Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/Eli%20B.png

Eli po hádce s Jacobem utekla z domu. Až potom rodina odhalila, co vězí za jejím nepochopitelným chováním. Veškeré pátrání bylo pro kočku a tak se jen všichni modlí, aby se vrátila živá a zdravá. Dnešní kapitola je poslední z pohledu Jacoba a Eli se dotkne je okrajově. Do popředí se dostává bezproblémové dítko - Tristan.

3. Tristan

Jacob


Měsíce letěly a pak začaly problémy s Tristanem. Studoval soukromě u jednoho vyhlášeného klavírního profesora a chystal se na své první veřejné vystoupení, když u něj propukly zdravotní potíže. Najednou začal trpět nechutenstvím, spal čím dál, tím míň. Věčně mu bylo slabo a byl bledý. Když tři noci za sebou neusnul a Alice nás vystrašila tím, že řekla, že jeho budoucnost vidí jakoby v mlze, přinutil jsem ho, aby zašel za Carlislem. Aby si to nerozmyslel, doprovodili jsme ho s Edwardem. Carlisle se mu rozhodl vzít krev a udělat testy. Potřel mu loketní jamku dezinfekcí a chystal se zabodnout jehlu, jenomže to nešlo. Zakroutil hlavou a zkusil to znovu. Nic. Vzal do ruky skalpel a jemně mu přejel po předloktí. Neobjevilo se ani škrábnutí.

„To přece není možný!“ vrtěl hlavou. „Tristane, ty máš kůži jako upír.“

„Dědo, neblbni, já přece nejsem žádnej upír. Musí být jiný vysvětlení.“ zasmál se Tris.

„Mám jen jedinou možnost, jak ti odebrat krev. Musím tě kousnout do ruky. Neboj se, můj jed se ti do těla nedostane.“

„Tak do toho.“

Edward beze slova opustil místnost. Jasně, nemá vypěstovanou takovou rezistenci na krev jako jeho otec. I přes to, jak se držel u Bellina porodu, nechtěl riskovat. Carlisle se sehnul k Tristanově ruce a krátce se zakousl do jeho zápěstí. Krev zachytil do zkumavky a pak ránu vyčistil a zalepil.

„Zítra budu znát výsledky.“ oznámil.

Druhý den večer se u nás s Edwardem objevili. Carlisle nám pokynul, abychom se posadili a pak se obrátil na mého syna.

„Tak abychom to shrnuli, Tristane. Nemůžeš spát, jsi slabý a unavený, jídlo ti nechutná. Ještě něco?“

„No, pořád mě škrábe v krku, jako když jsem měl angínu. Ale i když je mi blbě, mám pocit, že líp vidím, běhám o dost rychleji než dřív, jo a včera jsem slyšel, o čem si naši povídají, přes dva pokoje. Tak už mě nenapínej, co mi je?“ zeptal se dychtivě.

„Tristane, já vím, že to zní jako bláznovství, ale… měníš se v upíra.“

Bylo to, jako by někdo mezi nás hodil bombu.

„Carlisle, nezbláznil ses? Co to tady povídáš?“ vyjel jsem na něj.

„Já vím, já vím, je to neuvěřitelný. Dělal jsem všechny možné testy, Jacobe. Kolik mají lidé párů chromozomů? Dvacet tři. Ty a Ness máte dvacet čtyři. Tristan má, stejně jako upíři, dvacet pět! Testoval jsem Edwardovu tkáň, má naprosto stejné složení. Vypadá to, že se v Tristanovi ozvaly Nessiiny geny. Podívej, to máš stejné, jako když si černoch vezme bělošku. Narodí se jim bílé dítě, ale když dospěje a vezme si bílého partnera, klidně se jim může narodit potomek s černošskými rysy. Taková je genetika. Zní to šíleně, ale na devadesát procent je Tristan upír. Proto mu je tak slabo, chybí mu krev. Všiml sis, jak mu, za posledních pár dnů, zesvětlala pleť a oči?“ dokončil Carlisle svou přednášku.

„Zítra tě vezmu někam za sluníčkem, Tristane. Uděláme poslední zkoušku,“ ozval se Edward, který do té doby mlčel.

„Proč, prosím tě?“ ptala se nechápavě Ness.

„Protože, milá dcero, podle Alice tady nebude nejbližších čtrnáct dní svítit vůbec a my musíme mít jistotu. Uvidíme, jak bude jeho kůže reagovat na sluneční paprsky.“ vysvětlil jí Edward.

Druhý den ráno Tristan s Edwardem odjeli, a když se vrátili, měly oči mého syna barvu topazu.

„Takže…“ nedořekl jsem.

„Jo, je to jisté. Kůže se mu třpytí jako ta moje. Na zpáteční cestě jsem ho vzal na lov. Chtěl jsem mu poprvé pomoct, ale nebylo potřeba. Upytlačil mi srnu přímo před nosem a než jsem se vzpamatoval, měl druhou. Ten kluk je rychlejší než já,“ usmál se na půl pusy Edward.

Sedl jsem si na gauč a těkal očima mezi Edwardem a Trisem.

Můj syn je upír. Můj syn je odporná pijavice.

„Jacobe!“ řekl vyčítavě Edward.

Promiň, nemyslel jsem to tak. Ale je toho na mě moc. Omluvil jsem se mu v duchu.

„Já vím, taky mě to překvapilo.“ odpověděl mi nahlas.

Nessie objala Tristana: „Jak ti je?“

„Vím, že to zní divně, ale nikdy mi nebylo líp, mami. Cullenovi se budou muset srovnat s tím, že jim pod střechu neplánovaně přibyl jeden upír. Víte, jak se cítím? Jako bych vám právě sdělil, že jsem gay. S tím byste se taky dost těžko smiřovali,“ usmál se a my se všichni rozesmáli.

„Tristane, jak snášíš pobyt mezi ostatními lidmi?“ zeptala se Nessie.

„Myslíš, jestli je nechci zakousnout? Ne. Když teď nad tím přemýšlím, cítím jejich vůni daleko intenzivněji, ale neláká mě. Asi jsem se jako vegetarián narodil.“

„Neříkám, že nejsem rád, ale kruci, není to normální,“ vybuchl jsem.

„A ono je normální, že táta svou oběť nezabil, ale vzal si ji? Bylo snad mámino těhotenství a moje narození normální? A rozhodně, není normální, aby se měnič oženil se svým přirozeným nepřítelem upírem. I když jsem jen poloupír.“ Rozohnila se Ness.

„Vzdávám se,“ usmál jsem se.

„Měli bychom to říct ostatním.“ řekl Edward.

„Vy jste jim nic neřekli? Ani Alice nic neviděla?“ divila se Ness.

„Ne a ne,“ odpověděl na obě otázky.

U Cullenů na nás v hale čekali všichni.

Carlisle se tázavě zadíval na Edwarda.

„Potvrzeno. Na sto procent.“ odpověděl mu na nevyřčenou otázku Edward.

K Tristanovi přitančila Alice. „Před chvíli jsem tě konečně viděla, ale neboj, nic jsem jim neřekla.“

„Dík, teto.“

Tristan se nadechl, narovnal ramena a otočil se k rodině čelem. „Dřív než vám to řeknu, chci, abyste věděli, že mi Carlisle dělal testy a po tom, co jsem dneska zažil s Edwardem, je to jisté… prostě jsem upír.“

Všichni zůstali paf. První se vzpamatovala Bella.

„Tvoje oči!“

„Dneska poprvé lovil, lásko.“ vysvětlil jí Edward.

„Co to bylo?“ zeptal se dychtivě Emmett.

„Dvě srny. Neboj, na medvědy ti nesáhnu,“ smál se Tristan.

„Počkej, dneska poprvé lovil a má zlaté oči? Mně přece trvalo kolik měsíců, než moje oči přestaly svítit jako dva rudé měsíce a jemu se po jednom lovu změní?“ vyhrkla Bella.

„Přesně tak, kdybych to na vlastní oči neviděl, tak tomu taky nevěřím. Je fakt, že mu oči v posledních týdnech dost zesvětlaly, ale potom, co vypil krev, se mu náhle doslova rozzářily.“

Najednou se rodina vzpamatovala a všichni ho zahrnuli dotazy. Ten jim s úsměvem trpělivě odpovídal.

Sedli jsme si s Ness na gauč a ona mi položila hlavu na rameno. Náš syn je upír, ach jo. Z druhé strany si přisedla Bella a soucitně se zeptala: „A co vy dva, jak to nesete?“

„Mohlo to být horší, mohli mu zjistit nevyléčitelnou nemoc.“ odpověděla s povzdechem Ness. „Upír, člověk, nebo vlkodlak, pořád je to náš syn,“ řekl jsem furiantsky, i když v nitru jsem se cítil všelijak.

Najednou mi v duchu bleskla myšlenka. Proboha, co Elizabeth?

Edward se zarazil a otočil ke Carlisleovi: „Tati, může to mít i Elizabeth.“

„A sakra! Musíme se modlit za to, aby ji ta změna nepostihla. Za týden, nejdéle za čtrnáct dní, by měl dojít další dopis. Doufám, že bude mít dost rozumu a napíše o tom.“ přemýšlel nahlas Carlisle.

Dopis přišel za devět dní. Tentokrát byl jiný. Stalo tam:

Tristane, mám se fajn. Žiju klidně. Pracuju v jedný autoopravně jako mechanik a o víkendech vypomáhám v kavárně. Nepotřebuju peníze, stačil by mi výdělek z autodílny, ale práce mi pomáhá vyčistit hlavu. Našla jsem si malý domek, byl trochu zanedbaný, ale už jsem ho zútulnila. Začala jsem dálkově studovat střední. Dohnala jsem zameškané měsíce a jestli se nic nezvrtne, odmaturuju v původním termínu. Je mi jasné, že všechny moje dopisy čtou i rodiče a tak se na Vás obracím přímo. Nezlobte se, že nenapíšu, kde jsem, ještě to nejde. Ještě nemám sílu se vrátit, ne po tom, jak jsem ublížila tátovi. Tuhle lekci jsem potřebovala. Konečně jsem si uklidila v duši. Miluju Vás. Vaše, teď už klidná, Elizabeth.

Nessie mi padla kolem krku a s úlevou se rozplakala. Je v pořádku. Podle dopisu to vypadá, že se možná brzy vrátí. Nebo se aspoň ozve. Radost nám trochu zkalil Tristan.

„Uvědomujete si, že u mě změna začala ve dvaceti a Liz je osmnáct? Co když jí to za dva roky postihne taky?“

„Budeme doufat, že do té doby bude doma.“ odpověděl jsem.

◊ ◊ 

 

Uplynuly téměř dva roky od útěku Liz a rok od spontánní přeměny Trise. Poslední změny jeho organismu se objevily do týdne po prvním lovu. Tristanovi začala klesat teplota a jeho tep byl čím dál pomalejší. Jednoho rána se jeho srdce zastavilo. Náhle, bez bolesti. Carlisle si nad ním mohl ukroutit hlavu. Ať to způsobily Nessiiny geny, nebo něco jiného, výsledkem bylo, že Tristan byl první člověk, který se, bez vnějšího vlivu, změnil v upíra.

Liz se ještě nevrátila. Psala častěji a víc, ale tak, abychom nepoznali odkud. Razítko na dopisu bylo pokaždé z jiného města, i když to nevypadalo, že se stále stěhuje.

Tristan vplul do nového života snadněji, než kdo mohl čekat. Byl unikátní ve všech směrech. Netoužil po lidské krvi, nepálilo ho v krku z lidské vůně, neprošel bolestivou přeměnou, od první minuty se kontroloval. Bylo to, jako by byl člověk, jen měl chladnou, na slunci třpytivou pokožku, nemusel spát, měl zbystřené smysly a živil se krví. Dál studoval hru na klavír a dokonce absolvoval dva koncerty, které měly úspěch. Povedlo se nám vyřešit problém s jeho kůží a očima. Na veřejnosti prostě nosil kontaktní čočky, a co se týče kůže – Carlisle si vzpomněl na svého přítele Paola, který dokázal žít pod italským sluncem, aniž by vzbudil podezření. Tristan, stejně jako on, předstíral, že u něj propukla alergie na sluníčko. Bylo fajn, že u něj přeměna proběhla až na prahu dospělosti. Měl minimálně osm let, než začne být jeho mládí podezřelé.

Když jsme byli všichni spolu poprvé na lovu, byl jsem z něj uchvácený. Tristan byl rychlejší než kdokoliv z nás, dokonce mu nestačil ani Edward. Jestli byl Edward jako střela, byl můj syn jako blesk. Už jsem se smířil s tím, že je upír, i když mi to trvalo o trochu dýl než Ness. Co jsem mohl čekat, když jsem se oženil s poloupírkou? Vadilo mi někdy na Ness, že loví zvířata? Ne! Tak proč by mi to mělo vadit na Tristanovi? Stýkám se víc jak pětatřicet let s upíry. Už dávno jsem si uvědomil, že leckdy jsou soucitnější a lidštější než smrtelníci. Nikdo z mých upírů si svůj osud nevybral a tím méně moje žena a můj syn.

Jediné věci jsme se s Carlislem a a Edwardem obávali. Tristan ještě za lidského života chodil s holkou. Nebyla to osudová láska, ale měli se rádi a byl to vztah se vším všudy. Nebál jsem se toho, že ji přivede do jiného stavu, protože byl zastáncem bezpečného sexu. Ale co jeho upíří síla? Dokáže ji zkrotit?  Když jsme to probírali s Edwardem, přistihla nás Bella. Nejdřív se rozesmála a pak nám vynadala.

„Troubové, on si poradí, nebojte. “

„Bello,“ ohradil se Edward. „To není legrace, co když jí ublíží?“

„Tak hele, pamatuješ na naší první noc? Přede mnou jsi nikoho neměl a poradil sis, ne?“

„A co ty modřiny, lásko?“

„Pch, pár modřin. Po druhé, když už jsi věděl, co čekat, se to už nestalo. Nezapomeňte, že na rozdíl od vás dvou, je Tristan už otrkanější. Jen ho nechte.“

Koukli jsme s Edwardem vyděšeně na sebe a pak na Bellu. Zdálo se mi to, nebo nás právě elegantně urazila?

Netušil jsem, že se to s Trisem vyřeší ještě ten den. Večer přišel domů a culil se, až to bylo podezřelé. Nebyl tu ani pět minut, když mu zazvonil mobil. Kouknul na číslo, usmál se a zvedl ho: „ Ahoj, lásko… cože jsem si u tebe zapomněl? To je sranda… Ne, nevšiml… Jo, nech mi je u tebe. Zítra si je vezmu… Taky tě miluju.“

„Copak sis zapomněl u Diany? Pochlub se.“ rejpnul jsem si.

„Je tu máma?“

„Ne, je u Cullenů. Tak, copak?“ dotíral jsem.

„Trenýrky,“ zakřenil se.

Rozesmáli jsme se a já už to nijak nekomentoval.

◊ ◊ 

Čtyřiadvacátého prosince jsme, víc než kdy jindy, vzpomínali na Lizzie. Zítra je Boží hod. Druhý, který nestráví v kruhu rodiny. Najednou mi zazvonil telefon, číslo se ale neukázalo.

„Black.“

Ticho. Slyšel jsem jen, jak tam někdo dýchá.

„Kdo je tam?“ zeptal jsem se podrážděně.

„Tati?“ ozval se váhavě hlas mé pohřešované dcery.

„Liz?! Lizzie, jsi to ty?“ vyhrkl jsem a periferním viděním sledoval, jak se všichni vzrušeně shromáždili kolem mě.

„Tati… mám tě moc ráda.“ Slyšel jsem slzy v jejím hlase.

„Lizzie, zapomeň na všechno, co se stalo. Vrať se domů, prosím tě. Nebo mi řekni, kde jsi a já pro tebe okamžitě dojedu.“

„Tati, já… já… Pozdravuj všechny. Hezké svátky.“ zadrmolila Liz a ukončila hovor.

Mačkal jsem v ruce mobil a koukal na něj, jako bych ho chtěl zhypnotizovat. Ona mi zavolala! Liz je v pořádku.

Rozhlédl jsem se po rodině a přetlumočil náš příliš krátký rozhovor. Nessie objala Trise a rozplakala se. Viděl jsem na ostatních, že i oni byli naměkko.

Potom Carlisle řekl: „Jacobe, možná že se mýlím, ale možná, že už se brzy vrátí. Tohle byl její první krok.“

Od toho dne jsme žili s nadějí, že zazvoní zvonek u dveří a tam bude stát Liz.

Místo toho mi, jednoho jarního dne, zazvonil telefon a na displeji se objevilo – Sam. Váhavě jsem přijal hovor: „Same?“

„Jacobe, máme problém v rezervaci. Vlčí problém!“

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

maryblack

28)  maryblack (18.09.2012 07:46)

Eli se nám proměnila? Jdu rychle dál :D

Empress

27)  Empress (29.11.2011 02:38)

Anna43474

26)  Anna43474 (17.04.2011 15:25)

Tris je upír??? Tyvade!!! (Já vím, zní to velmi neupřímně, ale je to tak - ne že by mě to překvapilo, ale sledovat to takhle v "přímém přenosu" je jiná )
Liz! Lizzie!!!
TKSATVO

SarkaS

25)  SarkaS (06.10.2010 14:09)

Panečku Tris je borec, zvládá to bezvadně a s nadhledem

Alorenie

24)  Alorenie (17.09.2010 07:00)

Áááá! To je tak skvělé a já už musím jít! :( Úžasné!!!!

Alorenie

23)  Alorenie (17.09.2010 07:00)

Áááá! To je tak skvělé a já už musím jít! :( Úžasné!!!!

Michangela

22)  Michangela (10.06.2010 21:40)

Zatrnulo mi! Nebude setra upíra vlkem??? To je rodinka!

21)   (10.06.2010 13:50)

Tak, je to oficiální, řady věrných čtenářek Sfingy se rozšířily o další členku! Radost, smutek, napětí i naděje v ideálním poměru chytnou a už nepustí. Krásný, fakt že jo!

Nebraska

20)  Nebraska (10.06.2010 08:34)

Jůůů, Trise chci domů! Udělám mu místo ve skříni A z Liz jsem trochu nervózní, mám o ni strach

JEAKS

19)  JEAKS (10.06.2010 00:07)

nádhera

Kiana

18)  Kiana (09.06.2010 18:09)

Wow(Rychle další!

MisaBells

17)  MisaBells (09.06.2010 18:09)

hej, osobo! Tak já konečně kouknu, jestli toho je víc a nejen, že je jen jedna kapitola, ale má deprimující neukončený konec a dál cesta nevede... Jen počkej, zající! Já si zjistím, kde bydlíš a pošlu ti v bedýnce skunka! (tenhle je taky hezkeeej :D )
P.S.

Elfik

16)  Elfik (09.06.2010 17:48)

hrozně moc se těším na pokračování, začíná to velmi slibně

Ewik

15)  Ewik (09.06.2010 08:36)

Krásný díl

Linfe

14)  Linfe (09.06.2010 08:28)

wow z Eli bude vlk.....doufejme....no paráááda

13)   (09.06.2010 00:50)

Moc krásné !

Silvaren

12)  Silvaren (09.06.2010 00:15)

Ten telefonát mě dojal.:'-(
A jestliže je Tristan po mamince, nebude Eli po tatínkovi? Ty mi dáváš, jsem napnutá jak kšandy.

krista81

11)  krista81 (08.06.2010 23:55)

Krásný a nápadití - ta samovolná přeměna - to by mě nikdy nenapadlo a zapomenout si trenýrky :D :D :D :D
A vlčí problém v rezervaci - žeby Lizzie ?? Doufám, že nic zlého. ¨

A další dílek? Doufám, že bude brzo

Pehy

10)  Pehy (08.06.2010 22:48)

WoW!!!

Bye

9)  Bye (08.06.2010 21:46)

No páni, Ty sis jen tak vymyslela samovolnou přeměnu člověka v upíra, víš to?!!!
Tak trenýrky, jo. To je pako!
Hele, Ty jedna, vlčí problém, jo? A nejmenuje se ten vlčí problém náhodou Eli???

Tak, jim všem vyřiď, ať si dál dělaj, co chtěj, protože to dělaj dobře.

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Edward & Bella