.

„Isabell,“ zaúpěl, „zřejmě si nepochopila, že po tom všem, co se zde stane, budou veškeré diskuze uzavřeny.“

„Fajn, tak… ano,“ vydechla jsem. „Vezmu si tě, když to bude stát za to.“

Nesouhlasně zakroutil hlavou.

„Žádné dohadování, miláčku.“ Políbil mě na nos. „Dohadování je totiž od této chvíle zakázáno. Stejně bych ti už nedokázal odolat, takže se zde nemáme o čem bavit.“

„Dobrá,“ odsouhlasila jsem tedy ledabyle.

„Nechceš, abych zhasnul lampu?“ dodal s jasnou nevolí v hlase Edward, zatímco si mě okatě prohlížel od shora až dolů, tak jak mě máma stvořila.

„Ne,“ vyhrkla jsem. „Chci tě vidět.“

Bylo znát, že mu moje rozhodnutí vůbec nevadilo.

„A já zase tebe,“ zakončil těsně předtím, než nás opět spojil v dychtivém polibku.

Měkké a horké, přesto dožadující se rty, mě uváděly do varu. Jo. S tímhle mužským stačilo se jen líbat, a dovolila bych mu úplně všechno. V tomto případě bychom se šesti měsíců celibátu jako s Mikem rozhodně nedočkali.

Edwardovy dlaně se opatrně pustily na průzkum neznámým terénem. Mnou. Přesto se držel v povzdálí, a bral oklikou místa, kde jsem chtěla, aby se mě dotýkal nejvíc. A byla jsem to znova já, kdo se mu jazykem nastěhoval do úst a stehny pevně stiskla jeho kyčle. Teprve potom se do toho věčně uvázaného a mravného muže vlil ten pravý, divoký žár. Oči se mu rozsvítily, lícní kosti lehce zrudly, a konečně se odhodlal k návštěvě do zakázaných míst.

Když mi prsty poprvé promnul ztuhlý vrcholek ňadra, zakousla jsem se mu do spodního rtu a prohnula záda se ve snaze zacítit těsnější kontakt mezi našimi těly. Hřejivý a pevný. Pánví se jemně zhoupnul proti té mojí, a narazil tak na nedočkavé, roztopené jezírko. Nezdržel se ovšem. Jen se smočil a zas couvnul vzad.

Nespokojeně jsem zamručela a přitiskla se k němu ještě o chlup víc.

Dech mi už nestačil.

Nadzvednul zadek, aby mezi námi mohl nechat proklouznout ruku, se kterou s naprostou samozřejmostí zamířil rovnou linkou na jih. Při prvním doteku se zastavil a zatvářil mírně překvapeně, ale jakmile prstem vklouznul dovnitř, překvapení bylo vystřídáno hladovou touhou. Zračila se mu ve tváři. A já zas vypjala páteř k nebi.

Dotýkal se mého nejintimnějšího místečka.

Nejniternější části.

Zmáčkla jsem mu půlky a pokusila se ho opět snížit. Nenechal se. Místo toho dovnitř k jednomu prstu přidal i druhý a palcem zakroužil na tom drobném hrášku slasti. Po páteři mě příjemně zamrazilo a podbřišek se v pozitivní odpovědi stáhnul. Znovu jsem zasténala, a už s tím nepřestala. Když se ovšem dostalo i na třetího, dlouhého kamaráda, který se stěhoval k těm dvěma předešlým, šlo to dost těžce. A já poprvé pocítila, jak se moje měkká tkáň s nevolí přizpůsobuje. Nebylo to příjemné, přesto to nebolelo.

„Jsi tak… těsná,“ vydechl mi do ucha rozvášněný Edward. Pak se opatrně zvednul a posadil na paty.

Vytáhl ze mě prsty a nechal uvnitř pouze jeden, přičemž palcem neustále kroužil na tom malém výstupku u mého ústí. Shlížel na mě přitom z vrchu a s nekrytou spokojeností si prohlížel obrázek pod sebou. Sama jsem si promnula tuhé hroty bradavek, zatímco jsem se koukala na Edwarda. V obličeji teď měl zvířecí divokost a uspokojení, které se znásobilo v momentě, kdy jsem v úlevném vyvrcholení vítězně zakřičela, a s patami zabořenými v prostěradle se vzepjala vzhůru.

Myslela jsem, že nyní už konečně dojde na hlavní bod programu, ale Edward se jen odsunul a sklonil. Obličej měl nyní pouhých pět centimetrů od mého roztopeného místečka v jižní části.

Netrvalo to dlouho, a já ucítila, jak mě olíznul jeho horký jazyk.

„Jsi tak… sametová,“ zaúpěl rozvášněně, a pak zas s chutí pokračoval tam, kde to před chvílí tak slibně započal.

Zprvu byl velmi opatrný, až zdráhavý, jakoby netušil, co má pořádně dělat. Ovšem po chvíli se do toho, povzbuzen zřejmě mým toužebným nářkem a pozvedáváním pánve proti jeho ústům, opravdu vžil s vervou, jakou bych u něj nečekala. Přidržoval mi boky a uváděl mě do rauše i tím, jak labužnicky u toho mručel.

Netrvalo dlouho a znovu mě odexpedoval k výbuchu tak mohutnému, až se mi rozdrkotaly i zuby. Přes zamlžený pohled jsem byla schopná si všimnout, když se Edward konečně zvednul, že se právě tváří velmi… sebevědomě a mužně. A nanejvýš spokojený sám se sebou. Znovu se snížil, zalehl mě a políbil. Chutnal po… Ne, že bych snad znala mou příchuť, ale…

Zvláštní, nevadilo mi to.

„Mohl bych takto snídat, obědvat i večeřet. A nepohrdl bych i svačinami,“ šeptal mi hříšně do ucha, zatímco tím dole už opatrně kroužil okolo hlavního vchodu. Musela jsem být z jeho prohlášení červená až na- Prostě všude. Tohle nemohl být Edward.

Někdo mi jej snad vyměnil?

„Vydrž miláčku, musím si vzít… ochranu,“ šeptnul tak tiše, jako by mluvil o něčem zakázaném. Natáhnul se k nočnímu stolku, když ho má ruka zastavila.

„Nemusíš,“ vydechla jsem. „Poprvé se nic nestane,“ zalhala jsem chvatně, ale vysvětlovat mu právě v tenhle moment, že mám antikoncepční injekci, jsem teda neměla náladu ani… čas.

„Slíbil jsem to!“ stál si na svém ten mezek.

„A já slibuju, že jestli se cokoliv stane, vina bude pouze moje, ano?“ Už už se chystal něco říct, ale položila jsem mu prsty na rty. „Chceš, abychom se potom vzali, takže tu vlastně žádné riziko není.“

„Nechceš potomky,“ dodal nerozhodně.

„A také že se nic nestane. S-L-I-B-U-J-U!“ Poprvé to mělo být maximálně naturální. Přírodní. A uvnitř jsem Edwarda prostě chtěla cítit kůže na kůži. Bez přebytečného oblečku, s kterým by to prostě nikdy nebylo ono.

Myšlenky se mi však rozprchly po všech čertech v okamžiku, kdy dole konečně zatlačil na tu příliš těsnou branku. Roztáhla jsem nohy naplno, aby měl snadnější přístup, a pak je následně spojila za jeho zády. Jakmile to ale začalo být mírně bolestivé, zadkem jsem automaticky couvla nazpátek.

„Neutíkej mi,“ zachraptěl skrze pevně sevřené zuby Edward a paží se mi omotal okolo pasu. Lapil mě a přidržel na místě. „Poprvé to nebude příjemné,“ zdůraznil to, co já už věděla. Souhlasně jsem kývla. Naštěstí nám to alespoň trošku ulehčovala ta má rozvodněná tůňka. „Miláčku, nech mě, abych se o všechno postaral, ano?“ Další němý souhlas. „Budu se snažit být nanejvýš něžný,“ dodal, než se o kousíček víc zanořil, aby ho zas hbitě povytáhnul.

Edward skutečně postupoval pomaloučku a nechával mě si, s každým nově dobitým milimetrem, přivyknout i nové velikosti. Nevím, jak dlouhá doba uplynula, jestli to byly pouhé minuty, nebo snad hodina, ale přišlo mi to skoro jako věčnost, než se zas zanořil a rozhrnul mě uvnitř až k onomu místu, kde na něj čekala ta věc, kterou si ‚stvořitel’ u nás žen mohl klidně odpustit! Nečekaně sladký polibek mi vyčistil přebytečné myšlenky, a pak… Se to najednou stalo!

Zanořil se prudce a rychle. Vykřikla jsem příšernou bolestí a do očí mi hrkly slzy. Nehty se mu zaryly do zad. Jen ať se taky poměje. Naštěstí mě dostatečně umlčela právě jeho ústa, jinak by sem nejspíš vtrhl majordomus s puškou v ruce.

Už jsem nebyla… nevinná.

Edward mi s tichým ‚ššš‘ otíral slzy z tváří, a další rovnou slíbával. Tolik něhy bych od něj nikdy nečekala. Hlavně tedy proto, že jsem z nadcházejícího století byla zvyklá na něco úplně odlišného.

Zůstával uvnitř. Nehybný. Kdo ví, kolik námahy jej to stálo?

Nakonec jsem to tedy rozsekla já a rozhoupala se jako první. A slovo rozhoupat bylo asi to nejvýstižnější. Pohnula jsem boky tak, abych ho nechala malinko povylézt, načež jsem ho znovu celého pohltila. Nebylo to příjemné, ale… dalo se to přežít. Edward byl ohleduplný. Nespěchal, třebaže ho to muselo stát spoustu sil a ovládání. Pomalu dovnitř, stejně tak ven. A stále dokola, dokud mi mírně nenadzdvihnul zadek a začal se zasouvat pod jiným úhlem.

Zalapala jsem po dechu, když se bolest smísila s něčím zcela novým. Krásným… ne, přímo nádherným. Lamentovala jsem tak dlouho a naříkavě, dokud nezrychlil tempo. Pak už jsem úpěla zcela jiným způsobem a zapřísahala ho, že jestli přestane, přinutím ho pokračovat jakýmkoliv způsobem.

Nečekala jsem, že bych hned napoprvé mohla být vystřelena k branám rozkoše. Letěla jsem tam však už o pár okamžiků později.

Na cestě ke hvězdám mě doprovázel Edwardův vítězný pohled.

O chvíli později vzlétnul i on sám.

 


předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

emam

11)  emam (05.03.2015 18:29)

Překvapil, chlapec a mám z toho radost Bude už pokráčko

10)  a. (03.03.2015 06:26)

* heart*

kala

9)  kala (02.03.2015 18:46)


Tak když náhodou nemáš ten konec, po kterém zuřivě máčkám to tlačítko - další kapitola a jsem na kolaps, tak si ho vyrobí moje fantazie sama. Jsem na "Ráno po té..." Nepiš mi, že Bellu vrátíš kam patří

Děkuju Těším se

kikketka

8)  kikketka (02.03.2015 10:03)

Holky, děvčata a ženy!!!! Moc děkuju za všechny komentáře. Na další kapitolce už se horlivě pracuje. Bude se jmenovat - Ráno po té..

7)  Jaja.M (01.03.2015 10:23)

úžasné! Tak Edward splnil Bellina očekávání a už necouvl. Byl opravdu něžný a ohleduplný, jak se čekalo. *worship Moc krásně jsi to napsala. Jsem zvědavá, jastli ted bude Edward nutit Bellu, aby se za něj opravdu provdala, když už mu to slíbila. Dík za krásnou kapitolu, moc se těším na další.

SestraTwilly

6)  SestraTwilly (28.02.2015 23:01)

Takže Edward necúvol .To si ma viac menej prekvapila,ale džentlmen sa v ňom nezaprel,manželstvo alebo nič .Len aby antikoncepcia nezlihala:D ,u nich by to nebolo nič nové:D . ;)

5)  Niki (28.02.2015 22:29)

no páni nečekala jsem, že to Edward vážně udělá a vážně se nemůže nic stát???

kala

4)  kala (28.02.2015 20:44)


děkuju

3)  Seb (28.02.2015 20:25)

No moc jsem tomu nevěřila,ale stalo se!
Napsalas to skvěle.

2)  BabčaS (28.02.2015 20:03)

1)  danje (28.02.2015 20:02)

On s tím fakt souhlasil .

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek