Sekce

Galerie

/gallery/Forever with you perex.jpg

První mise

Seděla jsem na dně bazénu a schovávala se před Felixem. Jsem na hradě už měsíc a on si nedá pokoj. Nevím, proč nedokáže pochopit, že já mu prostě do postele nevlezu. O mojí skrýši nevěděl nikdo, krom Ara, Marcuse a Demetriho. Poslední jmenovaný právě došel k okraji a naklonil se nad hladinu. Zvedla jsem hlavu a podívala se na něj. V ruce držel ručník. Ne, ještě se mi nechtělo ven. Zakroutila jsem hlavou a zavřela oči. Ozvalo se šplouchnutí, jak skočil do vody. Sedl si přede mě a sledoval mě. Věděl, že takhle přemýšlet nedokážu. Zaškaredila jsem se na něj a vyplavala nahoru. Vzala jsem jediný ručník a šla do svého pokoje. Nestihla jsem dojít a chytil mě za ruku.

„Aro s tebou chce mluvit,“ řekl omluvně a vyškubl mi ručník. Stařík se nedá pokoj.

„A to jako teď hned, nebo počká, až se převlíknu,“ zeptala jsem se ho kysele. Vysloužila jsem si udivený pohled.

„Jak sis je všechny dokázala takhle rychle omotat kolem prstu? Já o Arovi mluvit takhle, tak mi utrhne hlavu a nechá ji znovu přirůst,“ poznamenal. Pokrčila jsem rameny a zamířila k sobě. Modlila jsem se, abych nepotkala Felixe. A proč to vlastně neříct Arovi, však on už si ho nějak srovná, blesklo mi hlavou. Jo, to je dobrý nápad.

„Ach, Evelyn přišla,“ usmál se Aro. Podívala jsem se na zem a pak na něj. Prokázání úcty, no co, aspoň nemusím na jedno koleno, jako někteří tady.

„Co potřebuješ, pane?“ zeptala jsem se ho. U něj bylo vždycky nejlepší přímé jednání.

„Pár přátel nás požádalo o pomoc. Podle Felixe děláš ve výcviku hodně velké pokroky a tuhle misi bys mohla zvládnout. Navíc jede Marcus a bude potřebovat ochranu tvého štítu,“ oznámil mi můj úkol. Ty vado, první mise. Jenom jsem zvědavá na ty jejich přátele.

„Kdy máme vyrazit?“ zeptal se Felix. Poslouchala jsem jen na půl ucha, tohle si stejně Aro vyřizoval jen s Felixem.

„Těšíš se na první misi?“ zeptal se mě Demetri potichu. Otočila jsem se na něj a usmála se.

„Jo, jenom jsem zvědavá na ty jejich přátele,“ pošeptala jsem mu zpátky. Tiše se zasmál.

„Pak ti o nich něco řeknu,“ dodal ještě a šel za Arem. Zase jsem byla pátý kolo u vozu.

„Aro, mohl bys mi s něčím pomoct?“ zeptala jsem se šéfika, potom, co kluci odešli. Caius i s Marcusem zůstal.

„Jistě, má drahá. Copak bys potřebovala,“ usmál se na mě Aro a pokynul mi rukou. Znamenalo to, že se mu můžu dívat do očí.

„Mám prosbu. Mohl bys Felixovi tak nějak vysvětlit, že mi má dát pokoj?“ naznačila jsem mu svůj problém. Caius převrátil oči v sloup a Marcus radši rovnou odešel. Za dveřmi jsem slyšela, jak zavrčel. Nechápu.

„Ale drahá, dopřej mu přeci trochu zábavy. Tohle on zkouší na všechny ženy na hradě,“ pousmál se na mě konejšivě Aro.

„Tak ať mě z toho „všechny“ vyloučí. Já o tu jeho zábavu nestojím,“ zakňourala jsem plačtivě. Tohle na něj platilo. Rychle vstal z trůnu a objal mě kolem ramen.

„Ale jistě, maličká. Domluvím mu,“ slíbil mi. Zářivě jsem se na něj usmála. Kdybych věděla, že mi nic neudělá, lípla bych mu pusu na tvář, takhle to zůstalo jen u toho úsměvu. Jeden nikdy neví. Vyprovodil mě až ke dveřím sálu a nechal si zavolat Felixe. Potkala jsem ho po cestě, svůdně se na mě usmál. Vyplázla jsem na něj jazyk a zapadla do pokoje. Chvilku jsem uvažovala, jestli si začít číst, anebo si zahrát na klavír. Anitu už jsem dočetla kompletně a teď jsem louskala Bratrstvo. Nakonec jsem se rozhodovat nemusela. Na dveře totiž zaklepal Demetri.

„Jdeš mi vyprávět o těch přátelích Ara?“ zeptala jsem se ho a sedla si do jednoho z vaků v pokoji. Kývl hlavou a obsadil druhý.

„Nejsou to ani tak přátelé. Mají s námi smlouvu. My nezabíjíme jejich druh a oni členy gardy,“ začal. Vykulila jsem na něj oči.

„Druh? Oni nejsou upíři?“ vyhrkla jsem.

„Ne, nebo ne tak úplně. Jsou to napůl upíři napůl vlkodlaci,“ vysvětlil a opřel se. Tak takhle teda.

„Někdo se inspiroval Underworldem,“ poznamenala jsem, ale Demetri se rozesmál.

„Tohle před nimi nezmiňuj, pokud nechceš přijít o nějakou končetinu. Jsou podstatně silnější než my,“ poradil mi se smíchem. Pak mi je popsal. Hleděla jsem na něj s očima navrch hlavy. Tyhle chci poznat.

Do našeho rozhovoru vpadl rozzuřený Felix.

„Do tréninkové haly. Hned!“ štěkl na mě a práskl dveřmi. Demetri se na mě nechápavě podíval.

„Práskla jsem Arovi, že mě otravuje,“ kuňkla jsem a šla do šatny pro oblečení na trénink. Skládalo se z dlouhých volných kalhot a krátkého trička na ramínka. Vlasy jsem si stáhla do jednoduchého ohonu a pomalu se šourala do tréninkové haly. Nechtělo se mi tam, ale kdybych nešla, bylo by to horší. Demetri šel se mnou. Před dveřmi mi povzbudivě stiskl rameno.

„Dobrá práce, Aro mu utrhl hlavu,“ pošeptal mi Alec, stojící u dveří. Na rozdíl od své sestry mu můj jídelníček nevadil a bral mě takovou, jaká jsem.

Mrskla jsem pohledem po Felixovi. Tohle nebylo dobrý. Zuřil a chtěl mi to dát sežrat.

„Hoď s sebou, nemám na tebe celý den,“ zavrčel na mě a postavil se doprostřed. Stoupla jsem si naproti a čekala úder. Přišel a hned mě složil na zem. Pokaždé, když zaútočil, skončila jsem na zemi s naznačením utržení ruky, nohy, nebo hlavy. Nebavilo mě to, ale Felix si vyloženě užíval.

„Felixi, už ji nech. Všichni víme, že tě neporazí, tak si na ni nevylívej zlost. Holt s tebou spát nebude,“ zastal se mě Alec, když jsem o hodinu později znovu ležela na zemi. Tentokrát mi páčil obě ruce.

„Prosím tě, nejspíš je ještě panna,“ odfrkla si Jane. Felix mě znenadání pustil a já bleskově stála na nohou. Podíval se na mě s poznánáním v očích. Za to mě v očích pálily neexistující slzy. Utekla jsem z haly a běžela rovnou k bazénu. Aspoň nějakou vodu jsem na obličeji cítila. Doplavala jsem do rohu a sedla si na dno. Zastřela jsem místnost, abych nebyla ani cítit, ani slyšet. Stejně jim dojde, kde jsem.

Jak jsem říkala. Došlo jim to, ale nechali mě tam o samotě hodinu. Pak se na kraji bazénu objevil Felix. A Demetri měl jistou pomstu. Práskl mu, kde jsem.

Stál na okraji, v ruce držel velkou bílou osušku a nervózně popocházel sem a tam. Nervózně? Vyplavala jsem nad hladinu a podívala se na něj.

„Nevěděl jsem to, promiň,“ řekl zkroušeně a podal mi osušku. Vytáhla jsem se na rukou a sedla si na okraj.

„Ani si nemohl,“ pípla jsem tiše a zabalila se do osušky. Byla krásně hebká.

„Slibuju, že už ti nebudu dělat návrhy,“ podal mi ruku ke smíru. Využila jsem ji jako oporu při vstávání.

