Sekce

Galerie

/gallery/Gothic_Edward_Bella_Request_by_Sand_Team_Fan.jpg

Už jste slyšeli o gastrosexu? ;)

 

Bella


Probudilo mě pípnutí mobilu. Máminy textovky jsem ignorovala, táta ji určitě informoval, že moje letadlo se nezřítilo do džungle kolem Forks, ale tohle byla Alice. Ignorovat Alici bylo prostě nemožné.

Alice. Moje nej kámoška od prvního stupně.

Někdy ve třetí třídě přišla k mojí lavici, zadívala se na mě s nakrčeným nosem – tehdy jsem ještě netušila, co znamená, když Alice Brandonová krčí nos – a oznámila mi, že bych si měla něco udělat s vlasama. Od té doby – už osm let – se mě pokoušela vylepšit. Ve skutečnosti jsem se prostě přizpůsobovala tomu, na čem zrovna Alice ujížděla. Tehdy jsme začaly na Hello Kitty, aktuálně jsme byly dokonale vyladěný gotičky. Alici vždycky všechno slušelo líp, ale to mě netrápilo, protože její snaha udělat ze mě aspoň trochu holku byla nezpochybnitelně upřímná a bylo jasný, že bez ní bych se z fáze Hello Kitty přesunula nejspíš rovnou do fáze tvídový seniorský kostýmek použitelný rovnou do rakve.

Jak je? Když byla stručná, znamenalo to, že má vážné obavy.

Vydrž, zkontroluju si životní funkce.

Bello!!!

Nic, co bych nečekala. Teda vlastně jedno překvápko by tu bylo. Mám bratra.

Bratra?!?!?! To jako plíny, zvratky a grkání? Fůůůůj!!! V době tlačítkových telefonů býval Alicin čudlík s vykřičníkem úplně ošoupaný.

Plíny nevím, ale zvratky a grkání asi jo. Je mu sedmnáct. Plus mínus.

Následovala nezvykle dlouhá pauza. S telefonem v ruce jsem se vymotala ze svého fialkového kokonu a dopotácela se k oknu. Večer jsem si celkem zbytečně zatáhla závěsy. Venku bylo kvalitně zataženo i bez nich. Bylo skoro jedenáct, ale podle nulové úrovně slunečního svitu jsem si připadala, jako by byly s bídou čtyři ráno. Nejspíš si tu totálně rozhodím biorytmus. Zkusila jsem si představit, jak tu vstávají v zimě. Možná nevstávají. Možná zatlučou okna a dveře prknama, nacpou se kotletama a spí až do jara. Do mých meteorologicko-živočišných úvah znovu pípnul telefon.

Málem jsem si vypíchla oko řasenkou!

Nemáš psát, když si děláš fasádu.

Nemáš mi psát takový šoky!

Nemůžu za to, že se mi dějou šoky!

Jsem v šoku!

Já taky!

Jak vypadá?

Zhluboka jsem se nadechla. Musela jsem uznat, že na někoho, kdo se nedávno pravděpodobně probudil ze zimního spánku, nevypadá to nazrzlé hýkající cosi až tak zle. Ale byla jsem si vědomá, že ať napíšu cokoliv, Alice to vynásobí padesáti osmi, takže jsem se rozhodla držet se při zemi.

Má obě nohy, obě ruce, obě uši a jenom trochu křivý nos.

Uáááá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Natáhla jsem ruku s telefonem co nejdál od sebe, jako by mě Alicin výkřik mohl ohrozit i přes písmenka.

Klid. Je to v podstatě můj příbuznej. Ne že bych se o nějaký příbuzný prosila.

No právě! Ten incestní podtext je děsně sexy! Když byla rozrušená, začala Alice používat cizí slova. V osmičce se zúčastnila olympiády v cizích slovech a zůstaly jí trvalý následky.

Alice! Nechci tu bejt! Chci být s tebou v Phoenixu, chodit každej den k Sidovi a dělat oči na všechny kluky, co tam přijdou! Nechci balit cizího burana, se kterým vypadáme jako úchylná dvojka, protože je taky gotik! Nejspíš si mě našel na fb a udělal mi to natruc!

Sid vlastnil jednu z největších zmrzlináren ve městě, minulé prázdniny jsme tam s Alicí pracovaly. Každý večer jsme se dohadovaly, komu z kluků, kteří nám během dne dali kontakt, nakonec napíšeme. Bylo z toho pár super rande. Taky pár děsivejch, ale těm jsme se zase smály ještě po roce.

Je taky gotik!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Někdy byla její schopnost vybrat si jen jednu informaci otravná.

Jo, ale už ne taky. Dneska jedu nakupovat.

Do čeho pudeš? Hurá, chytila se. Když šlo o módu, bylo to s ní snadný.

Cokoliv. Třeba Hello Kitty. Jen ne úchylná dvojka s Edwardem Cullenem.

Jmenuje se EDWARD? Asi mám dneska první orgasmus.

Prostě Alice. Zapomněla jsem říct, že občas je dost nechutná.

 

V domě bylo nepříjemný ticho. Sprcha a můj odhodlanej zpěv v ní to moc nevylepšily. Oblíkla jsem se do svýho večerního provizoria a ještě vlhké vlasy si znovu stáhla do culíku. Alice by při pohledu na mě prodělala malou mozkovou příhodu.

Teprve cestou z koupelny jsem si všimla kusu papíru pode dveřma.

Ahoj Bello,

Elizabeth i já musíme do práce, ale Edward slíbil, že se o tebe postará. Vezme tě pro knížky (promiň, nestihl jsem to) a pro cokoliv dalšího, co budeš potřebovat (a co se vejde do auta). Večer si můžeme objednat pizzu a společně kouknout na nějaký film.

Užij si den, táta.

Co se vejde do auta? To se jako bojí, že bych si koupila slona? Nebo kolotoč?

U vzkazu byly přiložený čtyři padesátidolarovky.

Slona ani kolotoč jsem nijak akutně nepotřebovala (i když za tátův záchvat vzteku by to stálo), ale na autobus do Phoenixu by dvě stovky stačily. Zavřela jsem oči a představila si Alicin dokonale nalíčený obličej s poťouchlým úsměvem (určeným některýmu týpkovi u pultu, ne mně) a hned potom mámu. Vytočenou a smutnou. Nespokojeně jsem zafuněla.

Poslední rok jsem sice vypadala jako rebelka, ale na tom, abych se tak i chovala, jsem ještě musela máknout. Zastrčila jsem peníze do zadní kapsy džínů, natáhla si tenisky (po roce na podpatkách to byla neskutečná úleva, ale nikdy bych to nepřiznala nahlas) a odhodlaně vyrazila prubnout, jak vypadá, když se Edward stará.

 

Stál v kuchyni u sporáku, v uších sluchátka (proto to ticho) a dělal si snídani. Chvíli jsem ho pozorovala (obstojnej zadek). Na jedné pánvi měl slaninu, na druhé lívance. Obojí si prakticky zároveň a v obrovským množství strkal do pusy. Když nalil na lívancovou pánev zkušeným pohybem další těsto, došlo mi, že už se tu láduje kdovíjak dlouho. Takhle měl podle Alicina seznamu grkání celkem jistý a ke zvratkům a plíně slušně nakročeno.

Odlepila jsem se ode dveří a opatrně ho obešla z boku. Nenuceně (na nenuceně jsme s Alicí makaly docela dlouho) jsem se zadkem opřela o linku. Konečně si mě všimnul. Zazubil se na mě a děsivě mastným ukazovákem si vytáhl jedno sluchátko.

„Čau, máš hlad?“ kývnul k těm svým cholesterolovým orgiím.

Nakrčila jsem nos (Alicin kurs, jak jinak) a doufala, že ten pohyb přehluší kručení mého pitomého žaludku, což bohužel neklaplo. „Rukama z pánve je podmínka? Pokud jo, nemohla bych si to osahat jen já sama?“

Jeho úsměv se rozšířil a podle očekávání následovalo hýknutí.

„Klidně si nasadím roušku, jestli trpíš nějakou fóbií.“

„Bude mi stačit, když to nedostanu předžvýkaný,“ ušklíbla jsem se.

Další hýknutí. „Je s tebou sranda. Na bývalou gotičku.“ Zase ten přidrzlý pohled odshora dolů a zpátky. Bleskově jsem zkontrolovala, jestli mi pod sepranou bavlnou netrčí bradavky a raději se snažila nemyslet na to, jestli chci, nebo nechci, aby mi trčely. Někdy to bez Alicina jasného názoru (nenápadně si zmáčkni kozy, pak trčí líp) bylo těžký.

„Nejsem bývalá gotička. Jsem gotička v nedobrovolný internaci.“ V tu chvíli jsem si uvědomila, že ani on nevypadá jako minulý den.

„Co to je?“ ukázala jsem na divné triko a dlouhé upnuté kalhoty z lesklého materiálu. Obojí bylo černé, proto mi to hned nedocvaklo, ale s gotikou to rozhodně nemělo společnou ani nit. Vypadal v tom jako přerostlý baleťák.

„Byl jsem běhat,“ pokrčil rameny a obratně sundal z pánve další lívanec. Jen tak mimochodem rozklepnul k čerstvé várce slaniny dvě vejce. Jednou rukou. Napadlo mě, že k jeho šikovným a dlouhým prstům by měla Alice spoustu poznámek a všechny by souvisely s jejím druhým a třetím orgasmem.

„Nechceš se ke mně zítra přidat?“

To je nějaká finta? Edward se o tebe postará znamená Edward tě zabije sportem?

„Víš, co je to pot?“ položila jsem mu zásadní otázku a zatvářila se štítivě. Nadšeně přikývnul, zvednul ruku, ve které držel vidličku na obracení slaniny, a čichnul si k podpaždí.

„Omlouvám se, měl jsem hroznej hlad. Jen to dodělám a mažu do sprchy.“ Netušila jsem, proč mi při zmínce o sprše – on ve sprše – proběhla hlavou myšlenka na Alicin čtvrtý tamto.

„To bys měl. Sport smrdí. Věř mi. Četla jsem o tom. A k tvojí nabídce…“ Plácla jsem se přes kapsu s penězi. „Dneska si nakoupím duševní potravu. Tam u nás, ve městě, někteří trénujeme i tenhle sval,“ poklepala jsem si na spánek.

Nalil mi na lívance asi tak litr sirupu a s úsměvem mi je podal.

„No, je to vidět,“ mrknul na mě a protáhnul se kolem mě dřív, než jsem mu ty jeho lívance stihla hodit do úsměvu.

Mimochodem byly výborný. Jakože fakt super skvělý. Skoro tak dobrý jako lívance u Sida.

 

 

Edward


Pustil jsem sprchu ve spodní koupelně a pootevřel dveře, aby to slyšela. Pak jsem se potichu vrátil zpátky a pootevřenými dveřmi v kuchyni ji pozoroval. Zírala na lívance, jako by si nebyla jistá, jestli jsem je neotrávil, ale nakonec se do nich pustila. Po prvním soustu zavzdychala, a když jazykem pomalu a důkladně olízla sirup, který jí stekl na bradu, byl jsem vážně rád, že teď už mě v obtažených běžeckých kalhotách nemůže vidět.

Ne že by si mě předtím dost neprohlídla. Jako by byla špión, který má podat podrobný hlášení o mým fyzickým stavu.

Snědla sotva pár soust, když ji něco napadlo. Ohlídla se k lince, zvedla talíř a postavila se na moje místo. Po pár vteřinách rozhodování odložila vidličku, do jedné ruky vzala lívanec, druhou zalovila v pánvi se slaninou a s odhodlaným nádechem si strčila obě moje nejmilejší jídla do pusy. Viděl jsem ji jen zezadu, ale reakce na sebe nenechala dlouho čekat.

Podklesla v kolenou (hezkej, fakt hezkej zadek!), zaklonila se a znovu zasténala. Jen mnohem víc a tak nějak… intenzivnějc.

„Pátej!“ vykřikla nakonec.

Hrozně mě mrzelo, že se jí nemůžu zeptat, co tím myslí.

 

 

 

 

 

 

 

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

«   1 2

Marcelle

12)  Marcelle (26.05.2015 07:48)

Pátej mě dostal k šestýmu Ty jsi vážně ženiální žena, díky P.S.: Ambry není nikdy dost, pamatuj si to

Empress

11)  Empress (26.05.2015 00:16)

Anna43474

10)  Anna43474 (25.05.2015 22:48)

Jsi úchyl!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A já taky, tak co už

SestraTwilly

9)  SestraTwilly (25.05.2015 21:49)

Kto by nebol hotový z takého chlapa ako je Edward a navyše aj variť vie !!! Takže zatiaľ päť ...na úvod je to pomerne dosť;) .

8)  Šmudla (25.05.2015 21:44)

Tak tahle povídka je naprosto ÚÚÚŽASNÁ !!! ...moc se těším na další dílek

GinaB

7)  GinaB (25.05.2015 21:22)

Hihi, ty umíš zvednout náladu! Tohle bude ještě zajímavé...

kala

6)  kala (25.05.2015 21:11)

Děkuju Ambři
Úžasné. Usmívám se tu a těším se na další.
Děkuju

Hanetka

5)  Hanetka (25.05.2015 21:00)

Pátej! :D Těch ještě bude, milá Bello... A možná už i Edward bude vědět, co že jsou to za čísla :D

4)  betuška (25.05.2015 20:57)

šestej...ale môj...milujem alicu!!!! fakt úúúúúúúúžasnééééé,pokiaľ ma dneska manžel nedá zavrieť za nekontrolované výbuchy smiechu...martisek mi zobral ostatné slová...

3)  Niki (25.05.2015 20:57)

to je fakt geniální.... ty jejich rozhovory fakt neomrzej

2)  martisek (25.05.2015 20:45)


Na tenhle díl nejspíš nemám co říct.. Naprosto geniální! Takhle sem se už dlouho nenasmála. Díky, ambro!

1)  BabčaS (25.05.2015 20:41)

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek