Sekce

Galerie

/gallery/pizap.jpg

Vše má své následky...

Co se bude dít v životě Jacoba a Ness? A k čemu se Jacob odhodlá?


6.kapitola

 

Renesmeé

 

U Sama panovala veselá nálada, nejvíc ze všech byl nadšený Paul. Vlastně celou dobu mluvil Paul. Jared a Quil se mezi sebou pošťuchovali, kdo to kterému upírovi víc natřel. Embry a Seth seděli vedle nich a cpali se jídlem, které jim Emily a Rachel nachystaly. Leah je obdarovala poznámkou, že se cpou jako prasata a vzápětí schytala do obličeje lžíci bramborové kaše. Ta je na oplátku překřtila na voly a celou mísu s kaší jim vysypala na hlavu. Všichni propukli v řehot. Jen Sam ne.

Ten seděl a mlčel, bylo vidět, že ho něco trápí. Když si toho všiml i Jake, který byl celou dobu u mě, šel za ním.

Slyšela jsem, jak mu Sam říká, že s ním chce mluvit o samotě. Jake se na mne ohlédl a vyšel se Samem ven. Já se dala do hovoru s Leah. Dřív se na mě ani nepodívala, ale je to pár měsíců, co se to změnilo. Netušila jsem, z jakého důvodu to tak je, ale byla jsem ráda. Bylo fajn si s ní povídat a byla zábavná, i když dřív bych to do ní neřekla. Ona jediná mi řekla, jak si při boji vedla moje rodina, i když neviděla všechno, protože měla sama co dělat.

Z horního patra se přiřítily tři krásné děti. Daniel a malý Paul se rozběhli rovnou k tátovi a skočili mu kolem krku. Nikdy jsem neviděla Paula takhle šťastného. A Samova holčička Isabella utíkala s nimi. Paul ji objal láskyplně jako své syny. Isabella měla tři roky a byla tak roztomilá, že by ani nešlo ji nemilovat. Daniel a Paul jsou o dva roky starší a o hodně divočejší – nejspíš po tátovi. Musela jsem se usmát představě, že s nimi bude cloumat puberta a Paul z nich bude šedivět.

Jacob a Sam se vrátili zpět k nám. Sam byl v trochu lepší náladě než předtím, takže to, co měl na srdci, asi nebylo nic vážného.

U Sama a Emily jsme se zdrželi přes dvě hodiny, pak jsme se se všemi rozloučili a šli k Jakeovi domů.

 

Doma už nás čekali máma s tátou. Seděli s Billym v obývacím pokoji a povídali si.

Rozběhla jsem se do jejich náručí. Objímali jsme se, jako bychom se neviděli věčnost. Když jsem se konečně pustili, ohlédla jsem se na Jacoba. Stál pořád u dveří a díval se na mě s úsměvem, pak se jeho pohled zaměřil na mámu a úsměv se mu roztáhl od ucha k uchu. Věděla jsem, jak moc jsou si blízcí. Prožili spolu tolik věcí. Jsou jako bratr a sestra. Určitě je rád, že je v pořádku a zvládla všechny ochránit.

„V pořádku, Jacobe. Jen směle do toho,“ řekl z ničeho nic táta.

Jacob se rozesmál, přešel k mámě a objal ji tak silně, že kdyby byla člověk, umačkal by ji.

„Jsem na tebe hrdej, Bells. Zvládla jsi to. Jsem rád, že jsi v pořádku,“ říkal jí s úlevou v hlase.

Máma se zasmála.

„Díky, Jakeu, pro ni bych udělala všechno a pro tebe taky, ale to ty přece víš,“ řekla a podívala se na mě. Jacob ji pustil a ohlédl se na tátu. Táta jen přikývl. Jacob se na mě usmál a vyšel s otcem ven. Něco tu nesedí! Proč nejdřív zmizel se Samem a teď s tátou? Něco tají. Ale bylo mi jasné, že to ani z jednoho z nich nedostanu. Máma se na mě podívala, něco tušila, ale i s ní to bude zbytečné. Mohla bych to z nich dolovat, jak dlouho bych chtěla, a byla by to marná snaha. Tohle mě opravdu štve!

Proto jsem vzdala jakékoliv otázky ohledně jejich rychlého odchodu a dala se s ní do hovoru. Billy už nám nevěnoval pozornost, díval se na zápas. Rodiče mu nejspíš všechno řekli, když jsme byli s Jakem pryč. Šly jsme s mámou do kuchyně a posadily se ke stolu.

„Mami, jak dlouho se zdrží Alice a ostatní?“ zeptala jsem se jí.

„Pár dní, Alice ti chce ještě uspořádat narozeninovou oslavu. Víš, že tohle by si nemohla nechat ujít,“ odpověděla.

No jistě, úplně jsem zapomněla, že mám narozeniny. Sáhla jsem si na přívěsek, který jsem dostala od Jakea. Před očima se mi promítl obrázek toho, jak mi jej daroval. A já se usmála.

„To jsem ráda, moc se těším i na Rose. Stýská se mi po všech.“

„I nám se stýská, ale chtěli to tak. Víš sama, že Edward dokáže lézt na nervy. A oni chtěli mít soukromí. Teď to možná chápeš víc než jindy.“

„Mami, chci se tě zeptat na jednu věc. Tátovi už nevadí Jacob? Víš, když tady byl včera, řekl, že nám nebude stát ve štěstí. Řekl to jen ze strachu, že mě vidí naposledy, nebo to myslel vážně?“ Nedalo mi, abych nevyužila chvíle, že je táta venku.

Máma se uchechtla.

„Víš, trochu jsem mu připomněla, jak jsem se cítila, když ode mě tenkrát odešel. A taky si uvědomil, jak se cítil on sám. Pochopil, že pouto a láska mezi tebou a Jakem, je tak silná jako ta naše - i více. Neměj strach, už nebude proti vám. Smířil se s tím. A Jacoba má rád, to jen on si to nepřipouští, říká, že se k němu bude chovat hezky jen kvůli tobě. Ale já vím, kde je pravda,“ mrkla na mě uličnicky.

„Dobře, mami. Tak a teď mi řekni, co se dělo na mýtině. Smečka už mi svoji část řekla, teď chci slyšet tu vaši.“ A tak se dala do vyprávění. Řekla mi všechno. Popsala mi, jak bojoval každý člen mé rodiny, jak Carlisle málem přišel o život, ale máma mu stihla v čas pomoci a nakonec Demetriho porazili.

Táta a Jacob vešli do domu, stihla jsem postřehnout, jak na sebe přikývli. Tohle tajemství, co mezi sebou mají, z Jacoba vytáhnu, i kdyby to mělo být násilím. Něco se tady vážně děje, šestý smysl mi říkal, že něco asi nevyšlo tak, jak mělo. Promluvím si s ním později.

Přišli za námi do kuchyně a posadili se k nám.

„Ness, když je po všem, měla by ses vrátit domů s námi. Už se tu nemusíš ukrývat a všichni se na tebe těší,“ řekl táta. Jacobův pohled přeskočil z táty na mě. Viděla jsem na něm, že nechce, abych odešla. A já taky nechci jít pryč, ne takhle narychlo. Táta opět přečetl mé myšlenky.

„Dobře, dnes s námi nemusíš odcházet, ale zítra už tě chceme mít doma. Jacob tě tedy doveze.“ Podíval se na něj. Jacob přikývl na souhlas.

„Díky, tati.“

„No, my už půjdeme, nebo nám Emmett s Rose zdemolují celý dům a to by vážně nebylo dobré,“ řekla máma a vstala od stolu. Šli jsme je vyprovodit. Máma se šla ještě rozloučit s Billym a pak odešli.

Ohlédla jsem se na Jacoba. Stál u okna a díval se ven do tmy. Byl zamyšlený a tvářil se smutně. Přešla jsem k němu a dotkla se jeho ramene.

„Jakeu, co se děje? Co ti táta řekl, když jste byli venku?“ zeptala jsem se.

„Nic, Ness. Jen jsem se ho na něco ptal, ale nic důležitého. Trápí mě něco jiného,“ řekl a pohladil mě po tváři.

„Ehm... No já si půjdu lehnout, v lednici máte jídlo. Tak dobrou noc,“ přerušil náš rozhovor Billy a zmizel ve svém pokoji. Nejspíš mu bylo trapné poslouchat nás.

 

Když jsme zůstali sami, Jacob uchopil můj obličej do dlaní a začal mě líbat. Cítila jsem v tom polibku jeho smutek.

„Nechci, abys odešla, Ness. Chtěl bych, abys tady se mnou zůstala,“ zašeptal.

„Taky nechci odejít, ale víš sám, že musím. Buďme rádi, že se táta vyrovnal s tím, co k sobě cítíme, nechci nic pokoušet. Víš sám, že je v některých věcech staromódní. A určitě by se mu nelíbilo, kdybychom tady spolu žili na hromádce. Dokážeš si představit, co by se stalo? Nedivila bych se, kdyby z toho dostal infarkt. Byl by to nejspíš ojedinělý případ, upír s infarktem,“ řekla jsem se smíchem. Taky jsem smutná, že musím domů, ale nechci to nějak pokazit. Teď, když spolu ti dva konečně vycházejí – teda, aspoň to tak dnes vypadalo.

I Jacob se zasmál.

„Dobře, ale počítej s tím, že za tebou budu chodit, kdykoliv nebudu mít hlídku, nebo něco důležitého na práci. Jasný, Cullenová?“ usmál se.

„Jasně, Blacku a teď se pojď najíst, já mám hlad a jak znám tebe, tak tvůj žaludek po jídle přímo křičí,“ řekla jsem a táhla ho do kuchyně.

 

Tu noc jsme se milovali a bylo to krásnější než to, co jsme doposud prožili. Zkoumali jsme každou část našich těl a užívali si těch pár hodin, které spolu můžeme takhle strávit.

„Bude mi chybět, že se v noci nemám ke komu přitulit, Ness,“ řekl. Leželi jsme vedle sebe v objetí.

„Mně taky, Jakeu. Miluju tě.“ Vtiskla jsem mu polibek na ruku, kterou mě objímal.

„Já tebe víc,“ zašeptal a políbil mě do vlasů. Jeho hlas zněl vzdáleně, víčka mi těžkla a já se poddávala spánku.

 

O pár týdnů později...

 

 

Ležela jsem na posteli a v hlavě počítala dny. Ne, tohle není možný! Jsem doma už víc než měsíc a při všem tom shonu kolem školy a chystaného odjezdu rodičů do Londýna jsem na to vůbec nepomyslela. Až teď jsem pochopila slova Alice, když si u mě v pokoji brblala něco o obnově mého šatníku a o tom, že se máme na co těšit, až se to táta dozví. Ale nevěnovala jsem tomu příliš velkou pozornost. Jelikož jsem byla štěstím bez sebe z oslavy.

Ještě teď se musím usmát, když si vzpomenu na svoje strýce a tety. Bylo to, jako bych byla zase malá a všichni jsme bydleli spolu. Tak ráda jsem je všechny viděla pohromadě. Byla to krásná oslava, byli tu všichni, děda Charlie, Billy, Sue, všichni ze Samovy smečky, Seth a Leah. A hlavně Jacob. V jeden den se sešla celá moje rodina, upíří i ta vlčí.

A zábava stála opravdu za to. Hlavně v případě Emmetta, Paula a Quila, ten den to byli největší komedianti, jaké jsem kdy viděla.

Ale já teď musím zjistit, jestli se moje podezření potvrdí. Vstala jsem z postele, vzala si klíče od auta a šla do garáže. Rodiče nebyli doma, museli odjet vyřídit nějaké papírování ohledně vysoké a Jake dnes nemohl přijít, protože měl hlídku a opravoval Samovi auto. Takže nemusím nikomu nic říkat. Nastoupila jsem do svého nového Volva, které mi koupil táta, a rozjela se do Port Angeles.

Cesta mi trvala asi dvacet minut. Zastavila jsem před první drogérií, kterou jsem viděla.

Vešla jsem dovnitř, od pokladny se na mě usmívala sympatická prodavačka. Řekla jsem jí, co bych potřebovala koupit a jestli by mi mohla poradit. Po deseti nekonečných minutách jsem konečně nasedla do auta a rozjela se domů.

 

Už z příjezdové cesty jsem viděla Jacoba. Seděl na schodech a čekal na mne.

Tak fajn! Zaparkuju a nechám to v autě, nechci, aby něco věděl, dokud sama nemám jistotu.

„Ahoj, krásko, kdepak ses mi toulala?“ Vstal ze schodu, na kterém seděl a šel mi vstříc s úsměvem na tváři, když jsem vyšla z garáže.

„Ahoj.“ Vklouzla jsem mu do náruče a políbila ho.

„Byla jsem ve městě, potřebovala jsem si něco koupit. A co ty tady děláš? Myslela jsem, že dneska nepřijdeš. Říkal jsi, že máš práci s tím Samovým autem.“ Vešli jsme do domu.

„Jo... No, už to mám hotový. Pomáhal mi s tím Seth. Takže to bylo rychlejší. Docela už se v autech taky vyzná. Něco už se naučil.“ Praštil sebou na pohovku a usmíval se jako blb - doslova.

„Aha. No a čemu se tak přitrouble usmíváš?“ ptala jsem se ho a šla mu pro něco k pití do kuchyně.

„Mám pro tebe překvapení, víš,“ zavolal na mě.

Zpozorněla jsem. Překvapení? Co má zase za lubem?

„Jo? A jaký, prosím tě? Víš, že nemám ráda, když mě takhle napínáš.“ Šla jsem za ním a podala mu sklenici s limonádou.Vypil ji na jeden hlt.

„No... To ti nepovím. Pak by to přece nebylo překvapení. A ještě ke všemu tady není Edward, takže s tím musím počkat.“ Usmíval se tomu, že nechápu, co s tím má společného táta.

„Fajn! Tak si to nech, jestli potřebuješ, aby ti táta sondoval za zadkem. Netušila jsem, že jsou z vás teď takoví kamarádi, že proti mně kujete nějaký plány nebo překvapení... Nebo co to vlastně je.“ Vzala jsem mu sklenici z ruky a šla s ní do kuchyně.

„Ness, co se děje? Zlobíš se na mě jen proto, že tě chci překvapit?“ Stál ve dveřích a pozoroval mě. Tohle jsem nechtěla, nechci, aby si myslel, že se na něj zlobím. Šla jsem k němu a objala ho.

„Promiň, nejsem naštvaná. Jen se dnes cítím nesvá. Nechtěla jsem na tebe být protivná, omlouvám se.“ Dívala jsem se mu do očí.

„No..., za to, že jsi na mě byla protivná, tak mi to budeš muset vynahradit. A já už vím jak.“ Popadl mě do náruče a vyběhl se mnou po schodech do mého pokoje.

„Jakeu! Co to děláš? Zbláznil ses?! Kdykoliv sem může přijít Carlisle nebo Esmé a já nechci, aby nás nachytali.“ Peskovala jsem ho, když mě položil na postel.

„Dobře, dobře. Nevím, co se to s tebou dneska děje, asi bych měl jít domů a přijít až zítra, třeba se budeš cítit líp.“ Otočil se a šel ke dveřím. Sakra! Tohle jsem přece nechtěla.

„Jakeu...,“ zastavil se a otočil se na mě.

„Omlouvám se, že jsem na tebe taková, ale dnes prostě nemám náladu. Já... Dneska bych chtěla být sama. Nezlobíš se na mě?“

Ztěžka vydechl.

„Dobře, nevím, co tě trápí a ty mi to nechceš říct. Ale víš, že jsem tu vždycky pro tebe. Takže teď půjdu domů, až budeš ok, tak mi zavolej.“ Přišel ke mně, políbil mě na čelo a odešel.

Seděla jsem na posteli a nadávala sama sobě za to, jak se k němu chovám. Ale nemohla jsem mu říct, co se děje. Ne, když ještě nevím, jestli je to pravda.

Vydala jsem se do garáže pro věci, co jsem si koupila.

 

Jsem těhotná!

Dívala jsem se na dva modré proužky na těhotenském testu. Co teď? Jak to řeknu rodičům? Co na to řekne Jake? Co když to dítě nebude chtít? A jak bude probíhat moje těhotenství? Položila jsem si ruku na břicho. Jednu věc jsem věděla jistě. Nechám si ho. Je moje a Jacoba a já ho budu milovat...

Jak ale bude reagovat Jacob? Co když se nechce takhle vázat? Třeba nebude chtít, abych si dítě nechala...

Ne! Tohle by Jake neudělal. Miluje mě a bude chtít i naše dítě. Zítra mu to řeknu. Půjdu za ním hned ráno. Vyšla jsem z koupelny a pokoj byl zahalen ve tmě. Bože, jak dlouho jsem tam seděla? Musely to být hodiny, ale pro mě to bylo pár minut. Cítila jsem se unavená. Lehla jsem si do postele a přemýšlela jsem nad tím, jak to řeknu Jakeovi, dokud jsem se neodebrala do říše snů.

 

 

Jacob

 

Seděl jsem na pláži a pozoroval vlny, jak do sebe narážejí. V noci je moře úchvatné a uklidňující. Přemýšlel jsem nad tím, co se s Ness děje. Byla dneska nějak podrážděná. Ani mi nevadí, že se na mě utrhovala, spíš mě štve, že nevím proč.

„Čau kámo, co ty tady tak sám? Já myslel, že budeš dnes u Ness?“ Ani jsem si nevšiml, že je Seth tady, dokud na mě nepromluvil.

„Jo... No já taky myslel, že budu dneska s ní, ale nebyla ve své kůži. Tak jsem šel domů,“ řekl jsem a podíval se na něj. Posadil se vedle mě do písku.

„A co se děje? Je nemocná?“ zeptal se nechápavě.

„Ne, není nemocná. Spíš ji něco trápí a já nevím co.“ Vzal jsem do ruky písek a přesypával si ho z jedné dlaně do druhé.

„Měl bys za ní jít a promluvit si s ní ještě jednou. Třeba jsi ji něčím naštval a jen ti to nechce říct. Víš, jaký jsou holky,“ radil mi.

„Ne, na mě naštvaná není, to vím jistě, ale... Počkej, možná máš pravdu. Začala se na mě utrhovat, když jsem jí řekl, že pro ni mám překvapení. A musím počkat na Edwarda, než jí to prozradím.“

„Co prosím tě můžeš mít ty a Edward za překvapení? To se nedivím, že z toho byla vykolejená. Můžeš mi prozradit, co jsi na ni zase vymyslel?“

„Chtěl jsem... Chci si ji vzít, Sethe. A chci to udělat tak, jak se má.“ Postavil jsem se a oprášil si písek z rukou. Chvíli na mě zíral a pak spustil:

„To je bezva Jakeu, ale myslím, že ona sama by chtěla, aby ses zeptal první jí a ne jejího táty. Vím, že to chceš udělat tak, aby to bylo podle jeho představ - nebo spíš, podle jeho středověké doby. Ale udělej to podle sebe a zeptej se první Ness. Tohle je váš život. Ne Edwardův nebo Bellin.“ Měl pravdu.

Půjdu za ní a zeptám se jí ještě dnes v noci.

„Dík, brácho, půjdu za ní ještě dnes.“

„Nemáš za co. Jsem rád, že jsem ti pomohl,“ řekl s úsměvem. Otočil jsem se k odchodu.

„Doufám, že ti půjdu za svědka. Jinak si mě nepřej!” křikl na mě.

„Vole! A kdo jinej?“ zahučel jsem na něj a slyšel jsem, jak se směje mojí odpovědi.

Šel jsem domů pro prsten, který jsem měl schovaný po mámě.

Byl jsem malej kluk, když mi ho dala. Řekla, ať ho dám dívce, bez které nebudu moci žít a která si ho zaslouží. Tenkrát jsem nechápal, jak to myslela. Nevěděl jsem, co to je někoho milovat tak moc, jako ona milovala tátu. Ale teď už to vím.

Vzal jsem prsten a vydal se k Ness domů.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

SestraTwilly

8)  SestraTwilly (28.08.2013 18:16)

Takže Nessie je tehotná a zdá sa,že bude svadba...

Niky

7)  Niky (08.05.2012 19:14)

Bude mimčo? A svatba? A co ti dva řešili venku po tom boji? Jsem zvědavá jak to bude všechno pokračovat

Twilly

6)  Twilly (02.03.2012 08:14)

Aaaaaa takže nové skutečnosti

maryblack

5)  maryblack (29.02.2012 19:06)

Marcelle

4)  Marcelle (29.02.2012 18:10)

Empress

3)  Empress (28.02.2012 20:35)

Neviem dočkať

maryblack

2)  maryblack (28.02.2012 20:23)

Děkuju, zlato Pracuju na tom ;)

Empress

1)  Empress (28.02.2012 20:14)

Zlato gratulujem k ďaľšiemu dieťatku
A teraz šup rýchlo na nové :D

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek