Sekce

Galerie

Pátá kapitolka je na světě a v ní vám přináším pohled do nitra Carlisleovi hlavy a odhalení, jak to s Bellou vlastně myslí a taky jak budou ostatní Cullenovi na Bellu reagovat...
Přečtěte si.

Vaše Kiana ♥


PS: Děkuji za komentáře k minulým kapitolkám, jsou pro mě velikou motivací, takže vám za ně děkuji a doufám, že pod touto kapitolkou jich naleznu též tolik.

Kapitola pátá

Kdybych se mohl obléct?

 

Jen tak jsme vedle sebe leželi a já chtěl, aby tahle chvíle nikdy neskončila.  Isabell se najednou zvedla a lehla si na mě. Zářivě se usmála a znovu mě začala líbat. Převalil jsem ji pod sebe, když vtom se rozrazily dveře a do pokoje se nahrnuli všichni v čele s Esm=.

„Tati?“

„Tati?“

„Carlisle?“ ozvalo se. Isabella ztuhla a já taky.

„Jste tady brzo,“ řekl jsem jako nějaký puberťák, který byl načapán rodiči, a ne jako 430 let starý upír.

„Carlisle, už jsme tady čtyři hodiny,“ pípla Bella a já si začal přehrávat dnešní odpoledne.

„Nemusel bys na to pořád myslet,“ řekl potichu Edward a vystřelil z pokoje.

„To je fakt, jsme tu již dlouho,“ řekl jsem jí.

„Mohl bys mi to vysvětlit?“ řekla Esmé.

„No, kdybych se mohl obléci,“ řekl jsem a všichni mě zpražili pohledem jako arašíd, potom ale vypadli z pokoje.

„Tak tohle je moc, Carlisle! Řekl jsi mi, že tady nikdo nebude, že to bude v pohodě, a že jí to řekneš, jsi doopravdy takový idiot, nebo si myslíš, že já jsem taková husa?“

„Ne, nemyslím si ani jedno, jen mě to překvapilo, že jsou tady tak brzy,“ řekl jsem jí a vášnivě ji políbil.

Už oblečení jsme s Bellou sešli dolů do obývacího pokoje, kde čekala celá má rodina.

„Bello, tohle je má rodina. Moje manželka Esmé, moje adoptivní dcery Rosalie a Alice a mí adoptivní synové Edward, Emmett a Jasper. Rodino, tohle je Bella, ředitelka nemocnice a moje -“

„Nová milenka? Všimli jsme si. Jen nám stále nedochází, co to tady na nás hraješ!“ vybouchla Rosalie.

„No, já bych řekl spíše nová přítelkyně, než milenka, ale i tak se to dá říct. Jen jsem chtěl, abyste to věděli, abych vám nic nemusel tajit,“ řekl jsem. Čekal jsem všechno, ale tohle ne. Esmé vystřelila z domu jako divá, úplně kašlala na to, že je tam Bella a pádila někam do pryč.

„Tvoje žena je strašně rychlá,“ ohodnotila to Bella a tím si vysloužila úšklebek od ostatních členů mé rodiny.

„No jo, sprinterka,“ řekl jsem a políbil jsem Bellu do vlasů.

„Budu muset jít,“ řekla.

„Mohu tě odvézt?“ zeptal jsem se jí.

„Ne, zavolala jsem si taxíka, nebudu tě tím otravovat,“ řekla a usmála se na mě.

„Mě tím nikdy neotravuješ a otravovat nebudeš,“ usmál jsem se na ni a líbnul jsem ji do vlasů.

„Jasně, ale nemusím na tobě viset jako klíště, ne?“ řekla a otočila se čelem ke mně.

„Fakt?“ řekl jsem a přitáhnul jsem si ji k sobě.

„Fakt,“ řekla a políbila mě. Zezadu se ozvalo odkašlání.

„Mám tu taxíka, takže půjdu,“ řekla. Vzal jsem ji za ruku a chtěli jsme odejít, otočila se ještě na mou rodinu.

„Ráda jsem Vás poznala, zatím nashle,“ řekla a ostatní jen kývli. Potom jsme vyšli před dům. „Proč mě nemají rádi? Udělala jsem něco špatně?“

„Myslím, že ne, ale jistotu nikdy nemáme, zvyknou si na tebe, bude to dobrý,“ řekl jsem jí. Naposledy jsem ji políbil, potom nasedla do auta a odjela.

Šel jsem zpět do domu a změřil jsem si rodinu nepřátelským pohledem.

„Co je?“

„Máme snad dělat, že nám ta tvoje Bella nevadí?“ začala zhurta Alice.

„No, mohli byste předstírat alespoň trochu přátelskosti, Bella tady s námi bude bydlet, víte?“

„Tohle není její dům, ale Esméin!“

„Esméin? Nic v tomto domě není od Esmé. Esmé domy zařizuje, ale všechno, co máme, je moje,“ řekl jsem.

„Až na jednu věc, ne?“ ozval se Edward.

„Kterou?“

„Tu nejdražší,“ řekla Rosalie.

„Myslíte ostrov Esmé?“

„Ano,“ odpověděli unisono.

„Ten je Esméin,“ řekl jsem.

„Kde s ní chceš tady bydlet?“

„V třetím patře, nikdo tam nebydlí, takže tam budeme mít soukromí.“

„To ti za to vážně stojí?“ otázal se Edward.

„Ano.“

„Miluješ ji?“

„Ano.“

„Jsi si jistý, že ona tebe miluje také?“

„Ano.“

„Chceš jí říct, že jsme upíři?“

„Ano.“

„Kdy?“

„Brzy.“

„Přeměníš ji?“

„Ne.“

„Proč?“

„Chtěla by moc.“

„To by chtěl každý člověk.“

„Každý ne.“

„Ale ano, Edwarde. Každý člověk touží po moci a Bella je jedním z nich.“

„Jak to víš?“

„Rozvádí se.“

„Koho si vzala?“

„Majitele nemocnice a bohatého archeologa.“

„Zlatokopka?“

„Dá se říci.“

„Vezmeš si ji?“

„Ne.“

„Rozvedeš se?“

„Ne.“

„Proč?“

„Každý z vás ví, že se vždy k Esmé vrátím. Zkrátka zase máme krizi a já to řeším milenkami, jak to řeší ona, je její věc, protože nám to neřekne, ale chci, abyste věděli, jak to mám s Bellou myšlené já.“

„Super.“

„Co je?“

„Alice měla vizi.“

„O čem byla?“

„Nech se překvapit, Esmé ti neříká vše a myslím, že tohle by mohlo být dobré překvapení,“ vydechl Edward a začal se smát.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Jalle

3)  Jalle (14.09.2012 16:35)

uf, Bella a Carlisle

Nora

2)  Nora (22.02.2011 17:44)

Nosska

1)  Nosska (21.02.2011 23:09)

Musim přiznat, že tomuhle Carlislovi bych na jejich místě utrhla hlavu

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek