Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/Eli%20B.png

Smečka nalezla v rezervaci dva upíry. Jsou to staří známí, Peter a Charlotte, kteří se zde schovávají před Mariou, upírkou, která kdysi stvořila Jaspera.

14. Odpověď zní - Ano

Seděli jsme s Peterem a Charlotte na trávě před chatou, já, máma a táta v lidský podobě a ostatní vlci kolem nás. Už dávno dovyprávěl táta o tom, co se u nás dělo po porážce Volturiů před třiceti lety a teď byla řada na upírech. Hlavou se mi honily myšlenky. Proč chce Jasperova stvořitelka po tolika letech mýho strejdu? Znala jsem jeho historii. Věděla jsem, že ho Maria proměnila v době války Severu proti Jihu a on jí potom vedl armádu novorozených. Vůbec jsem si nedokázala představit, že můj strejda, ten hodnej Jasper, byl kdysi krvelačná bestie. Díky těmhle dvěma upírům, kteří přede mnou seděli, se dokázal z vlivu Marii vymanit. A díky tetě Alici se z něj stalo to, co je teď. Vzdělaný kultivovaný upír, který dokáže zvládat touhu po lidský krvi.

„Mariu jsme neviděli desítky let. Vlastně od našeho útěku,“ začal Peter svý vyprávění. „Život nomádů nám vyhovuje, já vím, odsuzujete nás, ale je to naše přirozenost. A i když se tím nechci omlouvat, nikdy jsme nepřipravili o život jediné dítě. Snažíme se žít z parazitů lidské společnosti. Bezdomovců, šlapek, feťáků. I my máme, svým způsobem, soucit. Ale nechci odbočovat.

Asi před patnácti lety jsme na ni náhodně narazili v Kansasu. Chtěli jsme jí zmizet, ale dohnala nás a přesvědčila, že co bylo, to bylo, je jiná doba a ona už dávno neválčí. Bylo mi to trochu divné, protože jsem znal její hlad po nových územích, ale i upír se za jistých okolností může změnit. Pár týdnů s náma pobyla a pak jsem jednoho dne odešel na lov sám. Byl jsem pryč jen chvilku, ale po návratu do našeho úkrytu, jsem tam nenašel ani Mariu, ani Charlotte. Nejprve jsem si myslel, že si někam vyrazily, ale když se neobjevily ani po pár hodinách, zpanikařil jsem. Jenže, kde jsem je měl hledat? Pachová stopa už zmizela a krom toho, já byl vždycky mizerný stopař. Zůstal jsem na místě, čekal jsem, ani nevím nač. O den později se Charlotte sama vrátila.“

„Ta bestie mě v Peterově nepřítomnosti prachsprostě unesla,“ pokračovala ve vyprávění Charlotte. „Sotva totiž odešel, zmizela na chvíli i ona. Vrátila se v doprovodu upíra. Byl to hromotluk a než jsem se vzpamatovala, skočil po mně. Byl rychlý a o mnoho silnější, než já. Můj dávný bojový výcvik, který jsem podstoupila pod dohledem Jaspera, mi byl k ničemu. Odtáhli mě daleko za město na nějakou starou farmu. No a tam jsem přišla na to, co plánuje. Sama se tím chlubila. Mariu totiž na jihu po odchodu Jaspera pronásledoval jeden vojenský neúspěch za druhým. Objevovali se totiž noví a schopní upíří vůdci, kteří měli strategii v malíčku. Pomalu se její armáda zmenšovala a ona už bez Jaspera nedokázala doplňovat ztráty. Maria začala přicházet o vliv a její území se zmenšovalo. Před dvaceti lety byla ráda, že zachránila holou existenci.

Začala se potulovat jako nomád, jenže to nebyl život podle jejího gusta. Ona miluje moc. Asi tehdy jí v hlavě přeskočilo. Vsugerovala si, že důvod, proč se jí nevede, je ten, že od ní utekl Jasper a jedině on jí může vrátit ztracená území. Spekulovala, jak ho přesvědčit, aby se k ní opět přidal. Nevěděla, kde je, ale povedlo se jí - a neptejte se mě jak - vypátrat nás. Věděla, že mu na nás záleží, a tak se rozhodla, že si nás vezme jako rukojmí. Chtěla nejdřív zpacifikovat mě a pak se vrátit pro Petera, ale mě se povedlo utéct dřív. Ten hromotluk mě totiž chtěl. A já toho využila. Ano, je rychlý, je silný, ale má neskutečně malý mozeček. Nebylo těžké ho převézt a utéct mu.“

„Od toho dne jsme před Mariou na útěku. Pronásleduje nás od města k městu od státu ke státu. Někdy se nám povede na pár měsíců zmizet, ale vždycky nás znovu najde.“

„Prokristapána, proč jste nedali vědět Jazzovi? Určitě by vám pomohl.“ rozčílil se táta.

„Nechtěli jsme Mariu k němu dovést. Ona si buduje armádu a byla by schopná jeho rodině ublížit.“ Vysvětloval Peter.

„Pche, už jsme dokázali zvládnout dvacet novorozených a bez jediný ztráty. A co Volturiovi? Kdopak jim zabil Jane, Aleca a Felixe? Cullenovi.“ Vytahoval se táta.

„Jó? A kdopak po bitvě s novorozenými skončil s přelámanými kostmi, co? A koho naši vytáhli z drápů Jane polomrtvého? Myslím, že tebe, miláčku,“ sladce připomněla máma.

„Tati, mami, nehádejte se, spíš teď musíme vymyslet, jak jim pomoct. Myslím, že jim to dlužíte.“

„Nám bude stačit, když nás tu ještě nějaký čas necháte. Jsme tu už od podzimu a ještě nás Maria neobjevila. To je zatím nejdéle za celou tu dobu, co po nás jde. Přísaháme, že tu nebudeme lovit,“ řekl Peter.

„Eli, Alfa jsi ty. Jen ty máš právo rozhodnout. Ani já, ani kmenová rada, ale právě ty,“ obrátil se na mě s vážnou tváří táta.

Dívala jsem se na Petera a Charlotte se smíšenými pocity. Na jedné straně jsem viděla tvory, kteří, aby zůstali na živu, vraždí lidské bytosti. Na druhé straně to byli přátelé mého strýce, bytosti, díky kterým je Jazz takový, jaký je. Oni našim přispěchali na pomoc, když jim hrozilo nebezpečí. Rozhodla jsem se. Vstala jsem a ostatní mě napodobili.

„Přísahejte, že nebudete lovit na území rezervace ani v okolí Forks.“

„Přísaháme,“ řekli slavnostně Peter a Charlotte.

„Zavazuji se umožnit vám úkryt na dobu, kterou budete potřebovat. Nikdo z našich na vás nezaútočí, a pokud budete potřebovat, poskytneme vám pomoc,“ řekla jsem a poprvé se opravdu cítila jako Alfa. Podali jsme si s Peterem ruce. Asi mu byla moje horká kůže hodně nepříjemná, ale nedal nic najevo a pevně ji stiskl.

„Chceš mluvit s Jazzem?“ zeptala jsem se Petera a natáhla ruku k mamce. Podala mi svůj mobil. Když Peter kývl, vyťukala jsem Jasperovo číslo a dala mobil upírovi. Sama jsem mávla na tátu a šli jsme se přeměnit. Peter s Jazzem telefonoval dlouho. Z hovoru jsme pochytili, že Jasper chce okamžitě přijet, ale Peter ho od toho odradil.

Fajn, takže máme v rezervaci dva upíry.

Od toho dne jsme hlídali jen hranici. Co kdyby se Maria objevila. Všude byl klid. Všude? No, doma rozhodně ne. Táta byl jak lev kleci, kudy chodil, tudy nadával. Ne na ty dva upíry, ale remcal, že takovou smůlu na ženský můžou mít jen Cullenovi. Nejdřív Victoria a její novorození, potom Jane se svou gardou a teď Maria, budující armádu. Prohlásil, že by ho zajímalo, jakýho kostlivce ve skříni mají Emmett s Carlislem a kdy se prý objeví nějaká jejich zhrzená milenka. Samovi se zase nelíbilo, že jsem dohodu uzavřela bez jeho vědomí, ale táta ho utřel. Prý se nic nezměnilo na tom, že tuhle pravomoc má jen Alfa a to jsem já, a on už ne.

Dny začaly letět jako splašený. Najednou byl konec června. Já jsem složila závěrečný zkoušky na Forkské střední. Z matiky mě zkoušel Martinův syn. Protekci jsme u něj rozhodně neměla a dostala za dvě. Jinak se mý maturitní vysvědčení skvělo jedničkama. Slavnostního ukončení jsem se jako dálkově studující nezúčastnila, ale o to víc jsem si užila to Sethovo. Přijetí na vejšku jsme měli oba v kapse. Nevím, jestli díky našim schopnostem anebo penězům naší rodiny. Dvakrát týdně jsme se stavovali u našich upírů. Byli v pořádku. No a pak přišel poslední den v práci. Udělala jsem gesto a Martinovi prozradila, že Jacob Black je můj táta a že ho pozdravuje. Dozvěděla jsem se, že jsem potměšilá opice a kluci mi z jeho příkazu dali hobla. Škoda, že se s ním táta nemůže setkat. Mejdan na rozloučenou byl velkolepej a uspořádali mi ho přímo v dílně. Divím se, že nevyhořela. Vzala jsem sebou Setha a oficiálně ho představila jako svýho přítele. Vysloužila jsem si dalšího hobla a Rusty mi po straně řekl, že se ke mně hodí. Prima. A dárek mi dali taky stylovej. Helmu na motorku.

Posledního června jsme odlítali na měsíc do Redemption. Na srpen se ještě vrátím. Snad se všechny záležitosti kolem smečky vyřeší.

Na letišti na mě čekali všichni. Kdybych nebyla vlčice, tak mě snad rozmačkali. Nejvíc jsem byla zvědavá na bráchu. Tristan byl… jiný. Ta tam byla krásná bronzová barva jeho kůže. Byl bledý jako ostatní Cullenovi a oči mu zářily zlatem. Ale úsměv mu zůstal. Měla jsem strach, jak to bude s jeho vůní, nebo spíš pachem, ale když mě opatrně objal, cítila jsem jen santal, skořici a hřebíček. Vem to čert, je to můj brácha. Pořádně jsem ho k sobě přitiskla.

A potom ke mně táta přistrčil pobledlýho Setha, který se držel v pozadí.

„Tak to je Seth,“ přitáhla jsem si ho k sobě.

„Na to zapomeň,“ řekl trochu nelogicky Edward a vysvětlil nám. „Seth má sto chutí, sednout do letadla a odvést nám Liz zpátky.“

Rozesmála jsem se. „Já ti, můj milý, říkala, že sem radši nepojedem.“

„Lizzie?!“ udělala pohoršeně Rosalie.

„No co co, buďto mi ho zblbnete, anebo umoříte. Copak vás neznám?“

Carlisle podal Sethovi ruku: „Bude tě studit, ale vítám tě.“

Nevím, jestli to bylo podáním ruky, nebo Carlisleovýma upřímnýma očima, ale Seth se konečně uvolnil.

„Děkuju a omlouvám se. Asi nevypadám příliš duchaplně, co?“ usmál se.

„Z toho si nic nedělej, my jsme na to zvyklí. Jacob je taky čokl,“ rejpla si Rosalie.

„Tak ti, teto, pěkně děkuju,“ zašklebila jsem se. „Jestli ti to nedošlo, tak já jsem čokl taky.“

„Ježíši, ona se nám tady začínají množit psiska,“ konstatovala Rose.

„Jedeme domů, nebudeme tady dělat dál tyjátr,“ navrhl táta.

Když jsme se před letištěm skládali do aut, nenápadně jsem se se Sethem vmanévrovala k Alici a Jazzovi. Nic proti Edwardovi, ale Jazz nečte myšlenky.

Seth se bál zbytečně. A já koneckonců taky. Už druhý den jsem měla pocit, že jsem nikdy z domova neodešla. A můj miláček zapadl okamžitě. Hlavně po tom, co Emmetta porazil v páce. Jo, strejdu Emma.

„To není možný kluku, vždyť seš proti mně tintítko,“ vrtěl hlavou Emmett a ohmatával Sethovi svaly. Ten se jen smál. A když pak ještě vychválil Esmé jídlo a vyhrál dvě ze tří šachových partií nad Jazzem, celá rodina ho adoptovala.

Když se rozkoukal, tak ho všechno zajímalo. Nejvíc asi lov upírů. Vzali jsme ho hned třetí den. Mamka už potřebovala krev. Co byla v La Push, živila se jen lidskou stravou. Jo, přežívala na ní dobře, ale sílu jí dá jen a jen krev. Já byla zvědavá na bráchu a vlastně i na ostatní. Jako lidská mláďata nás totiž na lov nikdy nevzali. Bylo to příliš nebezpečný.

Valila jsem oči na to, jak rychle se brácha pohyboval. Jo jo, Edward býval nejrychlejší. Teď ho Tris v pohodě předběhl. Já hned napoprvé ulovila pumu. Nezabila jsem ji, ale zmítající tělo šelmy držela tlapou pod sebou. Edward na mě koukal trochu kysele. Ale no ták, neškleb se. Já ti ji nechám, syrový maso nemusím. A ty to máš bez práce. Rozesmál se.

Jen jednou jsme se pohádali. A s Edwardem! Když jsme po příletu přijeli domů, nemohla jsem se nabažit svýho pokoje. Na tolik drobností jsem zapomněla. Teď jsem je měla před očima. Fotku našich ve stříbrným rámečku, lampu s čínským stínidlem od Esmé, malou ručně tepanou šperkovnici od Edwarda a Belly, ve který jsem měla všechny hodinky, prstýnky, řetízky a náušnice, co jsem kdy dostala. Moc jsem šperky nenosila, ale tu krabičku ve tvaru truhličky jsem měla vždycky ráda. Chodila jsem po pokoji a prstem ty drobnosti, milé mému srdci, hladila. Ani jsem si neuvědomila, že nahlas popotahuju, když mě zezadu ovinuly Sethovy ruce a jeho brada se mi opřela o rameno.

„Takhle svou vlčici neznám, ale líbí se mi. Aspoň mám důkaz, že nemá srdce z kamene.“

Otočila jsem se v jeho náručí a vybídla ho k polibku. Jeden mi nestačil. Následoval druhý, třetí… přestala jsem je počítat. Srdce mi hrozilo, že vyskočí z hrudi ven. Tak ho miluju a mám jistotu, že on miluje i mě. A vím, že by mě miloval i bez otisku, protože poprvé mi lásku vyznal už před ním.

„Elizabeth, můžu?“ ozval se za dveřmi Edward. Aspoň, že hned nevtrhl dovnitř. Vyvinula jsem se z dokonalého objetí.

„Tak pojď dál,“ vybídla jsem ho.

„Jen jsem vám chtěl říct, že Tristan bude zatím u nás, takže má Seth jeho pokoj k dispozici.“

Vyvalila jsem na něj oči. „Co blázníte, Seth přece bydlí tady, se mnou.“

Edward si rozpačitě odkašlal. Upír si odkašlal? V tu chvíli mi to docvaklo. No nazdar. Pan přísná morálka. Začala jsem se smát.

„Tohle není k smíchu, Liz. Nedovolím…“

„Copak, dědo?“ schválně jsem ho oslovila pojmenováním, který nesnášel.

Seth se po mně tázavě podíval.

„Víš, proč tě chce nacpat do bráchova pokoje? Má strach, aby si se mnou nespal,“ práskla jsem na Edwarda a Seth vyprskl smíchy.

„Hele, to ti nevadí, že spolu žijeme už od dubna? A že je s tím táta svolnej a dokonce bydleli s mámou u Sama, aby nám nepřekáželi?“ ptala jsem se mezi jednotlivými záchvaty smíchu.

Když ostuda, tak ostuda. Já to na Edwarda prásknu.

„Elizabeth, opovaž se,“ pohrozil mi můj staromódní prarodič.

„Miláčku, abys to chápal. Edward se narodil v roce 1901 a poprvé se miloval…“

„Elizabeth!“

„Poprvé se miloval, až o století později, po svatbě s Bellou. A moc to asi neuměl, protože hned na líbánkách Bella otěhotněla a v osmnácti se jí narodila moje máma. A taky od tety vím, jak skřípal zubama, když začal táta chodit s mámou. Ale je zajímavý, že tam mu už stačil zásnubní prstýnek.“

„To přece není problém Eli, pokud vím, tak my jsme už pár měsíců zasnoubený.“ Šibalsky na mě mrkl Seth a vzal mě za ruku, kde jsem, kromě přeměn, neustále nosila kožený prstýnek od něj.

Edward stál, zíral na nás a nebýt upír, určitě by se červenal.

„Mimochodem, ví táta, co tu na nás šiješ? Anebo jsi jen dal příkaz mýmu poslušnýmu bratříčkovi?“

„Myslím, že spíš to druhý, Eli,“ ozvalo se za Edwardem a ve dveřích se objevil usmívající se táta. „Hele, tcháne, co kdyby ses přestal ztrapňovat a šli jste s Bellou na borůvky, co? Je zajímavý, že ses takhle nezajímal o Trise a Dianu. To jsi měl jenom strach, aby ji upíří silou nerozmačkal.“

„Jsem fakt trapnej, co?“ usmál se konečně Edward.

„Trošku, ale já tě mám stejně ráda.“ Objala jsem ho kolem krku a přitulila se. Jak jsem si mohla myslet, že mi jako vlkovi bude rodina smrdět? Voněli. A nejvíc máma a Edward. Nadechla jsem se a cítila tu nezaměnitelnou vůni medu a šeříku, na který svítí slunce.

„Promiň, asi jsem to přehnala.“

„Možná, ale zasloužil jsem si to. Konečně, vždyť to není přece žádné tajemství, Liz. Každý z rodiny zná můj a Bellin příběh.“ Edward mě pohladil po vlasech a zmizel.

„Já si toho prstýnku všiml, ale čekal jsem, až s tím vyrukujete sami. No nic, jdu za Jazzem, chce všechno vědět o svých přátelích,“ usmál se táta a dal zpátečku.

Otočila jsem se na Setha, abych s ním mohla pokračovat v činnosti, ze který nás Edward vyrušil, ale on se najednou tvářil nervózně.

„Co je?“ zeptala jsem se vyděšeně.

„Já se tě ani nezeptal, jestli bys mě chtěla.“

„Blázne,“ vydechla jsem s úlevou. „A proč myslíš, že jsem tě vzala k nám? Abys věděl, co tě se mnou čeká. Já asi běžně beru každýho kluka domů, že jo. Tak už se mě konečně zeptej.“

„Eli, já vím, že je to brzo, čeká nás škola, ale já těm mám moc rád a neumím si život bez tebe představit a jsi pro mě všechno a tak se chci zeptat, jestli bys sis mě jednou, až dostudujem, teda jestli mě ještě bude chtít…“ drmolil a čím dál, tím víc se do toho zaplétal.

„Pšt,“ přiložila jsem mu prst na rty. „Odpověď zní - ANO.“

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

maryblack

27)  maryblack (18.09.2012 22:22)

„Hele, tcháne, co kdyby ses přestal ztrapňovat a šli jste s Bellou na borůvky, co? Hezky řečeno

Empress

26)  Empress (30.11.2011 16:30)

Úžasnéééé

Anna43474

25)  Anna43474 (15.05.2011 19:19)

Edward
Žádost o ruku, uááá ( )
Co teda ale ta Maria???
TKSATVO

SarkaS

24)  SarkaS (06.10.2010 16:03)

Tak to byla extrémně vydařená žádost o ruku... Alfa se v ní fakt nezapře

Alorenie

23)  Alorenie (18.09.2010 18:35)

Híííí Úchvatné!

22)   (10.09.2010 19:29)


Chudák Éééda
Krásné

MisaBells

21)  MisaBells (28.06.2010 00:23)

Chudáček můj Edward... takového blbounka jsi mi z něj udělala???? Styď se! Pomsta bude sweet!!!

Abera

20)  Abera (26.06.2010 22:50)

Krásný

MargotCullen

19)  MargotCullen (26.06.2010 18:30)

Dokonalá kapitolka Budou mít svatbůůů A Edward - no coment

Kiana

18)  Kiana (26.06.2010 07:35)

Nádherná kapitolka!

sakraprace

17)  sakraprace (26.06.2010 07:32)

CHjo, taková pohoda a přitom nervák. Představování zvládl Seth na jedničku, ale že Emm netrucuje, když ho porazil v páce, to čučim.
Nejvíc to rozštípl ovšem děda Edward
Krásný díl, moc se těším na další

Ewik

16)  Ewik (25.06.2010 23:28)

Moc krásná kapitola
Těším se na pokračování

Bye

15)  Bye (25.06.2010 23:05)

Taková uvolněná oddychová kapitola.
Pěkně jsi mě zasvětila do "problému Jasper".
Úplně mě dostalo, jak Seth porazil Emmetta v páce :D
A ten Edward, toho těch sto let bez *píp* dost poznamenalo, co?
Detaily Elinina pokoje
Eli + Seth

Silvaren

14)  Silvaren (25.06.2010 22:00)

Děda Edward mě fakt pobavil! Jako vždy - skvělé Nemůžu se dočkat pokračování

Hanetka

13)  Hanetka (25.06.2010 21:16)

Sfingo, jás snad o dovolené půjdu k vám na brigádu. Ty to MUSÍŠ dopsat!!! Já jsem napnutá, jak to dopadne... Co María, a co Peter s Charlotte, a kdy bude svatba, a vůbec! A honem!

12)   (25.06.2010 21:14)

Skvělé !

Lipi4

11)  Lipi4 (25.06.2010 20:55)

:D :D :D Úžasný, skvělý, nádherný a nepřekonatelný dílek........Já tu naší rodinku miluju....zvlášť trapnýho dědu Edwarda :D :D

Amisha

10)  Amisha (25.06.2010 20:31)

Krásná kapitolka, Edward byl úžasný. Kdo by neměl Setha rád?

Michangela

9)  Michangela (25.06.2010 20:23)

JEAKS

8)  JEAKS (25.06.2010 20:14)

dokonalé

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek