Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/Gothic_Edward_Bella_Request_by_Sand_Team_Fan.jpg

Vám se to asi bude zdát divné, ale ti dva ještě pořád nedorazili na ten Emmettův mejdan. Teda vlastně - jo! Už jsou tam!

;)

 

15+

 

Bella

 

Podle toho, jak to vypadalo v McCarthyovic vilce, musel být Emmettův táta minimálně super vrchní dřevorubec. A já byla vážně vděčná, že ani on ani paní super vrchní dřevorubcová nejsou doma, protože jsem neměla ani páru, o čem bych se asi tak s forkskou smetánkou bavila.

Dobrý den, tak co, jak to letos vypadá s jeleny? Dělaj malý jeleňátka podle plánu? A co stromy? Kácíte dřív ty zelený nebo ty ještě zelenější?

S phoenixkou smetánkou jsem problém neměla. Alicina máma hrála asi před sto lety v šesti sériích Tak jde čas, díky čemuž se dala považovat za super smetánku. Teda v normálních zeměpisných šířkách. V místě, kde považujeme za normální spatřit slunce častějc než třikrát za život.

Ve světle obřího rustikálního lustru (na jeho výrobu museli spotřebovat asi tak třicet extra zelenejch stromů a spoustu parohů nebohejch jelenů) se Jasperovy vlasy zdály ještě blonďatější a jeho výraz ještě nedočkavější.

„Máš plavky?“ Moc se s tím nepáral.

„Ne,“ odpověděla jsem klidně. „U nás na jihu už na to pár let kašleme. Když už celej rok makáš na tom, abys měl dokonalý tělo, tak ho taky chceš ukázat. Celý. Chápeš, ne?“ kmitla jsem řasama (s tímhle mě Alice mučila fakt dlouho – řasy, vole, Bello, řasy!) a nahodila nevinnej úsměv.

Ten Jasperův naproti tomu poněkud ztuhnul. A nejen jeho úsměv. Škodolibě jsem sledovala, jak nenápadně kříží ruce před těma svýma nažehlenýma kalhotama. To má za toho fakáče, kterýho ukazoval chudákovi Edwardovi a o kterým si myslel, že ho nevidím.

Než jsem ho stihla dorazit, přiřítil se k nám hostitel.

„Zdar krásko!“ hulákal, až se pode mnou třásla podlaha (další hromada stromů. Neměla bych je nahlásit Greenpeace?). Sevřel mě v medvědím objetí a pustil mě, až když jsem jasně cítila, jak mi začínají vlivem nedostatku kyslíku odumírat neuronový spojení v mozku. Z Emmettova výrazu bylo zřejmý, že jeho objímali hodně často a hodně pevně.

„Nemá plavky,“ zachroptěl Jasper. Emmett se zatvářil nechápavě, což znamenalo, že se tvářil prakticky pořád stejně.

„Vezmu tě do máminy šatny, tam si něco vybereš,“ zahýkal nadšeně. „A taky si to můžeš rovnou vyzkoušet, klidně tam s tebou počkám a poradím ti, který ti seknou nejlíp.“

„Bella se nemůže koupat,“ zahřměl za náma povědomý hlas. Všichni tři jsme se otočili. Edward si očividně vyřídil svůj hovor (ať už se tyhle klučičí problémy řeší kdekoliv) a byl znovu připravenej a odhodlanej pokračovat tam, kde jsme spolu včera (případně dneska před večeří) skončili. K dokonalosti okamžiku chyběl už jen Alicin potlesk a nadšený výkřik, tak jsem to udělala za ni. Teprve potom mi došlo, co vlastně Edward řekl.

„Nemůžu?“ zalapala jsem po dechu. To mi jako hacknul menstruační kalendář nebo co?

„Nemůže?“ zakňourali Emmett a Jasper unisono. Bylo zřejmý, jaký další omezení jim asociuje moje koupací neschopnost.

„Zabiju tě,“ artikulovala jsem bezhlesně směrem k Edwardovi. Rychle mu došlo, že tentokrát mě Elizabeth nepřipraví ani o vidličku, ani o nůž a hodil zpátečku.

„Ona má to. Alergii. Na vodu,“ vyhrkl.

„Co?“ Emmett byl zpátky ve svý lize.

Jasper byl ovšem těžší soupeř. „A v čem se jako myje? V Coca Cole?“

Sledovali jsme Edwarda s napjatým výrazem. Tohle byla soutěž a já si nebyla úplně jistá, komu vlastně fandím.

„Ona má to. Alergii na… netekoucí vodu. Může se jenom sprchovat,“ překonal se můj geniální skorobratr.

„Co? Na tohle potřebuju pivo,“ přesunul se dobrovolně na lavičku náhradníků Emmett.

„Je to pravda?“ zadíval se mi Jasper do očí. Tvářil se ukřivděně.

„No já nevím, Jazzi,“ protahovala jsem každou slabiku. „Edward říkal, že jsi extrémně empatickej, tak bys možná mohl vycítit, jestli ti teď kecá, ne?“

Edward se rozzářil jak centrální žárovka na McCarthyovic úchylným lustru, konečně sebral odvahu, přišel až ke mně a skoro mě vzal za ruku.

Ech.

Došlo mi, že v některých věcech jsou kluci z jihu i ze severu stejný.

Bez piva to prostě nedávají.

 

O pivo a půl později jsme pomalu začínali zapadat do party. Rozvalovali jsme se na lehátkách u bazénu a sledovali vysokýho osvalenýho borce, kterej hrál prozatím klíčovou roli v udržování zábavy. Plaveckou čepici měl přetaženou přes oči a snažil se poslepu chytit každou pištící holku, která se zrovna nacházela v jeho dosahu. Dařilo se mu to překvapivě často, z čehož jsem usoudila, že se ty holky moc nesnaží mu zdrhnout. Každý úlovek zodpovědně osahal a pak s předstíraným zklamáním pustil zpátky k ostatním nymfičkám.

„Co to hrajou?“ zeptala jsem se Edwarda.

„Jacob Black se vždycky vsadí s Emmettem, že svou holku pozná po hmatu. No a všechny přítomný další holky jsou ochotný do týhle hry se zapojit, protože doufají, že při tom Jacobovi dojde, že jsou na omak lepší než jeho holka Lea.“

„A která to je?“ Když už jsem měla koukat na tuhle sexistickou katastrofu, chtěla jsem mít aspoň možnost fandit.

„No v tom je ten fór. Pokaždý, když s tím Jacob začne, vypaří se Lea na půl hoďky s jeho nejlepším kámošem Paulem a hrají vedle pod biliárem hru s vlastníma pravidlama.“

Zaskočilo mi. Když jsem dokašlala, Edward se na mě spokojeně šklebil.

„Nejsme tu žádný ořezávátka, co?“

Jen jsem zakroutila hlavou. Ještě jsem nebyla ani týden bez Alice, a už mi docházely úderný odpovědi.

Asi o dvacet minut později se objevila naprosto dokonalá holka, s přezíravým úšklebkem vklouzla do bazénu, odstrčila dvě mořský panny v zácviku, který se zrovna sápaly na jejího kluka a bez nějakých dlouhých štráchů mu nacpala svoje prsa (žádná pushupka, na první pohled kvalitní přírodní forkský matroš) rovnou do obrovských nastavených pracek.

Nadšeně hýknul (definitivně místní epidemie) a vítězoslavně zařval: „Jo, to je moje holka!“

 

Když tahle výživná zábava skončila, navrhnul Emmett, že si zahrajeme flašku. Nymfy se rychle oklepaly ze svýho zklamání a nadšeně souhlasily.

„Dělá si prdel?“ zašeptala jsem směrem k Edwardovi. „Co bude pak? Po slepý bábě a flašce zbývají už jenom piškvorky a žolíci.“

„Trefila ses,“ mrknul na mě. „Jen pořadí je obvykle obrácený. Nemáš zdání, jaká je zábava hrát živý piškvorky v bazénu a po sedmi pivech.“

Protočila jsem panenky. Bylo mi celkem ukradený, jaký záminky si místní náctiletí hledají, když chtějí nezodpovědně souložit, ale najednou mi bylo nějak divně z představy, že bych se měla dívat na Edwarda, jak se olizuje s některou z těch ochotných bikinových skautek.

Jasper okamžitě vycítil příležitost. „Copak, Bello, jsi alergická i na sliny? Nebo musí být tekoucí?“

Věnovala jsem mu krátký výmluvný pohled Jsi vtipný, ale nikdo se nesměje, blbečku, přesto jsme oba věděli, že tohle kolo vyhrál on.

Od bazénu jsme se přesunuli zpátky do letištní haly, který  tu všichni říkali obývák, přímo pod můj oblíbenej lustr. Emmett ho ale zhasnul a nechal svítit jen malý lampy v rozích místností.

Bylo mi čím dál hůř.

Potřebovala jsem Alici.

Potřebovala jsem…

Než jsem si stihla uvědomit, co vlastně potřebuju, blížila se k Edwardovi Lea. Jo, ta holka se specializací na biliár a mnohomužství. Holky s takovýmahle prsama by se obecně neměly předklánět. A rozhodně by se neměly předklánět před klukem, kterýho se chystáte sbalit za účelem získání rychlé jízdenky zpátky domů. Zpátky do civilizace.

Edward ale vypadal naprosto vyrovnaně. Dokonce i hora masa jménem Jacob Black se zdála v poho. Tak proč jsem měla pocit, že jestli ta vytuněná nádhera udělá ještě jeden svůj línej dokonalej kočičí pohyb, tak prasknu?

Než se to stalo, někdo do mě šťouchnul. Jasper se ke mně natahoval za zády dvou holek, které seděly mezi náma. Podával mi flašku. Tahle ale neznamenala výzvu k veřejnýmu olizování. Byla skoro plná moc hezký zlatý tekutiny a na etiketě zářilo povědomý sombrero. Snažila jsem se udržet nafrněnej výraz, ale nedočkavě jsem po ní hmátla. Zhluboka jsem se napila. Díky tomu jsem zahlídla už jenom zbytek akce Edward plus Lea.

Jazyk? Vážně mu strčila jazyk do pusy?

Sombrerová záchrana naštěstí působila dost rychle. A navíc měla ještě super vedlejší účinky, takže když jsem o dvě kola později přišla na řadu, vrhla jsem se na Emmetta bez sebemenšího zaváhání. A dala jsem si načas.

Jazyk? Vážně jsem mu strčila jazyk do pusy?

No, byli jsme si kvit, protože on mi zase strčil ruce pod tričko. Celý to trvalo asi dost dlouho, protože jsem i přes ochrannou clonu skvělýho Jazzova klobouku začala vnímat nespokojené mumlání v pozadí.

Hm? Tak panu Cullenovi se něco nelíbí? Trochu jsem se naklonila, chytila jsem Emmetta za zadek a přitáhla se k němu tak těsně, jak jen to šlo. Abych teda úplně nekecala – v podstatě to bylo nutný, protože se se mnou tak nějak divně houpal svět a já se nutně potřebovala zapřít.

Než jsme se oba stihli svalit, rozdrnčel okenní tabulky fakt pronikavej jekot.

„Emmette McCarthy, co si do prdele myslíš, že děláš?“

Obžalovaný mě od sebe překvapivě rychle odtrhnul. Oba jsme se pokoušeli zaostřit patřičným směrem. Směrem, odkud nám jednoznačně hrozila smrt. Nebylo to ale nutný, protože blonďatá bohyně pomsty už stála nad náma. Věděla jsem, že bych měla utéct, ale úplně mi zmrtvěly nohy a veškerou energii jsem spotřebovala na to, abych se nesložila k jejím kotníkům.

Emmett se na ni usmál a mně i v mým stavu bylo jasný, že si to měl nechat na jindy.

„No ahoj miláčku! To už je srpen? Tohle je Bella, Rose. Moje nová holka. A Bello, tohle je Rose, moje stará holka.“

Zavřela jsem oči, sklonila hlavu a tak nějak sombrérově čekala na smrt.

 

 

Edward

 

Jasně, že to bylo děsivý, když se na scéně objevila Rose. Teda – trochu děsivý. Protože všichni zúčastnění jsme znali ji, Emmetta i ty jejich hry, který nebyly nic jinýho, než nekonečná milostná předehra.

Takže nám všem – kromě nebohý Belly – bylo během asi dvou vteřin jasný, že Rose už nejspíš nějakou dobu pozorovala cvrkot zvenku a svůj dramatickej příchod si dokonale načasovala.

Teď ale s pootevřenou pusou šokovaně zírala na Bellu, která před ní klečela se skloněnou hlavou a zavřenýma očima a mumlala něco o tom, ať je to hlavně rychlý.

Rose se zamračila. Rose se zlobila. Rose neměla ráda, když se ji někdo snažil připravit o hlavní roli v představení, který si pečlivě naplánovala.

„Ke komu to patří?“ ukázala otráveně na Bellino vratký tělo. Jasper se už už nadechoval, ale Rose se k němu bleskově otočila. „Ty to ani nezkoušej, úchyle!“ Všichni, kdo se drželi pod limitem pěti piv, se rozchechtali. Historka o tom, jak se Jasper pokusil zneužít Rosalii po jejím prvním alkoholovém dýchánku a ona ho v rámci svýho fakt důraznýho ne pozvracela od hlavy až k patě, patřila do zlatýho fondu forkský ústní lidový slovesnosti.

„Moje ségra, Rose. Neptej se,“ dodal jsem rychle, když na mě vytřeštila oči. „Vezmu ji domů.“ Podezřívavě si mě změřila. „Klídek, s mrtvolama to nedělám,“ ohradil jsem se. Vzal jsem Bellu pod paží a pomohl jí na nohy.

Jak se to kruci stalo? Copak není protřelá holka z velkýho města? Jak se mi tak snadno podařilo ji opít dvakrát během dvaceti čtyř hodin?

Oproti minulý noci jsem měl ale jeden zásadní problém. Tentokrát nestačilo dokulit Bellu z fialovýho koberečku do fialový duchny. Tentokrát jsem s ní musel projít kolem ložnice jejího táty, kterej by určitě zfialověl, kdyby ji viděl v tomhle stavu.

Kdy se stihla takhle zlinkovat? Odpověď přišla překvapivě brzo. Měli jsme za sebou sotva pár desítek metrů, ale chladný vzduch způsobil, že se Bella trochu probrala. Najednou prudce zastavila, odtáhla se ode mě, a když se jí podařilo mě zaměřit, bodla mě ukazovákem do hrudi. Teda – pokusila se o to.

„Dvlsjíto!“ vyštěkla odhodlaně. Zavrtěl jsem hlavou. Tentokrát byl rozdíl v našich hladinách alkoholu příliš výraznej, než abych jí rozuměl.

Zhluboka se nadechla a pomalu slabikovala: „Do-vo-lil-si-jí-to!“

„Co? Vždyť tě ani nepraštila a věř mi, Rose má kvalitní pravej hák, takže…“

Zamávala mi ukazováčkem před nosem. Další nádech. „Jazyk. Ona. Tobě. Lea. Nechal jsi ji.“

Uf. To jako fakt? Suverénce Belle Swanový vadilo zrovna tohle? Potom, co se celej večer nechala obskakovat těma dvěma pitomcema a mě si skoro nevšímala? Potom, co jsem ji po dvou pivech vzal konečně za ruku a ona na to nereagovala?

Strčil jsem ruce do kapes. „Jestli ti to nebylo příjemný, tak jsem rád, že jsem to udělal.“ Jasně, tohle nebylo fér. Byla ve stavu, že jsem jí stejně dobře mohl začít vykládat podrobnosti k teorii relativity – reakce by byla stejná.

Soustředěním nakrčený obočí a nešťastnej výraz.

„Proberem to ráno, jo?“ navrhnul jsem a natáhl k ní ruku. Gesta jsou někdy lepší. Jasný a srozumitelný. Váhala možná vteřinu, pak mě chytila a trochu trhaně jsme pokračovali domů. Po schodech do patra to bylo náročný přesně tak, jak jsem předpokládal, ale nakonec jsme to zvládli.

Nasměroval jsem ji ke dveřím do jejího pokoje, ale ona zopakovala stejnej chvat, kterej použila na stejným místě jen o pár hodin dřív, i když teď to bylo trochu neohrabaný a vlastně se jí to povedlo jen proto, že jsem strašně moc chtěl, aby se jí to povedlo.

Líbali jsme se a já z ní cítil Jasperovu tequillu, což vysvětlovalo její stav, ale mělo to i svý výhody, protože tequilla se dá považovat za obstojnou desinfekci a já si mohl namlouvat, že vypálila Emmettovu DNA z Belliny pusy.

Nevím, jak dlouho jsme tam stáli (nemůžu použít jiný slovo, ani kdybych chtěl, protože prostě tu situaci vystihuje fakt komplexně), když jsme se od sebe konečně pomalu odtáhli.

„Bells,“ vzal jsem ji ještě za ruku. „Mrzí mě to. Nechtěl jsem tě naštvat.“

Znovu ke mně natáhla ukazovák a pomalu mi ho položila na špičku nosu. „Fakt trochu křivej,“ zašklebila se.

Mezi dveřma se ještě zarazila, škytla a ohlídla se přes rameno:

„Tak zase ráno, u pračky.“

 

 

 

 

 

 

 

 

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

33)  LuLu (02.06.2017 14:17)

Skveleeeeeeee!!!!!!kedy napises pokracovanie??je to supeeeeeeer

petronela

32)  petronela (01.06.2017 16:43)

Další parádně rozjetá povídka u které se asi nedočkám pokračování... nebo jo? Byla bych za něj vděčná, protože jsem se uculovala celou tu dobu, co jsem četla. Miluju tvůj humor a styl jakým píšeš

31)   (11.05.2016 07:42)

Ambři... s pohodou v duši jde psát všechno, ale bez ní je to jen apokalypsa - chápu :'-(
Myslíme na všechny tvé hrdiny, dopsané i rozpracované.... potřebovaly bychom kapku radosti (stejně jako ty), ale neumíme psát..... tak nezbývá než počkat, až se situace srovná jinak

ambra

30)  ambra (11.05.2016 00:12)

wuzinko, strašně bych chtěla povídku dopsat, ale bojuju se stejným problémem jako u Třetí ségry - nějaké osobní plus zdravotní problémy v posledních týdnech a já ten humor dokážu psát jen v opravdu dobrém rozpoložení, jinak mi to skřípe . Ale snad je zřejmé, že z FF nikam nemizím B) . Děkuju, že na ně nemyslím jen já

wuzinka

29)  wuzinka (10.05.2016 23:56)

Jak to prosim vypada s dalsi kapitolou??? Tesime se na rano u pracky

28)  Dommy1 (30.12.2015 09:47)

Kedy bude ďalšia?:'-(

27)  Kristýna (07.12.2015 12:18)

Tahle povídka je super :-) Moc za ní děkuju.. abude někdy pokračování?:-)

kala

26)  kala (18.11.2015 22:25)

Ambři, děkuju S touhle povídkou je i podzim podstatně veseleší období.
Děkuju

25)   (18.10.2015 11:07)

MILUJI PRAČKU
kde je další???????????????????????

24)  Kulisek (12.10.2015 23:15)

Přidávám se do zástupu prosících a smutně koukajících

wuzinka

23)  wuzinka (29.09.2015 19:52)

Taky prosim a smutne koukam, kdy bude dalsi?????

Empress

22)  Empress (13.09.2015 14:38)

Kedy bude ďalšia??? Sím, sím, smutne pozerám

ambra

21)  ambra (21.08.2015 21:44)

wuzinko, teď byl frmol, ale kdyžjsem se včera dočetla, že se Megan rozchází s tím starcem, tak jsem si říkala, že to prostě nemůže projít bez povšimnutí :D

wuzinka

20)  wuzinka (21.08.2015 21:16)

Ahoj jak to, prosim, vypada s dalsi kapitolou???

Marvi

19)  Marvi (09.08.2015 15:36)

Brzo jsem se dostala ke čtení jen co je pravda, ale bavila jsem se u této kapitoly královsky od prvního do posledního písmenka a ta poslední věta! No prostě Perla!!! Děkuji ti za zpříjemnění horkého dne.

Niky

18)  Niky (20.07.2015 11:52)

Díky za další skvělou kapitolu! Ta poslední věta mě dostala

Jalle

17)  Jalle (18.07.2015 20:01)

Ambra, je to bomba
zlatý fond forkský ústní lidový slovesnosti-toto je v tejto kapitole pre mňa top

SestraTwilly

16)  SestraTwilly (17.07.2015 22:14)

Tak mládež to pekne rozbehla...

ambra

15)  ambra (17.07.2015 18:57)

Uf, uf, uf! Děkuju, berunky, z toho vedra se mi trochu vaří mozek, takže jsem si fakt nebyla jistá, jestli jsem se po té pauze neztratila B) . Zkusím co nejrychleji přidat další .

Empress

14)  Empress (17.07.2015 00:28)

Mám dosť, hotové orgie v tejto kapitole!!!
Potešila si ma Jacobom na scéne, ale že aj z neho spravíš zvrhlíka?!? A vôbec, tí tvoji forkskí chalani mi aj s ich híkaním pripadajú, akoby sa narodili v rovnakej liahni. A "ránom u pračky" si celému dieliku nasadila pomyselnú korunu.
Ďakujem

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Edward & Bella