Sekce

Galerie

/gallery/okridl_srdce.jpg

Bella. Co k tomu dodat, některých vlastností ji nemohla zbavit ani ztráta paměti. :D

11. kapitola

„Ericu, co je s tebou?“ zeptala jsem se, protože to jeho věčné bloumání mi lezlo na nervy. Zasekl se.

„Co by mělo být?“ zkusil to.

„Prosím tě, nezkoušej to na mě. Chodíš tu jak zmámený už skoro čtyři dny. Nemyslíš si doufám, že jsi u toho děsně nenápadný, viď že ne?“ zeptala jsem se udiveně. Chvíli se na mě vyjeveně díval, ale pak si povzdechl.

„Mám nějaké starosti,“ zamumlal.

„V lásce?“ zeptala jsem se znovu. Trhnul sebou.

„V práci,“ řekl, ale znělo to, že i ta moje varianta je pravdivá.

„Můžu ti nějak pomoct?“ Zakroutil hlavou.

„Ne, je to složité. Práce, co jsem měl udělat, se nějak nedaří a pomalu mi vyprchává termín, víš?“ usmál se smutně.

„To mě mrzí, ale snad ti dají nějakou jinou. Nebo tu se mnou třeba můžeš zůstat jen tak,“ usmála jsem se na něj povzbudivě. Usmál se, ale nic neřekl, jen se posadil do křesla a vzal si rozečtenou knihu. Já radši zalezla do kuchyně, s tím, že mu něco dobrého třeba spraví náladu. Jenže, co dobrého bych mu měla udělat, když lednička zeje prázdnotou? Nedalo se nic dělat, z věšáku jsem sebrala klíče od broučka a vydala se na lov do supermarketu.

…..

„Koukám, že ani dobré jídlo, ti náladu nezpravilo,“ poznamenala jsem, když odložil příbor po spořádání půlky krávy. No dobře, byl to jen steak přes půl talíře, ale já hekala už v půlce, takže jako by to byla půlka krávy. Od hovoru, který jsem měla na nákupech jsem se pořád ptala sama sebe, jestli to byl dobrý nápad, ale když ona zněla tak nadšeně.

„Promiň, nechci tu kazit vzduch, možná bych se měl jít projít,“ řekl a s talířem v ruce vyrazil ke kuchyni. Sepnula jsem ruce a v duchu jsem ji popoháněla. Dělej, dělej, dělej. Kruci, pohni konečně tím svým blonďatým zadkem! Vytrhl mě zvonek u dveří. Sevřela jsem si přívěsek s jedním vnitřním hlasitým děkuju, jsem se podívala k nebi. Škoda, že mi clonil strop.

„To bude asi dezert, mohl bys otevřít?!“ zavolala jsem do kuchyně na Erica. Ozvalo se jakési těžko identifikovatelné zamručení. Mohla to být nadávka stejně jako souhlas. Pak několik kroků, cvaknutí zámku, vrznutí dveří a…

„Ahoj,“ pozdravila Marissa svým přirozeně veselým hlasem, jen možná trochu přiskřípnutým nervozitou. Ticho.

„No tak, Ericu, nebuď vůl, řekni něco,“ mumlala jsem si pro sebe a držela si palce, jak na rukou tak na nohou. Vypadala jsem jako bych dostala záchvat křivice, ale jestli to pomůže, tak proč ne, že?

„Ehm, já… můžu dál?“ zeptala se Marissa. Mám to jít zachránit? Nemám to jít zachránit? Ozvaly se kroky v předsíni. Uff, tak snad alespoň uhnul, když už mlčí jako ryba. „Mohl bys to prosím podržet? Díky.“ Jupí, teď alespoň vím, že tam nestojí jako tvrdé Y a trochu spolupracuje. Dobře, dám tomu ještě pár minut a pak to půjdu rozseknout nějakým vtipem. Tak šup, šup omladino, něco si ještě řekněte, proboha! V duchu jsem jim fandila jako fanoušek Red Sox.

„To… to vypadá moc hezky,“ vysoukal ze sebe konečně Eric něco, co mělo hlavu a patu.

„Díky, to je náš rodinný recept, říkáme tomu Amorův hřích,“ slyšela jsem její veselý hlas a dokázala jsem si představit Erickův vykulený výraz. Proto mě hrozně překvapilo, když se rozesmál.

„Amorův hřích? Vážně? A jak si tu poctu zasloužil, že jste po něm pojmenovali dezert?“ ptal se pořád se smíchem. Úplně jsem viděla jak Marissa rudne. Když to vyprávěla mně, celá se ošívala a co teprve, když to má říct jemu. Dusila jsem se za rohem smíchy a čekala co z ní vypadne.

„No, ehm, víš když to babička kdysi vymyslela, tak byla ještě svobodná. Tehdy se u nich stavil jeden dělník a ona mu kus nabídla. Okamžitě se do ní zamiloval a nakonec se vzali,“ řekla a pak pokračovala. „To by ještě nebylo takové, jenže později, byla mamka hrozně zamilovaná do kluka, který o ní vůbec nevěděl. Jednou věděla, že k nim má přijít se svým otcem a tak ji babička naučila tenhle dezert. Maminka mu ho nabídla a on ji ještě ten večer vyznal lásku. Jsou s tátou moc šťastní.“ Vešli s Erickem do místnosti. On držel v rukou mísu s mým nejmilovanějším dezertem na světě. Smetanová hmota na dálku voněla maracujou a u mě se okamžitě projevil Pavlovův reflex.

„A jak s tím souvisí Amor?“ zeptal se Eric zvědavě. Marissa se usmála a trochu zčervenala.

„Napadlo nás, že si k nám občas přijde zahřešit na sladkém a odmění kuchařku jejím šťastně až do smrti,“ vysvětlila se smíchem. Eric se rozesmál.

„Už se těším, až to ochutnám. Musí to být moc dobré, Amor je přece Ital a ti si na dobré jídlo potrpí,“ přemýšlel s úsměvem.

„Nemyslím, že jen Italové si potrpí na dobrý kus žvance. Řekové jsou prý taky labužníci, tak co když vám to šťastně až do smrti posílá Eros,“ nabídla jsem alternativu. Ti dva leknutím poskočili. „Jo, já jsem tu taky,“ usmála jsem se a zamávala na ně.

„Ahoj,“ uculila se na mě Marissa. Vrhla jsem se k ní, jako bych ji chtěla obejmout, ale těsně před ní jsem uhnula k Erickovi a vytrhla mu mísu z rukou.

„Vítej, nemohla jsem se tě dočkat!“ objala jsem tu nádobu a pak jí vlepila mlaskavou pusu na stěnu. Marissa si dala naštvaně ruce v bok a Eric se rozesmál. „Hele, kdyby čirou náhodu chtěl dneska někdo dorazit, tak mě vynecháte jo?“ zavolala jsem k nebi. „Máte tu na spojování dva další, já se hodlám spojit jedině s tímhle sladkým zázrakem!“ A ukázala jsem na mísu. Marissa se začervenala a Eric se jen pousmál.

„Ona se na mě vůbec netěšila! Šlo jí jen o to jídlo,“ žalobnicky na mě ukázala Marissa mým směrem. Usmála jsem se a souhlasně na ni mrkla.

„A co ty? Nechtěls jít na procházku?“ zeptala jsem se s úsměvem Ericka.

„Já? Ne, rozhodně jsem chtěl zůstat po zbytek večera doma,“ kroutil vehementně hlavou.

„To je dobře,“ usmála jsem se. „To můžeš hned jít a přinést misky a lžičky. A taky velkou lžíci, ať to máme čím nabrat,“ zavolala jsem za ním, když už byl napůl cesty. Opatrně jsem položila dezert na stůl a objala Marissu. „Jsi zázrak, za celý den se neusmál a teď vypadá, jako by nic jiného neuměl,“ pochválila jsem ji.

„Myslíš?“ zeptala se potěšeně. „Nechápu, jak jsi mě umluvila udělat zrovna Amorův hřích,“ zakroutila hlavou. „A už vůbec nechápu, proč jsem mu vyprávěla jak to s ním je. Určitě si teď musí myslet, že ho chci očarovat kusem dezertu,“ kníkla a schovala si tvář do rukou.

„Neboj, určitě to bere jen jako hezkou historku,“ pohladila jsem ji konejšivě po rameni.

„To doufám,“ zafuněla a propíchla mě pohledem. No jo, měla změny nálad horší než kdejaká těhule. Sedly jsme si ke stolu, když se vrátil Eric a donesl všechny potřebné nádoby a příbory. Pobral i tři skleničky a láhev ledového bílého vína. Vinař jeden, odfrkla jsem si v duchu, ale ono to ve skutečnosti nebylo až tak zlé.

Zrovna byl s vývrtkou v polovině špuntu, když se znovu rozezněl zvonek. Zamračila jsem se, nikoho jsem přece už nečekala. Podívala jsem se na Erica. Ten pokrčil rameny.

„Já tam dojdu,“ řekl a postavil láhev na stůl. Slyšela jsem ho odemykat a pak jeho šokované vyjeknutí.

„Co tady děláš?“ ptal se někoho.

„Pozval jsi mě, ne?“ odpověděl mu jiný mužský hlas se zvláštní přízvukem.

„To jo, ale… ale…“ koktal Eric.

„Já vím, trochu přepadovka, ale když jsem jel okolo,“ nechal větu vyznít do ztracena. „Můžu dál?“

„Jasně, pojď,“ pobídl ho Eric pořád trochu přešlým hlasem. My s Marissou jsme se na sebe nechápavě dívaly a zvědavostí jsme div nenadskakovaly na židlích. Dvě duté rány, jak někdo shodil boty a pak pár kroků. Konečně jsme uviděly nejdřív Ericka, s pořád trochu překvapeným výrazem, a hned za ním přibližně stejně starého blonďáka s oslnivým úsměvem. Byl krásný, podobným způsobem jako Eric. Oči mu zářily zelenou s trochu modrým nádechem. Bylo hodně obtížné nevzdychnout nahlas.

„Tohle jsou Isabella a Marissa. Bella je moje sestřenka, bydlíme tu spolu,“ představil nás Erick, než se na nás podíval. „Holky, tohle je Roman, kamarád z Evropy.“

„Zdravím, koukám, že jsem se trefil zrovna do podávání dezertu. Jsem prostě dítě štěstěny,“ zavtipkoval a jestli si mě nezískal doteď, tak teď už ano. S kým, že jsem se to chtěla spojit?

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

HMR

17)  HMR (29.07.2011 17:31)

Mám hlad

16)  maily1709 (29.07.2011 13:00)

Amor dorazil :D :D :D a s tym dezertom si mi narobila poriadnu chut

15)  ClaireStew (29.07.2011 11:50)

tleskám! nádherná kapča!

Marvi

14)  Marvi (29.07.2011 10:26)

No jo, Bella své řemeslo nezapře i když si na něj možná nepamatuje má to v krvi
Roman, beztak to bude Ital Amor, doufejme, že Bellu choutky na něj přejdou a dá se dohromady s tím správným.
Moc pěkná kapča těším se na další

13)  Bree (28.07.2011 23:26)

velmi zábavný kousek, nejvíc mě pobavil rozhovor Belli a "boha"

Jula

12)  Jula (28.07.2011 22:14)

To se nám to tam pěkně schází :D :D :D

Kristiana

11)  Kristiana (28.07.2011 22:01)

Na moment mě napadlo, jestli náhodou nepřišel na pokec Edward, ale ten má asi starosti s vysvětlováním všeho Tanyi.
Roman bude Amor, že? Popis by seděl. Že by Bella našla náhradu za Edwarda v Amorkovi?
Mám chuť na Amorův hřích a na hřích s Amorem taky .

semiska

10)  semiska (28.07.2011 21:53)

Skvělá kapitola. Bavila jsem se. Hm, nová postava jménem Roman,jo? ;) Že by sem zavítal i dříve jmenovaný,co? A s kým, že se to chtěla Bella spojil? :D
Super.
P.S. Chci recept na Amorův hřích ;)

eElis

9)  eElis (28.07.2011 21:37)

To nám přece nemůžeš udělat ...

8)  Scherry (28.07.2011 21:07)

Lipi4

7)  Lipi4 (28.07.2011 20:27)

Ségra , nezlob vím, kde bydlíš, tak to koukej dát do té příští

SarkaS

6)  SarkaS (28.07.2011 20:25)

Teda holky, vy se vůbec nechcete nechat napínat. Já vám to snad ještě prodloužím a nedám to ani do té příští, jen abych vás trochu pozlobila :D :D :D

eElis

5)  eElis (28.07.2011 20:23)

Tak teď, abych si šla ulovit něco sladkého na zub... a ať se snažím sebevíc, nějak mi tu chybí k čemu že ten Edward došel...
ááá, tak kamarád z Evropy, jo???
nádherná kapitolka jako vždy, ale doufám, že se v té příští už najdu ty tolik hledaná písmenka a dozvím se, na co ten Edward přišel...

4)  marcela (28.07.2011 19:54)

Nádhera,ale na co Edward přišel!!!!!!!Kruci,já už to nevydržím!!

Nosska

3)  Nosska (28.07.2011 19:42)

Bože! Kdo je zase tohle?! Kolik nových postav ještě zazvoní na jejich zvonek?
Ale jinak díl skvělej

Lipi4

2)  Lipi4 (28.07.2011 19:41)

Šáriku , nezdá se Ti, že je tam trošku málo písmenek? ... Doufám, že v příští kapitolce se doho dozvíme dřív . .. . .. Máš recept na Amora? Dostala jsem na něj chuť :D :D ... a koukám, že si do něj přidala i svoje oblíbené ovoce .. .. ... A koukám, že Roman asi bude Amor, co? . .. . .

AMO

1)  AMO (28.07.2011 19:35)

Takže zkouška s anagramem... Roman...Amor a dokonce z Evropy, že by Itálie
Já chci také ochutnat tenhle desert(koukej nějaký nadhodit) No a příběh??? Kde je Edward??? Deserty jsou báječná věc, ale láska je také úžasná mlska Tady se dá experimentovat s čímkoli i se sny. Já už se těším na další dávku sladkostí :D :D

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek