Sekce

Galerie

/gallery/pizap.jpg

Jsem tady s další kapitolou a doufám, že se bude líbit. Co se bude dít? Jacob se obviňuje z toho, co se děje z Ness. Zjistí něco, co jeho strach o ni ještě znásobí. S obavami čeká  na to, co zjistil Carlisle. A jeho obavy se potvrdí. Víc neprozradím, to si musíte přečíst....  :)

 

15+ :)

10. kapitola

 

Jacob

 

Počkal jsem, až se auto rozjede, a pak jsem nechal vlka v sobě ovládnout mě. Musel jsem si vyčistit hlavu. Bylo dobře, že Leah ani Seth nehlídkovali. Běžel jsem lesem a vychutnával si jeho vůni. Moje tlapy těžce dopadaly na jehličnatou zem a v hlavě se mi přemítala Carlislova slova. Jak by jí mohlo dítě brát sílu? Jak jsem mohl dopustit takhle ji ohrozit? Co když to bude čím dál horší? Může jí dítě oslabit tak, že může zemřít? Ona za to nemůže, to jen já! Měl jsem na to myslet! Nechal jsem touhu po ní převládnout nad rozumem a teď ji možná ztrácím. Zavyl jsem – musel jsem ze sebe dostat tu tíhu, ale žádná úleva se nedostavila. Běžel jsem, jak nejrychleji jsem uměl. Nesmím se chovat tak jako dnes. Viděl jsem, jak se trápila. Ale ta zlost, kterou jsem měl sám na sebe, se drala na povrch. Teď bude potřebovat mou ochranu ještě víc, je těhotná a zranitelná. Před očima se mi objevil obrázek obrazovky a toho, co jsem na ní viděl – naše dítě, které za nic nemůže. Nesmím propadnout strachu, který o ni mám. Musím být silný, tak jako je ona, i více. Já musím být její oporou. Doběhl jsem k útesu a díval se na moře pode mnou. Uklidňovalo mě pozorovat vlny, jak do sebe narážejí. Lehl jsem si a hlavu si položil na své tlapy. Zlost vystřídal stesk – stesk po ní. Moje srdce mě táhlo za Renesmé. Postavil jsem se a chystal se rozběhnout domů, ale pak jsem to ucítil. Byl to upír. Upír, kterého jsem neznal. Chtěl jsem se rozběhnout po jeho pachu, ale nemohl jsem. Ne, když ona je sama a jeden Volturi stále žije. I přesto, že Edward říkal, že sám by si netroufnul cokoli proti nám podniknout, nevěřil jsem tomu. Od boje na mýtině se tu žádný upír neobjevil a hlídky polevily – ale to se dneškem změní. Rozběhl jsem se co nejrychleji domů za Ness.

Jakeu, brácho, nečekal bych, že uslyším zrovna tebe,“ slyšel jsem Setha.

Sethe, běžím domů. Potřebuju, abys zaběhl k útesům, zachytil jsem tam pach upíra. Potom sežeň Leah a ostatní a běžte k tátovi.“

Proč k Billymu?“

Nechci, aby o tom Ness věděla. Až tam budete, tak mi zavolej. Příjdu za váma.“

Dobře, oběhnu to tam.“

 

Doběhl jsem k domu a přeměnil se. S nahatým zadkem a i jinými partiemi jsem překočil plotek a ocitl se tak na dvorku. Vešel jsem dovnitř a šel do ložnice. Ležela schoulená na mé straně postele a spala. Tvář jí zakrývaly vlasy, pomalu jsem je odhrnul. Na obličeji měla už suché cestičky od slz. ,Jseš blbec, Jacobe!´ nadával jsem si. Lehl jsem si vedle ní a zezadu ji objal. Zabořil jsem nos do jejích vlasů a vdechoval jejich vůni.

„Jakeu...,“ zašeptala a se zavřenýma očima se ke mně otočila.

„Šššš, promiň, že jsem přišel pozdě. Nějak jsem ztratil pojem o čase,“ zašeptal jsem.

„To nevadí, hlavně že je ti líp,“ podívala se na mě.

„Nezlob se, choval jsem se jak idiot. Měl jsem jet s tebou domů a promluvit si o tom.“ Pohladil jsem ji po tváři.

„Vlastně i já byla pryč docela dlouho. Billy byl rád, že jsem přišla. Jakeu, navrhla jsem mu, že může bydlet s námi, ale on to odmítl. Prý bydlíme kousek, takže když bude něco potřebovat, zavolá nám. Nechce nás otravovat. Je stejně tvrdohlavej jako ty.“ Usmála se na mě. Byla tak krásná, nemohl jsem odolat. Začal jsem líbat její sladké rty, nejdřív něžně, ale pak naše polibky začaly nabírat na intezitě. Přesunul jsem rty na její krk a postupoval níž. Přes její tenkou košilku jsem viděl, jak jí bradavky ztvrdly vzrušením. Říkaly si o polaskání a já jim rád vyhověl. Hrál jsem si s nimi a dráždil je jazykem a ona se pod těmi dotyky prohýbala a slastně vzdychala. Chtěl jsem ji ochutnávat celou kousek po kousku. Nemohl jsem se jí nabažit. Ona nezůstala pozadu, její ruce sjížděly po mém těle a přitom mě líbala na hrudi. Její ruka našla, co hledala. Pod tím dotykem jsem zasténal vzrušením. Hrála si se mnou stejně, jako já s ní. Nechtěl jsem, aby se zapojovala. Chtěl jsem, aby si to užila. Zastavil jsem její ruku a spolu s druhou je uvěznil nad hlavou. Podíval jsem se do jejích očí, které plály touhou. Znovu jsem našel její ústa a začal je hladově líbat. Druhou rukou jsem chytil košilku a jedním pohybem ji roztrhl. Ležela přede mnou nahá a já nechal svou ruku a rty bloudit po jejím těle. Laskal jsem její prsa a ona vzdychala slastí. Moje ruka sjela níž, pohladil jsem její podbřišek a pak pomalu její ženství. Její hlasitý sten mi vyvolal na tváři úsměv. Pustil jsem její ruce a rty, přestal věznit její bradavky. Postupně si mé rty našly cestu až k jejímu nejcitlivějšímu místečku. Laskal jsem ji jazykem - chutnala sladce, její zrychlený dech mi signalizoval, že to, co dělám, se jí líbí. Moje tělo se třáslo touhou po ní, ale chtěl jsem počkat. Počkat na to, až si sama řekne. A když zastřeným hlasem plným touhy řekla moje jméno, přestal jsem se držet zpátky. Ještě jednou jsem ji políbil a pak do ní pomalým pohybem vnikl. Začali jsme se pohybovat v pomalém rytmu, ale touha a vášeň nás ovládly a naše těla si vycházela vstříc rychleji, dokuď jsme oba nevykřikli vyvrcholením. Zhroutil jem se na postel vedle ní a přitiskl ji k sobě. Po pár minutách už klidně oddychovala a já poslouchal tlukot jejího srdce. Přehodil jsem přes ni přikrývku, opatrně jsem vstal a šel do koupelny. Osprchoval jsem se a oblékl. Šel jsem k posteli a chvíli se díval, jak spí. Moje láska k ní rostla každým dnem víc, i když jsem myslel, že už to víc nejde. Políbil jsem ji na čelo a šel jsem do kuchyně. Každou chvíli mi měl volat Seth, ale mně se nechtělo čekat. Napsal jsem Ness vzkaz, že jsem u táty, a vydal se k němu.

 

♥♥♥

 

 

Stáli jsme se Samem a Sethem naproti ostatním, kteří seděli na pohovce, a pozorně poslouchali.

„Začneme znovu hlídkovat, přímo pod nosem nám tady řádí pijavice a my to nezpozorovali,“ řekl jsem a čekal na Samovu reakci.

„Jacobe, myslíš, že to může být ten Volturi, který nebyl na mýtině?“ zeptal se a rukou si prohrábl vlasy.

„Možný to je, Same. Nevím, co si myslet. Edward mě ujišťoval, že sám by se nám nezkoušel postavit, ale nic není jisté. Pokud je to on, chce se pomstít. Nevíme, jestli tuší, že Ness existuje. Pokud ne, je to naše výhoda. Pokud ano, potřebuje naši ochranu. A teď, když je těhotná - ještě více.“ Neřekl jsem jim, že slábne a nejspíš ztrácí svou sílu. Dokuď to Carlisle nepotvrdí, budu mlčet.

„Jestli se ta italská pijavice chystá něco podniknout, neměla by to vidět Alice?“ ozval se Paul.

„Měla, ale je tu možnost, že si našel nějakého upíra s darem a může ji nějak ovlivňovat. Nechci nic riskovat. Začneme hlídkovat po dvojicich a budeme hlídat i Cullenovic uzemí.“ Všichni přikývli na souhlas.

„Jacobe, myslím, že bychom měli smečky sjednotit. Už ti to chci navrhnout delší dobu, ale teď je podle mě ta nejvhodnější chvíle,“ ozval se Sam. Měl pravdu, musíme se sjednotit, uslyšíme tak všichni svoje myšlenky a komunikace bude snažší.

„Souhlasím.“ Bylo zbytečné řešit, kdo z nás dvou bude Alfa. Jestli já nebo Sam. Všichni věděli, že to největší právo jím být, mám já.

„Sethe, co jsi zjistil?“ Stočil jsem na něj svůj pohled. Rozhodnutí o tom, kdo bude Alfa, bylo všem jasné.

„Stopa vedla od pláže až ke Cullenovic území. Tahle pijavice si to tu podle mě obhlížela. Nikde jinde jsem stopu necítil. Ztratil jsem ji až u útesů. Tam, kde si mě na ni upozornil.“ Nelíbilo se mi už jen to, že i přes náš pach si ta pijavice troufla vkročit na naše území.

„Bezvadný! Jediní upíři, kteří by si troufli vkročit na naše území, aniž by měli strach, že jim ublížíme, jsou Cullenovi, denalijští a Benjamin. Tihle o nás, o měničích, vědí. Ten, co si to tu prozkoumával, o nás buďto neměl tušení, nebo měl v plánu nás takhle zmást schválně. Budu se muset spojit s Alice, jestli něco uvidí.“ Něco mi říkalo, že musím být obezřetný.

„Takže - dnes večer si veme hlídku Seth a Leah. Ta je teď u mého domu. Chci vás poprosit, abyste dům hlídali, pokuď bude Ness sama doma. Tak jako to teď dělá Leah. Ness si toho nesmí všimnout, musíte se držet v ústraní. Ráno vás vystřídá Embry a Jared,“ řekl jsem. Podíval jsem se na tátu, který seděl ve svém křesle, a poslouchal.

„Tati, za žádnou cenu to nesmíš Ness prozradit, slib mi to.“ Viděl jsem v jeho očích, že se mu nelíbí, že to před ní chci tajit, ale nakonec kývl hlavou na souhlas.

„Nelíbí se mi, že máš před ní tajemství, Jakeu. Tohle ji může ohrozit ze všeho nejvíc.“ Jeho slova mě zastavila ve dveřích, když jsem se chystal odejít. Smečka už odešla a já zůstal poslední. Otočil jsem se na něj.

„Vím, že máš pravdu, ale zatím je to tak lepší, tati. Nejsme si jistí, co se děje, a já ji nechci děsit. Ne teď, když...,“ zarazil jsem se. Řekl jsem víc, než jsem chtěl.

„Když co, Jacobe? Děje se něco s Ness?“ Přijel blíž ke mně a díval se na mě zkoumavým pohledem. Nemělo cenu mu to tajit.

„Nevíme to zatím jistě, ale vypadá to tak, že dítě bere Ness její sílu. Dneska ráno se uhodila a objevila se jí na ruce modřina a dokonce její kůží prošla jehla, když se jí Carlisle pokoušel udělat odběr,“ odpověděl jsem.

„Co mi to povídáš?! Chceš říct, že dítě ohrožuje její život?“ Jeho hlas měl nádech paniky. Věděl jsem, že má Ness rád, ale nečekal bych u něj až takovou reakci.

„Ne, to tím říct nechci. Nechci si tuhle možnost ani připustit. Nebudu dělat žádné závěry, dokud Carlisle nezjistí, co se děje.“ Díval jsem se mu zpříma do očí.

„Jacobe, dávej na ni pozor. Nechci, aby se jí něco stalo. Pokud bys ji ztratil, přišel bych o vás oba, protože ty bys bez svého otisku nedokázal žít. A to bych nepřežil.“

„Neboj se, udělám cokoli, aby byla v bezpečí.“ Podíval jsem se na něj s odhodláním.

 

 

♥♥♥

 

Volterra

Pohled nikoho...

 

Poslední Volturi seděl na svém trůnu a čekal na nové zprávy. Jeho hra začala. Vše se připravovalo na to, aby pomsta proběhla tak, jak měla. Do haly vešel jeho spojenec.

„Pane, vše je připravené. Postaral jsem se o to, aby neviděla budoucnost, respektive viděla jen to, co my sami budeme chtít. Toho čtenáře myšlenek jsem ale nenašel. Není v jejich blízkosti. Bude težší jej ovlivnit.“ Stál před Marcusovým trůnem a čekal, jak zareaguje. Jeho dar byl mocný, ovlivňoval myšlenky druhých, dokázal změnit jejich rozhodnutí, aniž by o tom tušili. A dokázal se napojit na jejich mysl a vidět jejich očima. Měl vlice silný dar.

„Pokud není v jejich blízkosti, není třeba mu nějak zasahovat do mysli. Poznáme, kdy bude zase s nimi. Stačí, když se postaráš o myšlenky těch psů a ovlivníš je na tolik, aby se od nich Cullenovi nic nedozvěděli.“ V jeho tváři se odrážela radost z pomsty.

„Ucítili mou stopu, přesně tak, jak jsme chtěli. Můj pane, kdy začneme?“

„Ezechieli, přijde náš čas. Díky tvým očím uvidím, kdy nastane ta zprávná chvíle. Nechceme nic uspěchat. Zničím jejich štěstí v tu nejlepší chvíli. Věř, že náš čas se blíží.“ Ezechielovi se v obličeji odrážela netrpělivost, ale neuposlechnout svého pána by ho mohlo stát život.

 

 

Jacob

 

Byla už tma, když jsem se vracel od táty, domů k Ness. Světlo v kuchyni svítilo, bylo mi jasný, že nebude spát. Vešel jsem dovnitř a našel ji, jak sedí u stolu a srká čaj. Když mě uviděla, oči se jí rozzářily radostí.

„To se dělá, utéct ženě z postele?“ řekla s úsměvem. Přišel jsem k ní blíž a políbil ji na čelo.

„Byl jsem si promluvit s tátou. Zkoušel jsem ho přemluvit, aby bydlel s námi.“ Bylo mi zle z toho, že jsem jí lhal, ale jinak to nešlo.

„A podařilo se ti to?“ zeptala se a vstala od stolu. Šla odnést hrnek do dřezu.

„Ne,“ řekl jsem a šel nakouknout, co máme za dobroty v lednici. Nebo spíš rychle někam zabořit svůj prolhaný obličej.

„Vyhládlo ti? Počkej něco ti nachystám.“ Přišla ke mně a rukou mi naznačila, abych jí uhnul. Celou dobu, co mi připravovala jídlo, jsem s ní byl v kuchyni a povídal si s ní. Nemluvili jsme o věcech, co se ten den staly. Vzpomínali jsme na dobu, kdy byla malá, a na veselé příhody, které jsme spolu s její a mojí rodinou zažili.

 

Po opravdu dobrém jídle jsme šli do obýváku a dívali jsme se na film. Ness byla schoulená v mé náruči a já si tuhle chvilku vychutnával. Byla to taková ta obyčejná chvíle, která se vám přesto vryje do paměti i do srdce. Film byl v půlce, když Ness usnula. Spala tak často, těhotensví ji vyčerpávalo. Opatrně jsem vstal, vzal ji do náruče a odnesl ji do ložnice. Položil jsem ji pomalu na postel a přitulil jsem se k jejímu drobnému tělu. Nechtěl jsem myslet na to, co se děje a na to, jak jí lžu. Chtěl jsem jen ležet vedle ní a poslouchat tlukot jejího srdce a srdce toho malého stvoření, co v ní roste. Miloval jsem je oba dva a dal bych za ně život. Jejich srdce tloukla každé v jiném rytmu a pro mě to byla ta nejkrásnější ukolébavka.

♥♥♥

 

Probudil jsem se dřív než Ness a rozhodl jsem se, že ji tentokrát nachystám snídani já. Pomalu jsem sešel do přízemí. Chtěl jsem jít rovnou do kuchyně, ale nedalo mi to a vyšel jsem ven před dům. Čekal tam na mě Seth ve své vlčí podobě.

„Něco novýho?“ zeptal jsem se a rychle se ohlédl přes rameno, jestli se náhodou Ness nevzbudila a neposlouchá.

Seth zakroutil hlavou, že ne.

„Dobře, jdi domů a pošli na hlídku Jareda a Embryho. V noci je vystřídá Sam a Paul. Já si ji vemu zítra ráno,“ řekl jsem mu. Hlavou kývl ke mně.

„Dobře, budeš hlídkovat se mnou, ale Leah bude hlídat dům.“ Přikývl na souhlas a odběhl do lesa. Vrátil jsem se domů a šel chystat snídani. Poslední dobou byly Nessiinou oblíbenou snídaní tousty s džemem, a tak jsem jí je přichystal. Místo džusu jsem jí připravil čaj a snídani jí odnesl na podnose do ložnice. Přišel jsem zrovna, když se probudila.

„Ahoj, krásko,“ pozdravil jsem ji a sedl si na kraj postele. Posadila se a promnula si oči, pak se na mě usmála a mě se rozbušilo srdce.

„Ahoj, lásko,“ usmála se a dala mi pusu.

„To je pro mě?“ zeptala se, když viděla podnos s jídlem. Přikývl jsem na souhlas a položil podnos před ni.

„Děkuju, mám hlad jako vlk,“ řekla se smíchem a vzala si toust.

„No, ani se nedivím. Jestli bude mít to malý apetit po mě, máme se na co těšit,“ pozoroval jsem ji, jak si pochutnává.

„Ty jsi snídal?“ zeptala se mě.

„Ne, nemám na jídlo ani pomyšlení. Jsem jako na jehlách, co zjistí Carlisle.“ Znovu se dostavil ten nával viny a já od ní odvrátil pohled.

„Jakeu, neboj se, bude to v pořádku. Já zvládnu všechno, necítím se špatně a až na to, že častěji spím, si vůbec nepřipadám jako těhotná.“ Vztáhla ke mně ruku a pohladila mě po tváři. Otočil jsem se na ni a ona se znovu usmála. Odsunula od sebe jídlo a vrhla se mi kolem krku. Zasmál jsem se a objal ji.

„Pojď ke mně, ty moje upířice,“ smál jsem se a svalil se s ní na postel.

Celé ráno jsme strávili v posteli a povídali si. Vybírali jsme jméno pro miminko. Nakonec jsme se shodli, že kluk by se jmenoval Noah a holčička Sarah. Měl jsem obrovskou radost, když z jejích úst zaznělo jméno mé matky. Naši idylku přerušil telefonát od Carlisla, který byl na cestě k nám.

 

 

♥♥♥

„Carlisle, chceš mi tím říct, že Ness bude slábnout čím dál víc?!“ Moje noční můra se stala realitou. Všichni tři jsme byli v obýváku. Zatímco Ness seděla na sedačce a vůbec se nevyjadřovala, já přecházel po pokoji jako šílenec. Carlisle seděl v křesle a snažil se mě uklidnit.

„Nechci tím říct, že slábne v tom smylu, že by jí hrozilo smrtelné nebezbečí. Probíhá u ní normální těhotenství, ale tak jako si každé dítě bere to nejlepší ze své matky, aby se dobře vyvíjelo – myslím tím, vápník, železo, prostě všechno potřebné, tak vaše dítě jí kromě toho bere její upíří sílu,“ snažil se mi to vysvětlit. Ale já i přesto nechápal.

„Vůbec nevím, jak to myslíš?!“ zvýšil jsem hlas.

„Jakeu,“ ozvala se Ness a přišla ke mně. „Já ho chápu. Poslouchej mě a uklidni se. Já ani ty nejsme obyčejní lidé a stejně tak naše dítě, ale roste jako obyčejné lidské dítě. Bere si z mého těla všechno potřebné, všechno, co mu pomáhá se vyvíjet. Moje síla je pro něj jako potřebný vitamín, který moje tělo obsahuje, a tak ji čerpá,“ pohladila mě po tváři. Přikývl jsem, že rozumím a už klidnější se podíval na Carlisla, který se tvářil, že má ještě něco na srdci.

„Ano, všechno je tak, jak si řekla, Ness, ale jeden zásadní rozdíl tady je,“ zašeptal a smutně se na nás podíval.

„Co tím chceš říct? Carlisle, mluv!“ Srdce mi tlouklo jako splašené. Objal jsem Ness, jako by mi ji chtěl odvézt někam daleko.

„Podle všech testů, které jsem udělal, to vypadá tak, že tvoje síla se ti nevrátí. To, co ti dítě vezme, už se neobnoví. Sice stále nechápu, jak je možné, že už teď se nějakým způsobem neprojevuje jeho síla, ale je to dobře, protože by to pro tebe bylo velice nebezpečné, když jsi zranitelná jako normální člověk.“ Postavil se a šel k nám.

„Tohle je vtip, že jo? Docela blbej vtip, Carlisle! Jak by to mohlo bejt možný?! To přece nejde! Jak se může stát z poloupíra obyčejnej člověk?! To je jak v ňákým stupidním filmu!“ křičel jsem na něj, jako kdyby on za něco mohl. Pustil jsem Ness a chystal jsem se odejít ven, abych byl sám.

„Opovaž se teď odejít, Jacobe Blacku!“ zakřičela na mě, když jsem stál u deří. Zastavil jsem se a otočil se na ni. Stáli jsme naproti sobě a dívali se navzájem do očí.

„Ehm, myslím, že půjdu. Potřebujete si promluvit,“ prolomil to tížívé ticho Carlisle. Objal Ness a když procházel kolem mě, položil mi ruku na rameno a tiše řekl:

„Jacobe, nechovej se tak, mohl bys toho později litovat,“ a zmizel.

„Okamžitě přesuň svůj uprchlickej zadek sem ke mně, jinak za sebe neručím!“ třásla se, ale hlas měla pevný.

Znova jsem se zachoval jako idiot. Přešel jsem k ní a sevřel ji v náručí. Cítil jsem, jak si úlevou vydechla, že jsem neodešel.

„Odpusť, odpusť mi, že se zase chovám jako sobec. Už se to nebude opakovat a jestli jo...“ Nenechala mě domluvit a umlčela mě polibkem. Pak se odtáhla a chytla mou hlavu do dlaní a dívala se na mě láskyplným pohledem.

„Spolu to zvládneme, Jakeu. Chci po tobě jen jednu věc, aby ses nevinil za to, se děje. Je to naše dítě a pokud mi nehrozí nic vážného, jako kdysi mé matce, není se čeho bát. Já jsem šťastná, je mi jedno, že nebudu mít sílu, stačí, když vím, že budeme všichni v pořádku – ty, já a to malé, chápeš?“ Přikývl jsem a zabořil jsem svou hlavu do jejích vlasů, které jí spadaly na ramena.

 

Později odpolene mi Ness oznámila, že pojede za Esmé a zavolá Belle, aby jí řekla, co se děje. Využil jsem toho, že nebyla doma, a zavolal jsem Alice.

„Alice, tady Jake, potřebuju s tebou mluvit,“ spustil jsem, když se ozvala na druhé straně telefonu.

„Dobře, přijedu k vám s Ness. Teď jsem na nákupech, Jakeu,“ řekla mi.

„Ne, chci s tebou mluvit o samotě, je to důležitý.“ Chvíli bylo ticho.

„Fajn, za půl hodiny na mýtině, přijdu i s Rose.“ Nečekal jsem na nic, vyběhl jsem z domu a v lese se přeměnil. Rozběhl jsem se k mýtině, kde nejspíš neskončilo vše tak, jak mělo.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

SestraTwilly

13)  SestraTwilly (30.08.2013 10:23)

Nastávajú komplikácie. Inač pekná kapitolka.:)

Niky

12)  Niky (08.05.2012 21:49)

Začínám mírně panikařit, taková svině ten Marcus A s tím těhotenstvím...věřím, že to zvládnou

maryblack

11)  maryblack (11.04.2012 16:31)

Susotka98 - děkuju moc Snažím se, jak to jde Ale nechci nic uspěchat a chci, aby se vám pokračování líbilo, takže vymýšlím a přemýšlím a doufám, že to bude stát za to. Ještě jednou díky :D

10)  susotka98 (11.04.2012 14:48)

tak kdy bude další díl kdy já se nemužu dočkat myslím že se zbláznim je to nadhera seš skvělá jen tak dál a dál... :) :) :) :) :) :) :) :)

9)  susotka98 (11.04.2012 14:48)

tak kdy bude další díl kdy já se nemužu dočkat myslím že se zbláznim je to nadhera seš skvělá jen tak dál a dál... :) :) :) :) :) :) :) :)

maryblack

8)  maryblack (09.04.2012 22:19)

Pracuje se na něm ;)

Empress

7)  Empress (09.04.2012 22:17)

Áno, áno... Kde máme pokráčko??

6)  marushka (09.04.2012 22:10)

Nemůžu jinak, než že netrpělivě každý den vyhlížím pokračování

maryblack

5)  maryblack (01.04.2012 21:22)

Děkuju moc, budu se snažit, aby pokračování stálo zato.

4)  Klárka (01.04.2012 18:34)

Marcelle

3)  Marcelle (01.04.2012 17:34)

2)  Míja (01.04.2012 17:23)

kRÁSNÉ!!

Empress

1)  Empress (01.04.2012 16:39)

Zlatíčko gratulujem k ďalšej kapitolke
Veľmi sa páči, ostatne ako vždy Pekne pokračuj, už sa neviem dočkať nových písmenok

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek