Sekce

Galerie

/gallery/amor.jpg

Pomalu, ale jistě se blížíme ke konci. Včera jsem se rozhodla z příběhu udělat dvě řady a tak se tento dílek stává tím předposledním. Nechci Vám prozrazovat moc z děje kapitoly, ale něco Vám přece povím. Je celá z pohledu Edwarda. Popisuje události z chaty a také dojde ke zlomovému rozhodnutí. Doufám, že se Vám bude dílek líbit, Vaše SarkaS :)

9. kapitola – Pokušení

 

Nemohl jsem uvěřit tomu, co právě udělala. Ještě před chvílí se budila, a spokojeně se protahovala, a teď na mě vzdorovitě kouká a odmítá komunikovat. Připomínala malé trucovité dítě, které si zacpává uši a brouká si nahlas úplně stupidní a falešnou melodii. Na okamžik mě tak šokovala, že jsem se nezmohl na slovo. Vypadala sama se sebou spokojená, ale asi nechtěla abych to viděl a tak se otočila směrem ke zdi.

To už jsem si ovšem nenechal líbit. Byla od mě přes celou postel, a to se mi nelíbilo. Natáhl jsem se pro ni a přitáhl si ji k sobě. Bylo to tak rychlé, že nestačila nic udělat. Trochu se proletěla, než dopadla přede mne. Jen mě vykuleně pozorovala. Když se vzpamatovala, chtěla se mi vytrhnout, ale já na ni bezděčně zavrčel, až se přikrčila. Okamžitě jsem toho zalitoval. Její vyplašený pohled mi trhal srdce, nechtěl jsem, aby se mě bála. Najednou se jí v očích bojovně zablesklo a ona se narovnala.

„Co na mě vrčíš? Jestli si myslíš, že mě zastrašíš tak to se pleteš!“ vyjela na mě a tentokrát jsem to byl já, kdo překvapeně zamrkal. Chtěla se mi vykroutit, ale pořád jsem ji pevně držel. „Pusť mě,“ vztekala se.

„Tak už se mnou mluvíš?“ zeptal jsem se. Zakabonila se jako bouřkový mrak.

„Ne, upíre, nemluvím,“ řekla. Spokojeně jsem pokýval hlavou, když mi došlo co řekla.

„Cože?“ zeptal jsem se vyděšeně.

„Slyšel´s,“ prskla a vytrhla se konečně z mých ochablých paží. Pořád jsem jí naštěstí seděl v cestě ke dveřím, tak se alespoň odsunula dál na postel.

„Proč jsi mi tak řekla?“ zeptal jsem se vyplašeně. Zoufale si povzdechla.

„Protože je to pravda a prosím tě neřeš, jak to vím, ano? Stejně se to nedozvíš,“ uzemnila mě a já jen valil oči. Chtěla mě obejít, ale to jsem nemohl dovolit. Chňapl jsem po ní a přitáhl si ji zpět do náruče, ze které jsem ji už ovšem nehodlal pustit.

„Nech- ,“ protestovala, ale nebylo jí to nic platné.

„Nenechám, dokud mi nepovíš, odkud to víš. Protože pokud víš tohle, tak určitě i to, že bych tě měl zabít, protože to nikdo vědět nemá,“ vrčel jsem tiše. Mlela sebou a její teplé tělo se otíralo o mé. To bohužel vyvolávalo pocity, které se mi teď vůbec nehodily.

„Nemel sebou,“ napůl jsem zavrčel, napůl zasténal. Ještě to chvilku zkoušela než ochabla a já si mohl oddychnout. Ještě chvilku a poznala by, co se mnou ty pohyby dělají. Na co to, sakra, myslím? Všechny tyhle myšlenky jsem se okamžitě snažil vytěsnit.

„Fajn,“ vyhrkla. Nejspíš doufala, že povolím sevření, ale to mě ani nenapadlo. Musel jsem se smát jejímu zamračenému výrazu. Z anděla se stal pěkný rarach.

„Když jsi spala, měl jsem tě radši,“ zašeptal jsem jí do ucha. Otřásla se a mě její reakce, z neznámého důvodu, potěšila.

„Já tě taky měla radši z dálky,“ vrátila mi to. Zasmál jsem se.

„Alespoň jsme se dostali k tomu, co chci vědět. Kdo jsi a jak to, že mě znáš?“ zeptal jsem se už vážně. Našpulila pusu a mlčela.

„Nech toho, víš, že mlčení ti nepomůže. Já se to jednou dozvím,“ vyhrožoval jsem. Otočila se na mě a zahleděla se mi do očí. Už jsem pomalu doufal, že to řekne, když se zamračila a vyplázla na mě jazyk. Zamračil jsem se.

„Jak chceš, tak já tě svážu a nechám tě tady, dokud mi nepovíš, co chci vědět,“ zahrozil jsem jí temně. Jen se zvonivě zasmála. Začínal jsem se cítit frustrovaně. Nic na ni neplatilo.

„To bys neudělal, na to jsi moc hodný,“ řekla sebejistě. Fascinovaně jsem si ji prohlížel. To co o mně řekla způsobilo, že mi div srdce nezačalo znovu bít. Řekla to s takovou jistotou, že jsem jí to málem uvěřil. Jenže já jsem upír, zrůda. Zrůdy nejsou hodné. Zamračil jsem se.

„Tak to mě neznáš, když si tohle myslíš,“ řekl jsem protivně. Mračila se víc než předtím.

„Myslíš? Tak to bych se na to podívala. Myslíš si, že někoho zlého by měla tvá rodina tak ráda? Že někdo zlý by vydržel dělat radost věčnými nákupy Alice, tomu malému skřítkovi? Že by někdo zlý tak dlouho odolával lidské krvi? A hlavně, že by někdo zlý chtěl žít s někým koho nemiluje, jen aby byla jeho rodina šťastná a spokojená? Tak to teda pochybuju,“ řekla rozhodně a sebevědomě. Jenom jsem zíral, co všechno ví.

„Jak…?“ chtěl jsem se zeptat, ale nedokázal jsem dokončit větu, protože položila na má ústa prst. Její vůně mě obklopila s novou intenzitou a já cítil jak se můj obličej roztahuje do připitomělého úsměvu. Co mě ovšem překvapilo ještě víc, že mě tím prstem pohladila po rtech. Zadíval jsem se jí do očí a topil se v tom čokoládovém pohledu. Zapomněl jsem na své otázky i na svoje předsevzetí o životě s Tanyou.

Jediné co okupovalo mou mysl byla ona, můj nádherný Anděl. K prstu se přidala i její dlaň a ona mě lehce pohladila po tváři. Vnímal jsem ten dotyk jen okrajově, její pohled mě polapil natolik, že jsem nedokázal vnímat skoro nic. Vzdálenost mezi námi najednou zmizela a já ucítil její rty na svých. Pocit, který se mi rozlil tělem bych si nedokázal představit ani v těch nejdivočejších snech. Slast, kterou vyvolával ten lehký dotyk, byla neuvěřitelná. Už jsem ji nedržel násilím.

Naopak její tělo se k mému tisklo dobrovolně. Prsty mi zajela do vlasů a já obtočil paže kolem jejího těla. Pootevřela ústa, mohl jsem náš polibek prohloubit. Lehounce zavzdychala a přitiskla se ke mně ještě víc. Zamručel jsem a jednou rukou ji chytil za týl. Cítil jsem, jak se stahuje. Naposledy mě políbila a pak se odtáhla. Otevřel jsem oči a zahlédl její jemný a trochu smutný úsměv. Chvilku jsem si ji prohlížel a snažil se každý detail její tváře vtisknout do mé dokonalé upíří paměti. Nechtěl jsem o ni přijít, nechtěl jsem zapomenout na tu krásnou tvář anděla. Natáhla se a zlehounka políbila můj spodní ret.

„Budeš šťastný,“ zašeptala a pak se mi zadívala do očí. Svět kolem se rozplynul. Byly tu pouze ty dvě čokoládové tůně, ve kterých jsem se pomalu začínal topit. Pocit, který mi svazoval hrdlo byl dusivý i nádherný zároveň. Pak se mou myslí rozezněla slova.

Tak jako jaro přijde zas,

nahradí velká láska slast.

Pak po jaru léto přijde,

tehdy tobě pravda dojde.

Letní žár podzim nahradí,

Vaše láska potrvá staletí.

Když po podzimu přijde zima,

navždy láskou Tvou bude Tanya.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

gucci

12)  gucci (28.07.2011 23:37)

:'-( :'-( :'-( ....ta to teda vymňoukla...

Morael

11)  Morael (12.07.2011 14:14)

Jestli mu má dojít pravda, tak Tanya jeho láskou asi nebude...

Bosorka

10)  Bosorka (07.07.2011 20:12)

Ne ne ne ne ne!!!!!

Kristiana

9)  Kristiana (07.07.2011 17:37)

Krásně to začalo. Zdálo se, že Ti dva snad budou spolu, ale Bella to prostě musela zkazit!
Jde to kouzlo dovolat?
Došlo jí vůbec, že je do ní zamilovaný? Nedošlo, že? To by nemohla udělat takovou kravinu?
Jak jen tohle dopadne?

Amisha

8)  Amisha (13.11.2010 09:59)

Ne a ne a ne!

7)   (11.10.2010 17:59)

Ne, ne, ne... proč to udělala?? Proč ty verše ke konci??? :'-( :'-( :'-( Prosím, ne...

Carlie

6)  Carlie (05.10.2010 00:00)

Ne Bella je rarach (mimochodem, fakt ďábelsky Edwarda rozkládala na nanočástice :D), ale to Ty jsi ďábel, Šári! Takový zvrat mě nenapadl, i když je to logické, ale doufám, že Edward si uložil vzpomínku na čoko vůni tak hluboko, že jednou zase prozře ;-)
Nádhera - romantika, napětí a skvostná vlna fantazie!

Raduska97

5)  Raduska97 (04.10.2010 21:37)

Néééé
Jak jako Tanya a Edward!? Néééé ja budu brééééééčéééééét!!! No nic, kromě toho, že už teď popotahuju, tak tě musím pochválit.

BellaMcCullen

4)  BellaMcCullen (04.10.2010 21:37)

JInak super kapitolka!;)

3)  BellaMcCullen (04.10.2010 21:36)

Tanya a Edward?! Zbláznila ses? Co to je za nesmysl? to je blbost!!

2)  RonnieCullen (04.10.2010 21:19)

NIE NIE NIE!!! Tanya a Edward??? ...
Kapitolka proste super... Ja žasnem...

1)  Judy (04.10.2010 21:10)

Tak to doufám, že ta poslední básnička nebude fungovat.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still