„Nebo ti Aro utrhne hlavu,“ zazubila jsem se na něj a rozesmála se. Přidal se ke mně a objal mě kolem ramen. Tentokrát jsem jeho ruku neshodila.

„Stejně nechápu, jak se ti povedlo, aby tě takhle bral. Jane to trvalo skoro celé století a ty ji z jejího postu vyšoupneš během měsíce,“ zakroutil zamyšleně hlavou.

„Mimochodem, být tebou, vyhýbám se jí. Aro se dozvěděl o tom, co řekla na treninku a proplesknul ji. Ne že by to nějak bolelo, ale potupil ji,“ upozornil mě a otevřel dveře mého pokoje.

„Za půl hodiny vyrážíme na letiště,“ upozornil mě ještě a zavřel. Vykoukla jsem za ním na chodbu.

„Mám si něco sbalit?“ vyhrkla jsem rychle, než stačil zmizet.

„No, nejspíš nějaký tričko, kalhoty a v tvém případě zásobu čoček. Však víš, skoro nikdo o tvém jídelníčku neví,“ mrkl na mě. Oplatila jsem mu mrknutí a zalezla zpátky do pokoje. Vysušila jsem si vlasy a do malého batůžku hodila tričko, džíny a hodně krabiček s čočkama. A taky mobil s mp3 a sluchátka.

„Sbaleno?“ vešel dovnitř Marcus. A klepat ho neučili?

„Jo, Felix řekl, že si s sebou moc brát nemám,“ broukla jsem. Podíval se na křídlo.

„Zahraješ mi něco?“ zeptal se a usmál se. Co bych pro něj neudělala. Trhla jsem rameny a sedla si na stoličku. Jen chvilku jsem uvažovala co. Položila jsem prsty na klávesy a nechala je rozběhnout v lehounké melodii. Ponořila jsem do hudby, že jsem si ani nevšimla, že si Marcus sedl vedle mě. Všimla jsem so toho, až když se přidal. Upřímně, neznělo to špatně.

„Kolik se toho o tobě ještě dozvím?“ zeptala jsem se ho, když jsme dohráli.

„Každý má svá tajemství,“ odvětil mi tajemně a zahrál další skladbu. Okouzleně jsem poslouchala, ale nebylo mi dopřáno slyšet ji až do konce.

„Pane, je čas,“ vešel opatrně do dveří Alec. Marcus se zvedl a kývl. Zvedla jsem se, vzala z postele batoh a následovala je do garáže.

„Proč mi nikdo neřekl, že máme letadlo?“ zeptala jsem se Demetriho, když se pilot rozjížděl po ranveji.

„Protože není naše, ale Organizace,“ odpověděl mi a zavřel oči. Ach tak. Nasadila jsem si sluchátka a pustila si muziku.

Letěli jsme hodně dlouho. S jedním mezipřistáním někde v Rusku, abychom načerpali palivo. Ani nás nepustili z letadla. A co se osazenstva týče, děs běs. Demetri předstíral spánek, Felix s Alecem probírali auta a Jane si mě nenávistně měřila. Každou chvilku jsem cítíla dloubání do štítu, jak zkoušela svou schopnost. Tenkrát jsem Arovi lhala, štít jsem ovládala naprosto perfektně a věděl to i Marcus. Zachoval formu a neprásk mě. Když už o něm mluvím, dělal to samé, co Demetri. Nechtěla jsem ho otravovat. A ti ostatní se se mnou nebavili. Kvůli Arově přízni. A taky proto, že jsme se neznali. Ještě tak Afton a Santiago, ale ti debatovali pro změnu o fotbale. Chlapi.

Konečně jsme přistáli. Těšila jsem se na čerstvý noční vzduch. Ale musela jsem zachovat dekorum a jít až za Marcusem, jako jeho osobní štít. Felix s Demetrim šli vedle mě zprava a Alec s Jane zleva. Ostatní za námi.

Stáli u aut, naprosto uvolnění, i když se ti vzadu snažili pouštět hrůzu. A ta holka vepředu je pak naprosto odrovnala.

„Ahoj,“ pozdravila nás kývnutím hlavy a zadním spadla čelist.

„Rád tě vidím, Camillo, i když radši bych byl, aby to bylo za jiných okolností,“ odpověděl ji Marcus a objal ji. Sahala mu sotva po krk. Choval se k ní, jako k sobě rovné. Pak si nás rozkouskovali do aut a vyjeli jsme. Já byla v autě s Felixem, Alecem, Marcusem a Camillou.

„Hele, co o nás ti mladí ví?“ zeptala se Camilla Marcuse. Dozvěděla jsem se, že nikdo. Hm, Marcus evidentně nevěděl, že mi o nich Demetri řekl. Camilla se rozesmála a chtěla vědět, kolik nás budou muset roztrhat, aby pochopili, že jsou silnější.

Při debatě o tom útoku došlo na její slova. Jeden z našich jí něco odsekl a ona mu to vrátila, tak po ní skočil. Roztrhala ho hned. A pak ho nechala zase srůst. Od toho incidentu dostali ostatní strach.

Přidělili nám pokoje po dvou, Marcus si hned jeden zabavil a mě taky. Prý na to má právo, když jsem jeho osobní stráž. A já se trochu otrkala, takže jsem se dokázala bavit i s těmi kříženci.

Camilla zaklepala na dveře a vešla do pokoje.

„Kdo je ten šťastný?“ zeptal se jí hned Marcus. Cítit to z ní nemohl, takže to nejspíš bylo vidět. Jen se usmála.

„To víš že jo, já ti to řeknu a Aro to bude mít zčerstva,“ ušklíbla se a opřela o stěnu. Levou ruku schovala za záda.

„Nebude. Chráním Marcusovy myšlenky štítem,“ vstoupila jsem do jejich rozhovoru. Camilla na nás vykulila oči.

„Arův nový klenot. Kvůli jedné vegetariánské rodině, mají taky štít a jemu se to moc nelíbí,“ mávl Marcus rukou a sedl si do křesla. Tak klenot.

„Bella,“ zašeptala a zamračila se. Že by ji znala?

„Znáš Cullenovi?“ Marcus vypadal, že nevěří svým uším.

„Žiju s nimi. Ten šťastný je Jasper,“ odvětila a ukázala mu levou ruku. Snubní prstýnek.

„Marcusi, vyrážíme,“ vpadl do dveří jejich šéf. Mathyas, myslím. A tak jsme vyrazili.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Kamikadze

9)  Kamikadze (10.11.2012 21:45)

Jalle :-) Forever with you je druhá série, ta první se jmenuje Znovu nalezená ;-)

Jalle

8)  Jalle (09.11.2012 22:22)

JASPER?

Linfe

7)  Linfe (30.09.2010 14:38)

CVAK!!! ahaaaaa tak takhle teda :-)

Alicejazz

6)  Alicejazz (25.09.2010 10:14)

to je táááák krásné, úplně nejlepší, já jsem z toho totálně mimo, náááádhera

Kamikadze

5)  Kamikadze (24.09.2010 14:56)

hanetko, děkuju za upozornění, hned to opravím
am, ony jsou obě tak trochu živly, ale tu hlavu mu utrhl Aro

Hanetka

4)  Hanetka (24.09.2010 14:15)

Kami, paráda, to je ale propletené. Nakonec se ještě Cullenovi skamarádí s volterrskými, ne? Mám ale technickou... máš to zařazené do špatné série. Oprav si to, blbě se to hledá.

3)  Fanny (24.09.2010 13:45)

Evelyn je opravdu skvělá i když na Cam ještě nemá ta je prostě úžasná a vůbec celá tahle povídka je askvělá náhražka Znovu nalezené protože na prostě nic nemá

ambra

2)  ambra (24.09.2010 10:30)

Ty máš patent na drsný holky:D . Felix s utrženou hlavou . Uklidňovačka na dně bazénu:D . Á! Máme tady naši Camilku! Super dílek, četla jsem už v noci, ale lenost zvítězila:D

sfinga

1)  sfinga (23.09.2010 19:10)

Áááá, Kami, já ti podala prst a tys mě chytila celou. Chytila jsi mě do sítě spletené ze slov téhle povídky
Tak jako jsem milovala Cam, miluju teď Evelyn
A to prosím už od tvé jednorázovky. Evelyn je totiž ze sorty žen, které si jsou jisté svou cenou a jen tak před někým se neskloní. Těším se na další díl a doufám, že přibyde brzy.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek