Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/Eli%20B.png

Proč musí Cullenovi pořád něco řešit? Vždycky se na ně něco valí. James, Victoria, Volturiovi, Jane a teď Maria. Kdysi se říkalo o Belle, že je jak magnet na nehody, ale teď to vypadá, že nejenom ona, ale i všichni ostatní přitahují smůlu.

18. Dejà vu

 

Eli

Uplynula už hodina od chvíle, kdy jsme objevili napůl zdemolované útočiště Petera a Charlotte a po nich nikde ani stopy. Jejich pach nás vedl asi deset mil, ale byl tak slabý, že se pomalu vytratil. Vrátila jsem se smečkou a tátou zpátky k chatě a tam na schodech čekala máma, která zůstala se Sam na hlídce. V ruce držela nějaký papír.

„Tak co? Našli jste?“

Táta nesouhlasně zakňučel.

„Ale my jo,“ pokračovala máma. „Nikoho z nás se nenapadlo podívat na dveře z druhé strany. Bodejť, když jsme přišli, byly dokořán, ale když jsem je bezmyšlenkovitě zevnitř zavřela, našla jsem na nich nožem připíchnutý vzkaz.“

Nožem? Jak teatrální. Pomyslela jsem si. Táto, jdem‘ se přeměnit, co říkáš? Upíři jsou stejně v háji.

Jasně Eli. Táta zakňučel na mámu a čumákem ukázal na les. Okamžitě pochopila a kývla.

O pár vteřin později už táta obracel papír v ruce. Stálo na něm: Pro Jaspera! Pod tím dvě skupiny čísel, datum, čas a podpis. Maria.

Takže se obavy nomádů naplnily. Maria je nějak vyčmuchala a dostala. A teď je chce, vyměnit za strejdu Jazze.

„Tati, co myslíš, že znamenají ta čísla?“

„To kdybych věděl, datum je jasný, pozítří, ale ta čísla?“ táta vrtěl hlavou.

„Můžu se na to podívat, Jacobe?“ zeptal se Logan a táta mu beze slova podal papír.

„Hm, víte, co mi to připomíná? Sam, pamatuješ, jak jsem na střední dělal s kluky z ročníku geocaching? Určitě jo, vztekala ses, že jsme tě, prcka, nechtěli vzít sebou.“ Narážel Logan na fakt, že je jeho sestra o čtyři roky mladší než on.

„Jo, to si pamatuju, lítali jste celý dny po okolí a hledali pomocí GPS mrtvý schránky s poklady,“ vzpomínala Sam.

„Co když jsou to souřadnice? 474124S, 1232307Z. Hm, to by mohlo bejt: 47 stupňů, 41 minut, 24 sekund severně, 123 stupňů 23 minut 07 sekund západně. Škoda, že tady nemáme GPS-ku.“

„Tak se seberem a domů, jedno GPS mám v autě,“ navrhl táta.

„Lepší je vybavený turistickou mapou. To mám doma já,“ oponoval Logan.

„Takže vyřešeno, jdeme k Silverfoxům domů,“ rozsekla jsem to.

 

Jacob

Moje láska se najednou začala smát.

„Co je, Ness?“ zeptal jsem se.

„Nic, jenom mám trochu pocit dejà vu. Pamatuješ před lety?  Když si z nás udělala Jane rukojmí? Taky nás naši hledali pomocí GPS.“

„Jasně, ty hodinky od Jenkse. Sakra, mít tady jednoho z našich upírů. Co já vím, ještě je mají. A Emmett a Rose je dokonce nosí. Emmett podle nich vyhledává polohu Rose,“ uchechtl jsem se, když jsem si vzpomněl, že naposledy ji takhle vyhledal v nákupním středisku v kabince v oddělení s dámským prádlem. Bohužel ji překvapil právě ve chvíli, kdy si prý zkoušela moc sexy prádlo. Co se dál dělo, oba tají, ale podle toho, že do toho obchodu mají zakázaný vstup a Emmett platil škodu, umím si to živě představit.

Zatím jsem nevolal našim, nač Jazze stresovat dřív, než bude nezbytně nutné. Doběhli jsme k Silverfoxům a Sam okamžitě vyklopila Leah, co se stalo. Vím, že Leah upíry nemusela, ale ostny její antipatie se za ta léta otupily. Pomohl tomu i fakt, že se dočkala vlastních potomků, a tak se nyní živě zajímala o osudy Petera a Charlotte. Logan zatím došel pro své GPS a zadal souřadnice. Ukázalo se mu místo za hranicemi La Pushské rezervace. Enchanted Valley – Začarované údolí v Olympijském národním parku.

„Tak co teď?“ zeptal jsem se naší Alfy.

„Tati, my jim musíme pomoct, zavázala jsem nás k tomu, pamatuješ? Nikdo z našich na ně nezaútočí, a pokud budou potřebovat, poskytneme jim pomoc,“ připomněla slib, který dala nomádům. „Krom toho, jestli se s tou šílenou upírkou nevypořádáme, bude ten Damoklův meč, viset nad Jazzem pořád.“

Zbývalo kousnout do trpkého jablíčka a zavolat do Harvardu. Jak jsem předpokládal, Jazz začal vyšilovat a nebyl k uklidnění, on, který dokázal ovlivnit emoce druhých. Nakonec jsem mu to nemilosrdně típl a zavolal Carlislea. Od tý chvíle to šlo ráz na ráz. Plánovat jsme uměli vždycky dobře.

Cullenovi přiletí zítra, ale ne do rezervace. Zůstanou v Port Angeles v hotelu a budou se tvářit jako návštěvníci parku. Naštěstí je turistická sezóna. Já jsem všechny vlky rozehnal domů, musí se pořádně vyspat, zítra si dáme sraz v lese za hranicemi La Push. Eli zmizela se Sethem k nim domů a já se s Ness vydal k Samovi. Podle očekávání, Sam byl proti.

„Jacobe, jsou to upíři, navíc se živí lidskou krví. Podívej, když kdysi vlkodlaci spojili své síly s Cullenovými, bylo to na ochranu člověka. Belly. Podruhé jsme chránili tvůj otisk. Ale s Peterem a Charlotte nemáme nic společného. Nezlob se, ale já nesouhlasím.“

„Já vím, ale uvědom si, že oni taky můj otisk nemuseli chránit a přesto přišli na pomoc, když nám Volturiovi chtěli vzít Renesmé. Tady jde o princip, Same. Navíc, Eli se k tomu zavázala přísahou. My je v tom nesmíme nechat. Nenutili jsme smečku, ale sami se k nám přidali. Ostatně se jim nedivím. Vzpomeň si, když novorození upíři ohrožovali Bellu, s jakou radostí jsme se zúčastnili boje, šťastní, že můžeme zabít alespoň >nějaké< upíry. K tomu jsme byli stvořeni.“

„Jenže si vzpomeň, jak to dopadlo s tebou. To už jsi zapomněl, jak ti musel Carlisle lámat špatně srostlé kosti? Co když to tentokrát dopadne hůř a některý z upírů našince kousne? Víš, že jejich jed je pro nás smrtelně jedovatý. Vezmeš si to na svědomí? Co kdyby to byla tvoje dcera? Chceš to riziko podstoupit pro docela cizí upíry?“

„Podívej, nech to na smečce. Eli jim nic přikazovat nebude. Zítra přijedou Cullenovi. Se mnou, Ness a našimi dětmi nás bude dvanáct. To je i bez smečky víc než dost.“

Později, v posteli, jsem musel nad tím znovu přemýšlet. Nemá Sam pravdu? Proč se má do toho smečka míchat? A vůbec, může mít někdo větší smůlu, než Cullenovi?

Ness na mě poznala, že něco rozebírám. Jasně, za ta léta mě znala líp, než já sám. Naklonila se nade mnou a políbila mě na nos: „Lásko, co se děje?“

„Přemýšlím, Nessie. Přemýšlím, proč musíme pořád něco řešit. Copak nemůžeme žít v klidu? Vždycky se na nás něco valí. James, Victoria, Volturiovi, Jane a teď Maria. Mám pocit, že je to pořád dokola. Smál jsem se Belle, že je jak magnet na nehody, ale teď mi připadá, že nejenom ona, ale my všichni přitahujeme smůlu.“

Nessie mi dlaní pomalu přejížděla přes čelo, tváře, nos, bradu. Chvíli mlčela. Potom se opřela tak, aby mi viděla do očí.

„Poslouchej, můj vlku. Nezapomněl jsi, že nejsme obyčejná rodina? Devět upírů, tři vlci, počítaje do toho i Setha a já - poloupír. Je jasné, že přitahujeme průšvihy. Copak ty si myslíš, že třeba Volturiové prožívají jen klidné časy? Ne, občas musí bránit svůj způsob života stejně, jako teď my, bráníme náš. Vybral sis život po boku upírů a mohl si čekat, že ho nebudeš žít v klidu. Navíc trochu kecáš, milej zlatej. Posledních třicet let jsme žili v klidu. A už toho nech, protože já nepotřebuju napůl chcíplýho lva, ale pořádně živýho vlka.“

Překulila se na mě a smyslně mi přejela bosou nohou přes lýtko. V tu ránu jsem byl až moc živej vlk. Okamžitě jsem zapomněl na všechny a na všechno a vnímal jen ji.

 

Eli

Bylo poledne. Svolala jsem smečku a řekla jim, že nikoho do ničeho nenutím, je to jen a jen záležitost mé rodiny. Sam mě poslala do háje a řekla, že je samozřejmý, že nás v bryndě nenechají. Okamžitě se k ní přidali kluci, a tak jsme se odpoledne všichni vydali do Port Angeles. Sraz s našima jsme měli asi deset mil za městem, na mýtině daleko od turistických cest. Cullenovi na nás už čekali. Přišli jsme jako lidé, budeme se muset domluvit co a jak. Táta mi vyprávěl, jak se Samova smečka před lety účastnila tréninků Cullenů. Dnes to bylo jinak. Pravděpodobně nás nečekali novorození upíři. Ty by Maria bez Jazze neukočírovala. Spíš jsme se museli připravit na bandu toulavých nomádů. A ještě něco bylo jinak. Zatímco stará smečka byla zaujatá proti všem upírům, Cullenovi nevyjímaje, má smečka, díky mému vyprávění, k nim přistupovala bez předsudků. Bylo pro mne potěšující vidět, jak Sam zvědavě pokukuje po Tristanovi a on kupodivu po ní. Ne, žádnej otisk se nekonal, ale jasně jsem cítila, to jiskření mezi nimi. To by byl fór, kdyby ti dva… Eli, okamžitě přestaň!

Nejvíc práce nám nedalo, domluvit se na strategii, ale udržet v klidu Jaspera. Mermomocí chtěl jít za Mariou sám, aby nás nedostal do nebezpečí. Takhle kvílel hezky dlouhou dobu a naši ho taktak drželi na místě. Když nepomohly rádoby silácký řeči Rose ani jemné konejšení Alice, promluvil Logan:

„Hele, sice tě znám jen díky Eli, ale ty seš ten zázrak, po kterým touží Maria? Tak tě upozorňuju, že jestli tě uvidí v tomhle stavu, dobrovolně uteče a už po tobě ani nevzdechne. Já si představoval tvrdýho upíra, kterej ved‘ armádu novorozených, ale vidím tady jen malýho ufňukánka. Vedle tebe sedí krásná ženská, kvůli který ses dokázal vzdát lidský krve. Okolo sebe máš rodinu, který tě chtěj podržet, tak se kruci vzchop a chovej se jako ten obávanej vůdce, za kterýho tě všichni mají.“

Jasper nechápavě vzhlédl a rukou si přejel po obličeji, jako by z něj chtěl setřít neviditelný pot. Jeho vyděšený pohled mizel a místo toho, se objevil vlídný pohled, strejdy Jazze, který jsem vždycky milovala. Ale i ten brzy zmizel a nahradil ho odhodlaný pohled.

„Promiňte mi všichni. Nevím, co to do mě vjelo. Už jsem v pořádku,“ řekl a stiskl ruku Alici.

Od tý chvíle bylo všechno v nejlepším pořádku. Jazz se uklidnil a navrhl jednoduchej plán. Žádný pátrání, žádná složitá strategie. Prostě Cullenovi na místě setkání a za nimi, ukrytá v lese, vlčí smečka. Holt, v jednoduchosti je krása.

 

◊ ◊ ◊

 

Bylo určené datum, určený čas, určené místo.

Stali jsme v lese, já na špici, Seth po mé pravici, táta po levici, za námi Sam, Logan a Quil. Na otevřeném prostranství Cullenovi a můj brácha. Stáli v řadě, uprostřed Jasper.

Míjely vteřiny, minuty a nakonec hodiny a nic. Bylo to pět hodin po době, kterou si určila Maria, když jsem konečně ucítila cizí upíří pach. A ne jeden. Potichu jsem zavrčela a táta na mě kývl, že to cítí taky. Zepředu na nás sykl Edward.

No jo, dědo, tak se nerozčiluj, už jsme ticho.

„Eli, já tě slyším!“ šeptl Edward.

Cožé? Ty si snad děláš srandu, ne?

„Nedělám. Všiml jsem si toho, když jsi ulovila tu pumu a pak mi ji milostivě přenechala. Kdykoliv jsi vlk, slyším tě. Asi to dělá to duševní propojení smečky.“

Prokristapána a on mi to řekne, když jde do tuhýho. Já ho snad zakousnu.

„Šetři zuby. Budeš je potřebovat, Eli,“ zasmál se a soustředil se na prostor před námi.

Na planinu vyšla nádherná žena s mexickými rysy. Maria. Za ní dalších deset upírů. Přestože všichni byli krásní lidé, krvelačnost se u nich zastřít nedala. Poslední dva vlekli Petera a Charlotte. Ten, který svíral ve svém medvědím objetí Charlotte, byl podle popisu ten, který ji hlídal na farmě při jejím prvním únosu.

„Jaspere,“ vydechla Maria při pohledu na svého bývalého milence. „Konečně, můj statečný vůdce.“

Slyšela jsem, jak se Emmett uchechtl, asi i jemu to připadalo, jako bychom potkali fanatickou obdivovatelku Hitlera. Panebože, ta žena je skutečně šílená. Jak ale dokázala přesvědčit, ty ostatní?

„Stejně, jako kdysi Victoria novorozené. Přesvědčila je, že jsme hrozba a slíbila jim dostatek potravy,“ šeptl Edward.

„Mario, pusť mé přátele,“ vyzval Jasper.

„Přidej se ke mně, odejděme spolu a já je možná ušetřím. A dokonce ušetřím i tvé druhy,“ odpověděla mu.

„Ne, Jazzi, ona ti lže. Čtu v její mysli. Jakmile se k ní přidáš a budete dostatečně daleko, dokončí její poskoci práci tady,“ prozradil Edward.

„Na tom nesejde, i kdyby mluvila jako anděl, nedokážu vás opustit. Teď už ne. A hlavně nemůžu žít bez tebe, anděli, dala jsi mému životu smysl,“ řekl Jasper a přede všemi vzal Alici do náruče.

„Ááááááá…“ zakřičela Maria a dala povel k útoku. Zůstávali jsme stále v úkrytu. Věděla jsem, že nás nomádi cítí, ale považovali nás za zvěř. Zatím jsme byli ukryti a čekali na svou chvíli.

Pozorovala jsem boj a nohy mi samovolně cukaly, jak se už už chtěly vrhnout od boje. Naši to zatím zvládali sami. Dívala jsem se, jak můj brácha využívá své rychlostí k tomu, aby mohl útočníka zmást rychlým kličkováním a vehnat ho do rány Emmettovi. Moje máma s Esmé zápasily s jednou nomádkou, která, i když měla víc zkušeností, nestačila na dvě upírky. Jenže pak Edward zařval: „Smečka!“ To byl signál pro nás.

Vtrhli jsme na scénu. Nomádi zaváhali jen na okamžik. Dost toho asi na svých cestách viděli a nic je nepřekvapilo. Jenže, jedenáct nomádů, včetně Marie, proti devíti a půl upíra (promiň, mami) a šesti vlkům? Dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Na konci boje jsme všichni, včetně Petera a Charlotte, stáli nezraněni, nad kupou roztrhaných těl. Někde mezi nimi, byla i Maria. Teda, alespoň to, co z ní zbylo. Ne, nezabil ji Jazz. Byl to… byla to… Alice. Ta křehká elfí upírka bránila svou životní lásku tak vehementně, že z její protivnice zbylo jen palivo. Oheň vzplál a s ním i stvořitelka Jazze. Stál, díval se do plamenů, ve své náruči Alici.

„Mám pocit, že v tom ohni shořel poslední kousek mé krvavé minulosti.“

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Empress

32)  Empress (30.11.2011 18:33)

paraaaaaaaaaaaaada

Anna43474

31)  Anna43474 (24.05.2011 18:54)

Navzdory tomu, jak byla tahle kapitola adrenalinová, se musím nejprve zmínit, že mě naprosto odrovnala představa mého favorita "kvílícího Jazze"
Ale jeho vyznání to samozřejmě napravilo
Nicmémě Elino "devět a půl upíra" skóre opět vylepšilo
A nakonec... Alice Ona se nezdá, potvůrka
Získáváš ode mě dvě B - bezkonkurenčně bezvadné
TKSATVO

SarkaS

30)  SarkaS (06.10.2010 17:32)

TO, že ji zabila Alice, mi úpřišlo dokonalé. Kdyby ji zabil Jazz nikdy bych se necitila tak spokojena...

Alorenie

29)  Alorenie (18.09.2010 21:30)

Áááách! To je tak úžasné!

28)   (12.09.2010 10:41)

:)

Linfe

27)  Linfe (12.07.2010 09:11)

Belko a já to vím a já nic nepovím :-)

26)  belko (12.07.2010 08:48)

Krásně to skončilo, můžu si oddechnout
Jazz je stejně frajer!!!!
Hele, Linfe tu psala, že to vypadá na konec.....máš už něco dalšího v záloze? třeba 3.pokračování celé série?

25)  IsaBeth (10.07.2010 20:01)

Krásný .. Těším se na další ;) :)

Abera

24)  Abera (10.07.2010 16:20)

sfinga

23)  sfinga (09.07.2010 22:05)

Lipi, využila a nevyužila. Samozřejmě, že jsem viděla Eclipse, ale taky ho četla tolikrát, že ho znám už nazpaměť, víš. Baví mě do svý povídky nenápadně pašovat hlášky z původní předlohy.

Lipi4

22)  Lipi4 (09.07.2010 21:54)

Úžasná kapitolka ....Mám malou poznámku - nevyužila si toho, že jsi nedávno viděla Eclipse? :D ..."Jenže si vzpomeň, jak to dopadlo s tebou..."........Jinak Ti mic děkuji za tento dílek po dnešním utrpení v práci to byl skvělý balzám

Kiana

21)  Kiana (09.07.2010 19:31)

Nádherné!

eliskababy

20)  eliskababy (09.07.2010 18:33)

náááááááááááááááááááááááááádhera..... úžasnýýýýýýýý...!!! slovama to nedokážu vyjádřit..!!!!

Dennniii

19)  Dennniii (09.07.2010 16:01)

prostě úžasný, skvělej dílek, moc se těší na další

Dennniii

18)  Dennniii (09.07.2010 16:01)

prostě úžasný, skvělej dílek, moc se těší na další

Silvaren

17)  Silvaren (09.07.2010 09:19)

Vlkodlaci keškaři:D Nádhera!!!

Hanetka

16)  Hanetka (09.07.2010 08:18)

Skvělé. A jak hezky si připravuješ cestičku pro Tristana... Už se vážně těším.
Sfingo, tleskám a jásám!

Amisha

15)  Amisha (09.07.2010 07:48)

Tak konečně má Jazz klid. Doufám!
Jak ty to jenom děláš, že píšeš tak lehce?
Je to nádhera.

Linfe

14)  Linfe (09.07.2010 07:27)

No echm.... :-) Tak za prvé geocaching....co k tomu dodat, za druhé se mi libí jak si použila pasáže z filmu, za třetí jsem ráda, že to dopadlo aaaaaa

Nebude už jako konec, že néééééé?

Ty víš jak

Ewik

13)  Ewik (09.07.2010 03:27)

Krásný díl
Jsem ráda, že to všichni přežili bez ujmy... Byli úžasní

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek