02.09.2013 [22:30], ambra, Povídky jednorázové, komentováno 24×, zobrazeno 2321×
Sto slov o tom, že makat na forské škole není vždycky prča.
„Dobrý den, pane doktore, jsem moc ráda, že jste si našel čas a přišel to probrat osobně.“
„To je přeci samozřejmé, paní učitelko, jen se trochu bojím, jak to vyřešíme.“
„Jsme dospělí, takže to snad zvládneme, i když se přiznám, že je to poprvé, co si volám rodiče k pohovoru hned druhý školní den.“
„Ehm, takže co navrhujete?“
„Podívejte, pane Cullene, Edward je inteligentní chlapec, ale v této situaci nemůžeme nechat rozhodnutí na něm.“
„Paní učitelko, on prostě odmítá sedět v lavici s Bellou Swanovou. Tvrdí, že… páchne.“
„Doktore Cullene, já neustoupím! Tentokrát prostě poslechne! Vždyť je mu šest, proboha!“
21) eMuska (23.01.2015 07:33)
V mojej hlave to šest znie tak perfektne, že to hádam ani nie je možné. Robíš mi krásne ráno.
19) danje (15.11.2013 21:29)
12) hela (03.09.2013 16:40)
páchnoucí Bella
8) marcela (03.09.2013 08:41)
Naprosto dokonalý.Poprskala jsem si klávesnici.
7) Janebka (03.09.2013 07:54)
Ambřičko, uáááááá, představa šestiletého Edwarda, jak krčí ten svůj rozkošný nosík ......
Děkuji!!!
24) kajka (30.11.2017 10:03)
Život pedagoga není procházka růžovým sadem.
Dej tomu pár let, Edwarde.