Sekce

Galerie

/gallery/pizap.jpg

2. kapitola

2.kapitola

 

O sedm let později

 

Renesmeé

 

Seděla jsem na pláži a slunce mě příjemně hřálo do tváře. Namotávala jsem si svoje bronzové vlasy kolem prstů a pozorovala, jak se krásně třpytí. Vtom mi někdo zezadu zakryl oči a políbil mě na krk. Ten pocit, jaký jsem měla... Jako by mi v břiše poletovaly stovky motýlů. Ale když jsem chtěla ruce odsunout z mých očí, on mi to nedovolil.

Ještě ne, musí nastat ta pravá chvíle,“ řekl mi. Bože - ten hlas, myslela jsem, že mi srdce vyskočí z hrudi.

Kdo jsi? Proč mi to nechceš říct? Musím tě vidět.“ Chtěla jsem mu odstrčit ruce a otočit se, ale zase mě zastavil.

Ještě ne. Ale chci, abys věděla, že tě miluji a nikdy se to nezmění.“ Jen co to dořekl, ruce z mých očí zmizely. A když jsem se otočila, nebyl tam.

 

Pomaličku jsem otevřela jedno oko a pak druhé. Sluníčko krásně svítilo do mého pokoje. Což ovšem tady ve Forks nebývá moc často. Naši za slunečného počasí nemůžou vycházet tak jako já. Prozradilo by je, že jsou jiní, protože se na slunci třpytí jako diamanty. Určitě pojedou na lov, dělají to vždycky, když je slunné počasí. Aspoň si odpočinou. A já pojedu k Charliemu. Nemusím je mít pořád za zadkem, jako bych byla mimino. Hlavně tátu.

„Já tě slyším, Ness!“ ozval se z obývacího pokoje táta.

„O to mi šlo!“ křikla jsem na něj. Uslyšela jsem zavrčení a pak jen vzteklé brblání před domem. A je fuč, teď konečně můžu přemýšlet. Vstala jsem z postele a šla do koupelny. Opláchla jsem si obličej a vyčistila si zuby. Tak a teď ještě vlasy. Mám zvlněné vlasy, dlouhé až po pás. Chtěla jsem se ostříhat, ale jen co jsem se o tom zmínila, všichni se na mě dívali jako na blázna. A nejvíc Jake, můj nejlepší přítel. Řekl, že jestli se ostříhám, tak on si vyholí hlavu dohola a v životě se mnou už nepromluví. Musím se usmát, když si vzpomenu na naše hádky. Jde nám to fakt dobře, hádat se spolu, ale oba moc dobře víme, že to ani jeden z nás nemyslí vážně. Učesala jsem se a nalíčila. Vyrazila jsem do šatníku, který mi zařídila teta Alice.

Už s námi nebydlí. A teta Rose s Emmettem také ne. Chtěli soukromí a já je chápu, taky mi leze na nervy to tátovo čtení myšlenek. Máma to má dobrý, má štít, takže na ni táta nemůže. No a děda s babičkou bydlí kousek od nás, takže se s nimi vídám skoro každý den. Ale vždycky se nejvíc těším na Jacoba, mého vlčího muže, jak mu říkám jen já.

Hrabala jsem v šatníku, až jsem našla to, co jsem hledala. Bledě modré rifle a černé tričko, které jako jediné jsem si koupila sama. Což znamená, že mi ho teta Alice schválila, jinak by tu nebylo. Ještě boty a je to.

Seběhla jsem dolů do kuchyňe a přemýšlela, co si dám k snídani. Šla jsem k lednici a všimla si vkazu, který na ni přilepila máma.

 

Ness, musela jsem za tátou. Nevím, proč ho teď zbytečně provokuješ. Byl celý nesvůj. Myslí si, že tě proti němu štve Jacob a já moc dobře vím, že to tak není. Prosím, nedráždi hada bosou nohou. Věř mi, mohla bys toho litovat. Pojedeme na lov, takže si sbal nějaké věci a bež k dědovi Charliemu, už jsem s ním mluvila, nemůže se tě dočkat. Mám tě moc ráda. Máma.

PS: Neboj, do tvých narozenin jsme doma.

 

Fajn, mám klid. Narozeniny - bude mi osm let, ale pro ostatní je mi osmnáct. Jsem už dospělá – paráda! Mámě je taky osmnáct, už osm let, v tomhle věku ji proměnili. Museli, umírala při mém porodu. Táta má věčných sedmnáct, už stosedmnáct let. Po těchto prázdninách nastupují na vysokou školu. Na další vysokou školu, tentokrát v Londýně. Tam bývá dostatečně deštivé počasí.

Já ještě ne, budu ještě jeden rok na střední, líbí se mi tam. A zapomněla jsem na Jakea, ten taky nestárne, ale to záleží na tom, jak si zvolí on. Jemu by jinak bylo dvacetčtyři let, ale je mu - nebo spíš vypadá - na osmnáct, hodně se proměňuje, aby nestárl.

Otevřela jsem ledničku a vytáhla mléko. Vzala jsem si misku, nasypala do ní cornflakes a dala se do jídla.

 

„Ahoj, Ness.“ Lekla jsem se, až jsem nadskočila.

„Ahoj, vlčí muži.“ Otočila jsem se na něj a viděla, jak se na mě krásně usmál. Bože! Co to melu, krásně?! Vždyť tohle je můj kamarád, kriste pane!

„Tak, co máš dnes v plánu? Napadlo mě, jestli bychom nezašli na pláž a pak do kina. Co ty na to?“ posadil se vedle mě ke stolu a zazubil se. Dojedla jsem poslední sousto a šla po sobě umýt misku. Jake zůstal sedět. Cítila jsem, jak mě pozoruje.

„Jo, to by bylo fajn, ale nejdřív si musím zabalit pár věcí. Všichni odjeli na lov, tak budu pár dní u Charlieho.“ Šla jsem si sednou ke stolu za Jakem.

„To je bezva, že budeš u něj... Fajn, tak víš co? Já si ještě někam zajedu a do půl hodiny jsem tady. Zatím si sbal ty věci. Co ty na to?“ usmál se. Bože, málem se mi z toho úsměvu zastavilo srdce. Co to se mnou je? Asi to bude tím snem, jsem z něj ještě naměkko.

„Dobře, tak už padej, já jdu balit,“ řekla jsem mu s úsměvem a zvedla se od stolu.

„Dobře, já mizím, za chvíli jsem zpátky, tak ať jsi nachystaná, až tady budu,“ zvedl se a odcházel ke dveřím. Ještě se na mě otočil a mrknul. A byl pryč.

Šla jsem do svého pokoje a začala balit ty nejnutnější věci. Myslela jsem přitom na Jacoba. Co se to se mnou děje? Vždyť je to můj kamarád! Nemůžu na něj takhle myslet! Musím uznat, že je moc hezký. Vždycky, když na mě čekal u školy, holky z něj byly vedle. Někdy mi to docela dost vadilo, i když nevím proč. Když nad tím teď přemýšlím, nikdy jsem Jacoba neviděla s nějakou holkou, ani mi o žádné nevyprávěl. Až teď mi došlo, že jsem docela ráda, asi bych to neskousla. Vždyť je to přece můj Jacob. Jsem sobecká, když nechci, aby někoho měl? Měla bych si dát sprchu, abych se vzpamatovala. Moc nad tím přemýšlím. Zavřela jsem tašku s věcmi a šla do sprchy. Ještě mám čas, než pro mě přijede.

 

Jacob

Musím zajet pro její dárek, rozhodl jsem se, že jí ho dám o pár dní dřív. Je jí osmnáct a vyrostla z ní krásná holka. Bože - a jak je chytrá. Strašně rád ji škádlím a ona mi to umí oplatit. Má pěkně prořízlou pusu. Nejspíš to pochytila u nás v La Push. Trávila tam s námi hodně času. Vždycky říkala, že se s námi cítí, jako bychom byli my její pravá rodina. Nerada se vracela domů, hlavně kvůli Edwardovi. Nesnášela, když jí četl myšlenky. Nemá tam soukromí. Ale vrací se kvůli Belle, má ji ráda, ona jí rozumí. A jsou si hodně podobné. Povahově ne, v tom je Ness jiná, ale vzhledově jo.

Snažím se jí vymluvit její chování k Edwardovi, nechci, aby si myslel, že ji proti němu nějak štvu. Ale ona má prostě svou hlavu. Je tvrdohlavá jako její matka.Usmál jsem se, když jsem si na ni vzpomněl.

Dojel jsem ke zlatnictví. Když jsem vešel dovnitř, prodavač se na mě usmál.

„Dobrý den, pane Blacku, přišel jste si vyzvednout ten řetízek, pokud se nemýlím?“

„Dobrý den, ano, už je hotový?“ zeptal jsem se.

„Jistě, vydržte, dojdu pro něj.“ Zmizel za dveřmi a vzápětí byl zpět. Podával mi řetízek do ruky, abych si ho prohlédl. Byl jemný, nic okázalého. Ness nemá ráda takové věci. Byl jsem hlavně zvědavý na přívěsek. Bylo to srdce, které se dalo otevřít a v něm byl vyrytý napis: VŽDY TU BUDU PRO TEBE. S LÁSKOU JACOB.

Bezva, tak jsem to chtěl, někdy je méně více. Myslím, že se jí bude líbit. Usmál jsem se sám pro sebe.

„Je to v pořádku, pane Blacku?“ zeptal se prodavač.

„Jistě, mockrát děkuji.“ Zaplatil jsem a vyšel z obchodu. Tak - a teď zpátky za Ness.

 

Přijel jsem k domu a zatroubil, ale nikdo nevyšel. No jasně, jako kdybych ji neznal. Vypnul jsem motor a šel dovnitř. „Ness?“ zavolal jsem, ale neozývala se. Doufám, že se jí nic nestalo. Se strachem jsem šel do jejího pokoje, ale nebyla tam. Najednou jsem uslyšel ránu z koupelny. Rozběhl jsem se ke dveřím a rychle otevřel. Seděla u umyvadla, zabalená jen v osušce a držela se za hlavu. Šel jsem k ní blíž.

„Ness? Jsi v pořádku? Co se stalo?“ Podívala se na mě. Ruku si přiložila na hlavu.

„Nic, jsem v pohodě Jakeu, uklouzla mi noha a spadla jsem. Trochu jsem se praštila, ale nic mi není. To je výhoda poloupírství. Jsem odolná pádům,“ usmála se.

„Jo, no je vidět, že jsi dcera své matky. Zakopneš si o svojí vlastní nohu,“ usmál jsem se a chytil ji za ruce, abych jí pomohl na nohy. Byla jen pár centimetrů od mého obličeje. Tak strašně moc bych ji chtěl políbit. Ale nemůžu, udělám to, až si bude jistá tím, co ke mně cítí. Až mi sama naznačí, že to chce taky. Musíš ještě počkat, Jakeu. Řekl jsem si v duchu.

 

Renesmeé

 

Já jsem takový kopyto! Stála jsem na nohou naproti Jacobovi. Dívali jsme se navzájem do očí a já myslela, že mi srdce vyskočí z hrudi, jak rychle bije. Chytil mě za ramena a mně připadalo, jako bych dostala ránu elektrickým proudem. Co to se mnou sakra je?! Nikdy se mi tohle v blízkosti Jacoba nestávalo. Tak proč teď?

„Jsem v pořádku, Jakeu, už mě můžeš pustit,“ řekla jsem a rychle se vykroutila z jeho sevření. Šla jsem do pokoje, vzala si oblečení a pak se vydala zpět do koupelny.

„Můžeš počkat v pokoji? Chtěla bych se obléct.“ Podíval se na mě, jako bych ho vyrušila z tranzu. Jen kývnul a odešel. Zvřela jsem dveře a rychle se oblékla. Vlasy jsem měla mokré, tak jsem je stáhla do copu. Nalíčená jsem byla, chtělo to jen pár úprav. Když jsem otevřela dveře, Jacob stal u okna a díval se ven. Byl zamyšlený. Stála jsem na místě a dívala se na něj - bylo to, jako bych ho viděla poprvé. Jeho vlasy se leskly ve světle slunečních paprsků. Jeho profil bych nechala vytesat do skály, měl krásné rysy. Přede mnou nestál můj nejlepší přítel, ale kluk, který mě přitahoval. A najednou mi to došlo - já jsem do něj zamilovaná! Musela jsem se opřít o rám dveří, abych neupadla. Nevím, jak dlouho jsem tam stála. Probral mě až Jacobův hlas.

„Ness? Jsi v pořádku? Vypadáš, jako bys viděla ducha.“

„Jo, hm... jsem v pohodě. Myslím, že bychom měli jít. Odvezem věci k Charliemu a pojedem na pláž. Co ty na to?“ podívala jsem se na něj a usmála jsem se. On mi úsměv oplatil.

„Tak pojď, jdeme.“ Chytil mě za ruku a vedl mě ke dveřím, do druhé ruky vzal mou tašku. Jeho ruka byla spojená s mojí. Měla jsem pocit, jako by do sebe zapadla část skládačky. Jako by byly naše ruce vytvořené spolu, ale někdo je rozdělil a ony se opět našly.

 

Celou cestu v autě jsem většinou mlčela, i Jacob byl nějak zamlklý.

Doufám, že jsem neudělala něco špatně. Třeba čekal, že ho v té koupelně políbím. Možná je do mě taky zamilovaný? Potřásla jsem hlavou.

Ale to je určitě hloupost. Zná mě od malička, nejsem pro něj víc, než jen mladší sestra. Nebudu nad tím přemýšlet.

Zastavili jsme před Charlieho domem. Bylo fajn, že Charlie zná pár faktů o nás, ale ne všechny. Neví o upírech, jen o vlkodlacích. Prozradil mu to Jacob, když jsem byla sotva pár dní na světě. Udělal to kvůli mámě, stýskalo se jí po něm. A tak mu Jake řekl o sobě, a že Cullenovi mají taky své malé tajemství, ale že se na nic nemá vyptávat. Že pokud chce vídat Bellu, musí pár věcí přehlédnout. A Charlie to udělal, miloval mámu, a když poznal mě, zamiloval si mě také.

„Ness, mám jít s tebou dovnitř?“ Otočila jsem se na něj.

„No jasně, myslím, že tebe taky rád uvidí. Pojď, ať máme to vítání za sebou.“ Vystoupili jsme z auta, Jake vzal mou tašku a šli jsme ke dveřím.

Nestihli jsme ani došlápnout na poslední schod a Charlie už otevíral dveře.

„Nessie! Jacobe! No konečně, nemohl jsem se dočkat. Pojďte dovnitř.“

„Ahoj, dědo, jak se máš?“ Vešla jsem do domu a objala ho.

„Ahoj, Charlie,“ pozdravil Jacob. Charlie mu kývnul na podzrav a otočil se zpět na mě.

„Teď, když budeš pár dní u mě, se mám skvělě,“ odpověděl a pokynul rukou, abychom šli do obývacího pokoje.

 

U Charlieho jsme se zdrželi asi půl hodiny. Povídali jsme si o škole a o Charlieho práci. Říkal, že většinu volného času tráví u Billyho (Jacobova otce) a dívají se na zápasy.

„Nezlob se, dědo, ale už budeme muset jít, máme v plánu zajít na pláž, když je tak krásně, a pak ještě do kina.“ řekla jsem a stoupla si. Jacob se postavil a pomalu se vydal ke dveřím.

„Ale jistě, uvidíme se večer, Ness.“

„Jistě, večer si uděláme sportovní seanci, kouknem na pár zapasů, dědo. Mám tě ráda.“ Šla jsem ke dveřím za Jacobem. „Ahoj, Charlie, a neboj se o ni.“ Charlie mu jen souhlasně kývnul. Nasedli jsme do auta a vydali se k La Push.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

SestraTwilly

7)  SestraTwilly (27.08.2013 18:51)

Tak to začína medzí nimi a Edward,ako správny tatko žiarli.Maryblack,chytilo ma to. Idem ďalej:)

Niky

6)  Niky (08.05.2012 14:47)

Tenhle vlčí muž se mi ale líbíí Je to super, čte se to samo

5)  Scherry (30.01.2012 00:15)

Moc hezké

Twilly

4)  Twilly (29.01.2012 15:50)

Viď, Macku

maryblack

3)  maryblack (29.01.2012 09:40)

No jo:D Co nadělám

Bosorka

2)  Bosorka (29.01.2012 06:50)

Teda ten Jacob je ale romantik! :D

Empress

1)  Empress (28.01.2012 23:24)

Tak a je vonku*fworks* *fworks* Gratulujem ku kapitolke a teším sa na ďalšiu

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse