14.04.2012 [16:45], sfinga, Povídky jednorázové, komentováno 44×, zobrazeno 7053×
Co by se stalo, kdyby Rosalie neochránila Bellu po návratu z líbánek? Jak by se vyvíjel vztah Belly a Edwarda?
Projděte dům do všech koutů
Najděte stín a jen stín
Dvě malá křídla tu nejsou
Byla tu málem a nejsou
Kudy jen bloudí a kde jsou
Hnízdo je prázdné
Tichý klín.
Probudila se s výkřikem. V první chvíli nevěděla ani kde je, ani jak se tam ocitla. Nad sebou viděla bílý strop, pomalu otočila hlavu na stranu. V židli schoulený, seděl tam on, její manžel. Černé oči, pod nimi výrazné fialové stíny a ve tváři vepsanou bolest.
V tu chvíli se upamatovala na všechno. Ruce ji pomalu sjely na břicho. Nic ji už jemně nešťouchalo, žádná vypouklinka, nic. Vzlykla. Oni jí ho vzali! Ani Rosalie nepomohla.
Kdo viděl dívku něžnou
Jít ráno k náměstí
Šla vrátit výhru
Zamknout bránu ke štěstí
Ta věc se zdála běžnou
A teď se hříchem zdá.
Myslela si, že ji Rose ochrání, i ona přece toužila být matkou. Nezvládla to. Příliš hlasitě mluvila do telefonu a Carlisle všechno slyšel. Okamžitě se spojil s Edwardem. Nepřistáli s letadlem na určeném místě, její… manžel to změnil. A po příletu na ni nečekala Rose, jediná záchrana, na kterou spoléhala. Byl tam jen Carlisle a jeho černý mercedes. V tu chvíli připomínal spíš pohřební vůz. Chtěla utéct, prala se, zoufale a zbytečně. I jeden upír by jí zvládl, natož dva. Carlisle Belle píchl injekci. Prý pro její dobro.
Auto se rozjelo a ona bezvládně ležela v Edwardově náruči. Nevěděla, že o hodinu později zastavili před malou klinikou. Takovou, kde se za silný balík bankovek na nic neptají.
Nevěděla, že ji Carlisle podrobně vyšetřil a rozhodl se pro okamžitou interrupci, prospala zákrok i další dva dny, jako by se vůbec nechtěla probudit. To, co mělo být jejím miláčkem, ten malý šťouchálek skončil roztrhaný na kusy v peci blízké spalovny.
Jen lékař napsal krátkou
Svou zprávu úřední
O někom zmínka první
Zmínka poslední
Už nejsi, dívko matkou
A ptáček nezpívá.
Po týdnu Bellu odvezli domů. Bledou, málomluvnou, apatickou. Hned po příjezdu se uchýlila do ochranné náruče Rosalie. Jedla, jen když ji donutili, vyhledávala samotu. Všichni jí dávali čas, chodili kolem ní po špičkách. Rose a Esmé Bellu chápaly, věděly jak jí je. Dokázala se přemoct natolik, že několikrát navštívila Charlieho. Svůj stav maskovala báchorkou o exotickém viru, který chytila na líbánkách. Strpěla Edwardovu láskyplnou péči, ale nedokázala mu odpustit. Po měsíci živoření odjela s ostatními na Darthmouth. Tady už to vypadalo lépe. Začínala se vzpamatovávat, smiřovat se skutečnosti. Začala chodit do školy. Učení ji pohltilo a odvádělo od depresivních myšlenek. Volné chvíle trávila zabořená v knihách. Příběhy Labutě avonské byly blízké jejímu srdci. Něžná Julie, krásná Perdita, smutná Ofélie, statečná Kordélie. V každé Shakespearově hrdince našla kousek sebe.
Pomalu ubíhaly týdny, měsíce.
Bella žila. Žila a radovala se z maličkostí. Už se dokázala bavit se svými upíry, dokázala s Edwardem probírat látku, těšila se na návštěvy otce. Jen jedno nedokázala. Odpustit svému manželovi. Přes den vypadali jako pár. Ale večer, když za nimi zaklaply dveře ložnice, stávali se cizími lidmi. Bella nepřipustila, aby se jí jen dotkl. Nejen že se nemilovali, ona ani nestrpěla, aby si ji přitiskl k sobě. Edwarda to trápilo, vyčítal si, že to on ji vehnal do této situace, a tak raději trávil noci v křesle a pozoroval, jak láska jeho života spí a ve spánku se usmívá. Myslel, že se to urovná, že jednou přijde den, kdy ho Bella dokáže akceptovat jako milence, ale pomalu už ho opouštěla naděje. Dokonce ze zoufalství své ženě nabídl přeměnu. On, který dříve každou debatu na toto téma bojkotoval. Jaké bylo jeho překvapení, když Bella jen zavrtěla hlavou a sklonila se znovu ke knížce. Nevěděl, že i jí to trápí, ale v jeho přítomnosti byla stále křečovitá a nevěděla, jak z toho ven.
Jdou mámy večer z jeslí
Kol hřišť a nároží
Do bílých cích
Dvě bílá křídla uloží
A dívka prstem kreslí
Psaní podivná.
Začaly prázdniny. Cullenovi naplánovali dovolenou, ale nejdřív vyrazili na velký lov, tentokrát o moc dál než obvykle. Belle to vyhovovalo, sbalila si pár věcí a vyrazila do Forks. Autobusem, nikdy nesedla do Ferrari, které na ni čekalo v garáži po neslavném návratu z líbánek.
U Charlieho se srazila s Jacobem, viděla se s ním poprvé od své svatby. Byla ráda, že ho vidí a on zase nadšený, protože je ještě člověk. Vytáhl ji ven, věděla, že ji vyzpovídá, ale nevadilo jí to. Jake by její přítel. Usadili se na pláži a ona začala vyprávět. Když došla k tomu, jak ji Carlisle s Edwardem násilím odvezli na kliniku a zbavili té věci, Jacob zavrčel, jeho tělo se rozvibrovalo a trvalo moc dlouho, než se uklidnil natolik, že dokázal vyslechnout zbytek příběhu.
Byl naštvaný na Edwarda i na ostatní pijavice. Ne, kvůli tomu co Belle provedli, ale jak jí to provedli. Násilně, surově a bez emocí. Přitiskl si ji ke své hřejivé hrudi. Bella s údivem zjistila, že jeho objetí jí nevadí. Tolik se lišilo od Edwardova. V Jacobovi vše zpívalo životem. Pomalu si ji od sebe odtáhl a zadíval se do těch krásných čokoládových očí.
A tehdy se to stalo, vysvitlo slunce a jeho paprsky ozářily Bellinu tvář. Tu, kterou Jacob viděl už tisíckrát a přesto nyní poprvé. Náhle měl pocit, že ho už nic nepoutá se zemí, cítil se lehčí než pírko a v hrudi se mu srdce rozbušilo.
…krásná….…moje…nedám… chránit…
To bylo to jediné, co vnímal.
Bella příliš dlouho pobývala mezi smečkou, než aby okamžitě nepoznala, co se děje. Jacob se otiskl! Do ní! Po tak dlouhé době. Najednou měla v hlavě prázdno. Ale co bylo podivné, nebránila se tomu. Jako by věděla, že je to správné, že to tak má být. Jako kdyby někdo odstřihl všechna pouta, která ji držela u Edwarda. Nic nebylo důležitějšího, než tady a teď, ona a on. Bella a Jacob. A hlavně jeho horké rty, které zkoumaly ty její. A silné paže, které slibovaly ochranu před celým světem. A srdce bijící jen pro ni.
Projděte dům do všech koutů
Najdete stín a jen stín
Dvě malá křídla tu nejsou
Byla tu málem a nejsou
Kudy jen bloudí a kde jsou
Co já vím.
O pár dnů později se objevily před vilou Cullenových dvě postavy. Jacob svíral Bellinu dlaň a nechtěl ji pustit ani na okamžik, ani na setinu sekundy. Stačil všech její jediný pohled a kapituloval.
Pozorně sledoval, jak žena jeho života přichází ke vchodu, kde stál jeho sok. Najednou mu ho bylo líto. Věděl už jaké to je, ztratit Bellu a to teď čekalo Edwarda.
Potichu vrčel, když viděl, jak došla ke svému manželovi. Chvíle tichého hovoru. Byť napínal svůj vynikající sluch, zachytil jen poslední slůvko.
Promiň, pronesla Bella a vložila zkamenělému Edwardovi do dlaně dva prsteny.
Pak se pomalu otočila, sešla ze schodů a zamířila k novému druhovi.
Za zády nechávala temný a chladný svět. Před ní se otevírala budoucnost prozářená teplem a sluncem.
Jacob ještě zahlédl, jak se Edward sesunul na kolena, ale pak už se soustředil jen na dívku po svém boku, která k němu vzhlížela s důvěřivým pohledem.
No tak projděte dům
Z lásky tu zpívá jen stín
Dvě malá křídla tu nejsou
Byla tu málem a nejsou
Kudy jen bloudí a kde jsou
Hnízdo je prázdné
Tichý klín.
Když po letech v postýlce zavrněl Bellin a Jakeův syn, dostal jméno Angel. Na památku andílka, kterému okolnosti nedovolily sestoupit z nebe do matčiny náruče.
43) Cris (19.06.2018 06:07)
Nádhera. Vždy když slyším tu písničku tak se mi vybaví tahle jednorázovka od tebe prostě úžasný.
42) Amisha (24.09.2012 13:42)
uááá to bylo něco!
41) Empress (05.09.2012 21:45)
Ivuška moja Toto tvoje dielko môžem čítať aj sto krát dokola, nikdy ma neomrzí a zakaždým uchváti
Je to tá najkrajšia jednorázovka akú som kedy čítala a ja ti za ňu opäť ďakujem, za všetky tie pocity ktoré si do nej vložila
40) AMO (18.05.2012 07:31)
Sfin, tohle... to bylo... já neumím napsat, jak nádherné to bylo a je.
A poslední věty mě dorazily... ano, tak to má být... oni patřili k sobě.
39) RosalinkaElinka (14.05.2012 16:01)
Krásné a smutné v jednou...
38) ada1987 (26.04.2012 20:49)
krasa!
37) kajka (24.04.2012 12:25)
Sfingo, tohle bylo nádherně napsaný! Edward prostě neví, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. S jeho hrou na boha a touhou ji chránit dokonce i před ní samotnou....ech, takhle nějak by to dopadlo. Budu tě podezřívat z jasnovidectví, protože tahle písnička je taková hymna všech maminek, co přišly o nenarozené dítě, prostě pomáhá odbolet. Připomněla jsi mi moc smutný věci a rozplakala jsi mě, ale nevadí. Krásná povídka!
36) wuzinka (19.04.2012 13:16)
Wow tak to byla .... No prostě šíleně emotivní záležitost. Jsem pro Edward a Bella, ale tady mě Edward tak naštval. Všechno ví nejlíp, ale že ublíží to ho nezajíma. Krásná jednorázovka
35) Crazy (18.04.2012 15:35)
Tohle bylo... silné. Málo co mě dokáže emociálně dostat, ale tobě se to povedlo. Tuhle písničku sice znám, ale nemám ji moc v lásce. Je na mě moc depresivní. Tohle ale bylo... neskutečné.
34) E.T. (16.04.2012 11:13)
Nádherné! Nemám slov. Je to jedna z nejpovedenějších jednorázovek, jaké jsem za poslední dobu četla. A mimochodem až díky tobě jsem si všimla významu té písničky, předtím jsem to tam neviděla.
33) Evelyn (16.04.2012 09:46)
Ivuš, nikdy jsem si nemyslela, že by někdy Bella vážně byla s Jacobem. Ani kdyby vbec nebyl Edward, ani kdyby ji opustil a už se nevrátil. Ty jsi mě přesvědčila o opaku. Nádherná a hodně smutná povídka
32) ireen (15.04.2012 21:57)
Krásné, smutné, pravdivé (nemusí to být jen "upírská akce"!
Děkuji!
Kdo ví, porozumí.
31) martisek (15.04.2012 18:25)
Tý brďo, tak to bylo dokonalé. Až mi to vehnalo slzy do očí. Nikdy nejsem ráda, když otisk vyhraje, ale tohle... To, co jí provedl Edward... Jsem ráda, že Bella i přes tu bolest ze ztráty našla smysl života. A radost. Je to nádherné!
30) Anna43474 (15.04.2012 18:09)
Ty... ty... tohle...
29) Kamikadze (15.04.2012 16:54)
Ivuško, já nemám slov. Sotva jsem se vrátila z letošního prvního čundru a tady na mě čeká tohle. Jak mám teď myslet?? Poraď...
28) milica (15.04.2012 11:35)
Mám slzy v očích.
Dostala jsi mě, já taková zastánkyně E+B a tentokrát jsem chtěla aby zvítězil Jacob.
Nádherný příběh
27) Marvi (15.04.2012 11:06)
Nádherné dílko, a písnička ho jen podtrhuje.
I tak to mohlo dopadnout, kdyby... Vlastně ono těch kdyby v celé sáze je, takže díky tomu může být FF.
Nádhera!!!
26) KalamityJane (15.04.2012 10:32)
vehnala jsi mi slzy do očí. Nádherně napsané.
25) Hanetka (15.04.2012 07:23)
Uf, nesnáším příběhy, ve kterých někomu zůstane Černý Petr. Ale tady si ho Edward zasloužil. A tys to napsala úžasně. Jsem z toho na prach...
44) Kethrin (20.05.2019 23:54)
Moc bych ti chtěla poděkovat, protože ty a tahle jednorázovka jste mi otevřeli dveře do světa ff a povídek. Nebýt tebe tak by mě v životě nenapadlo, že něco takového existuje. Už to je přes rok a půl a čtení povídek a různých ff. I když ''můj'' první příběh nebyl tak úplně šťastný i když tak skončil i přesto na něj nikdy nezapomenu. Moc ti děkuju a navzdy ti budu vděčná