Sekce

Galerie

/gallery/amor.jpg

Jak jsem slíbila, přináším Vám další kapitolu Amora. A o čem bude dnešní díl? Bella se utápí v nevědomosti, není si jistá co dělat a hrozně ji to žere. Edward zažívá pár chvilek s rodinou, dokud se nezačne oddávat svým pocitům a myšlenkám. Kam ho dovedou? Doufám, že se Vám bude kapitola alespoň trochu líbit a necháte mi tu nějaký ten komentík. Přeji příjemné počteníčko, Vaše SakraS :)

5. kapitola – Zkoumání

Přecházela jsem po pokoji a přemýšlela. Co jsem se vlastně dneska všechno dozvěděla? Edward je čtenář myšlenek, touží po pravé lásce, nechce od nikoho pomoct a je hodně podezíravý. No, to je tedy fakt úspěch, Bello! Pochválila jsem se v duchu sarkasticky. Pak mi na mysl vytanula ta jediná pořádně užitečná informace, kterou jsem dneska získala.

Tanya. No, možná by nebylo marné podívat se, co je zač. Jen co mě to napadlo, uslyšela jsem, jak se chodbou přibližují kroky, sevřela jsem přívěsek a zmizela.

Hned po jejím odchodu se otevřely dveře a dovnitř vstrčil hlavu Valentýn s ustaraným výrazem. Jen co viděl, že je Bella pryč, zakroutil sklesle hlavou.

„To bude nadělení. Bello, Bello, ty jsi zbrklá, nejdřív složky... Copak jsi zapomněla?“ bědoval tiše a zase za sebou zavřel. Bella to ovšem neslyšela, protože tou dobou seděla na větvi v národním parku Denali a pozorovala skupinku upírů, kteří se právě o něčem bavili.

„Kate! Nech toho, zničíš mi účes,“ vyšilovala platinová blondýnka a bránila se jiné, která po ní právě házela sníh.

„Aby tě neubylo, Irino,“ smála se jí Kate a s házením nepřestávala. Pak jí ovšem na zádech přistála třetí upírka s dlouhými blonďatými, trochu nazrzlými vlasy. Kate polekaně zavrčela.

„Tanyo! Co blázníš, víš, jak jsem se lekla?“ vztekala se Kate a teď se jí pro změnu smála Irina. Tanya pobaveně seskočila z jejích zad a opřela se o strom.

„Ale, prosím tě, sestřičko. Přece by ses kvůli mému malému překvápku tak nezlobila. Budeš mít vrásky,“ usmála se kočičím úsměvem. Tomu se musela zasmát i Kate. Vrásky, ona? To prostě bylo směšné. Jako by snad mohla mít mramorová socha vrásky.

„Dobře, ale už to nedělej,“ pohrozila jí prstem Kate.

„To víš, že ne,“ slibovala Tanya a za zády křížila prsty s takovým úsilím, jako by ji to mělo zabít. Bella měla co dělat, aby se jejich pošťuchování nesmála. Pak se vzduchem rozneslo volání.

„Tanyo! Irino! Kate!“ volal krásný zvonivý hlas, doprovázený hlubokým mužským smíchem.

„Ale copak, naše hrdličky si všimly, že nejsme doma?“ zasmála se Tanya pobaveně, ale všechny tři se rozběhly za hlasem jejich přítelkyně.

„No, tak to bych měla. Ale pořád nějak nevím…“ přemýšlela jsem nahlas, což nevadilo, když už jsem teď byla sama. Tana se mi zdála trochu neprůhledná, alespoň zatím. Přemýšlela jsem, jak o ní získat, co nejvíc informací, když mě to trklo. Složky! Já na ně zapomněla! Jak jsem mohla? Vždyť je to naše nejzákladnější pravidlo. Nejprve složky, pak terén. No, jestli se tohle někdo dozví, tak to bude pěkný průšvih. Jak můžu být nejlepší, když jsem na něco takového zapomněla? Edwardův případ, mě vzal nějak víc, než by bylo zdrávo.

Rychle jsem se přenesla do archivů a vzala si seznam. Vyhledala jsem si všechny možné složky, které bych mohla potřebovat. Byl to celkem slušný sloupec papírů a na vrcholku trůnila složka Tanyi a Edwarda, kterou jsem si na ni položila. Sedla jsem si ke stolku v nejvzdálenějším koutě, aby mě nikdo z ostatních andělů nerušil a začetla jsem se. Čas utíkal, ale pro mě byl nepodstatný. Na papír vedle jsem si vypisovala vše, co by se mi mohlo hodit. Nakonec to byl docela dlouhý a zajímavý seznam.

Seznam pro akci Eda vs. Láska

  • Edward čte myšlenky, tím se mu většina žen zprotiví.

  • Tanya má zálibu v dobývání mužů, proto ji Edward nechce.

  • Edwardův osud je věčná, dokonalá láska.

  • Tanyin osud není jistý, co se týče lásky… Takže možná Edward.

  • Počet dívek právě zamilovaných do Edwarda 651…658…655…doprčic, pořád se to mění. Chudák.

  • Minulost Edwarda lehce krvavá, ovšem v rámci dobra. Odmítá znovu zabít.

  • Minulost Tanyi, silně krvavá v rámci sexu. Nezabíjí, ale občas trochu ujede.

  • Edward hledá spojení duchovní, fyzickou láskou nepohrdne. Romantik.

  • Tanya hledá lásku fyzickou, ale duchovní taktéž. Dračice.

  • Edward, nechce nikoho dalšího uvrhnout do zatracení. Takže potřebuje upírku.

  • Kate nemá o Edwarda zájem. Nulová šance na úspěch.

  • Irině se Edward líbí, ale prohrála sázku s Tanyou a byla nucena vycouvat pod pohrůžkou zpopelnění. Nulová šance na úspěch.

  • Shrnutí: Do háje, to je ale průšvih. Co teď?

Prohlížela jsem si seznam, který obsahovalo hlavně poznámky o Edwardovi a Tanye. Popravdě, čekala jsem mnohem lepší výsledek svého zkoumání. Nebyla jsem si jistá, jestli má cenu vůbec zkoušet dávat ty dva dohromady, jsou naprosté protiklady. Ale když se to tak vezme, tak protiklady se přece přitahují, nebo ne? Jo, za zkoušku to stojí, už se mi několikrát podařilo dát dohromady úplné protiklady, a jak jsou šťastní.

Roznosila jsem složky zase zpět a sebrala seznam. S nosem zabořeným v papíru jsem se přenesla zase na Zem a podívat se, co dělá Edward, ale světe div se, byl pryč.

Pohled Edwarda:

Esmé se brzy upokojila, radostně pobíhala po domě a uklízela. Po nějaké době se vrátili i ostatní ze školy a nijak se k mému úprku nevyjadřovali. Jen v Emmettových myšlenkách jsem stále musel poslouchat jeho vtípky na moje balící úspěchy s Vincentem. Přešel jsem to mlčením a jen o něco víc tiskl klaviaturu. Alice si ke mně přisedla a chvilku na mě prosebně koukala. Její myšlenky obsahovaly je jedinou myšlenku a to tu, na její skladbu. Poslušně jsem tedy změnil skladbu a hned se kolem nás vznášely tóny její písně. Potěšeně vzdychla a položila mi hlavu na rameno. Usmál jsem se. Mé malé sestřičce bylo někdy tak snadné udělat radost. S Rose to bylo vždycky mnohem těžší a jen málokdy se to podařilo. Vlastně to nejlépe uměl Emmett a já nechápal, jak to dokáže. Ovšem pravda je, že ji taky uměl nejlépe naštvat a to jsem mu opravdu nezáviděl. Stačilo mi, že jsem se k tomu občas připletl jako přihlížející. Na chladnou Rose jsme si všichni zvykli, ale zuřivá Rose bylo něco děsivého. Ale pomstychtivá Rose, to byl extrém. Stávalo se to málokdy, ale když se to stalo, přepadla mě vždy náhlá a nepochopitelná touha vlézt do nejbližší skříně a předstírat, že jsem ramínko na šaty.

Teď se na mě ovšem jen znuděně podívala a jen díky jejím myšlenkám jsem věděl, že se jí mé hraní ve skutečnosti moc líbí. Potlačil jsem rozšiřující se úsměv a přešel do skladby, kterou jsem napsal pro ni. Myslí jí probleskla radost a nadšení, ovšem hned ji zkrotila. Snažila se, zachovat si chladný odstup ode všech i od rodiny, kterou tak bezmezně milovala. Všichni jsme to věděli a chápali jsme její přístup. Byla zrazena a málem zabita, kvůli touze milovat a být šťastná. Nechtěla něco takového znovu zažít a my jsme nemohli dělat víc než jí dokazovat, že ji nezradíme. Pomalu tála. Pro lidského pozorovatele to bylo nepostřehnutelné, ale pro nás, co s ní trávíme věčnost, byly ty změny zřetelné. Největší změnu zažila s Emmettem, i když na něj byla často protivná, jemu to nevadilo. Věděl proč to tak je a chápal to. Ona si zas dokázala bez problémů poradit s jeho až dětinským chováním a neustálým optimismem. Dokonalý pár. Stejně jako Alice a Jazz. Stejně jako Esmé a Carlisle. Stejně jako… ne to je vlastně všechno, nikdo další není. Své pocity jsem přenesl do melodie a uvědomil jsem si okolní svět, až když místností zaznělo několikero vzlyknutí. Zvedl jsem udiveně hlavu a rozhlédl se. Esmé stála na schodech a lítostivě mě pozorovala. Alice se tulila k Jazzovi, který mě pozoroval s chápavým smutným výrazem. Rose stála otočená k oknu, ale její tvář se smutným pohledem se odrážela ve skle. Emmett byl u ní s rukou kolem jejího pasu a lehce ji palcem hladil. Přestal jsem hrát. Nechtěl jsem jim kazit náladu. Zvedl jsem se a vyrazil do pokoje. Na schodech jsem zašeptal tichou omluvu, ale věděl jsem, že oni ji uslyší.

„Omlouvám se.“

V pokoji jsem se rozhlédl, ale nic mě nelákalo. Tak jsem se prostě natáhl na podlahu a zíral do stropu. Hlavou mi z ničeho nic proletěla vzpomínka na krásnou vůni, ovšem reakce byla trochu jiná, než bych čekal. Myslel bych, že s takovou vůní se mi v ústech začne tvořit přímo potopa jedu, ale místo toho se vůně proměnila v hudbu. Jen pár krásných tónů, které mi probíhaly za víčky. Chtěl jsem najít více té vůně, aby se mohla melodie dotvořit. Těch pár tónů mi vrátilo všechnu mou ztracenou rovnováhu a pohodu. Komu nebo čemu asi patří?

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Kristiana

3)  Kristiana (07.07.2011 16:39)

Protiklady se přitahují, ale Tanya a Edward jsou výjimky. A výjiky potvrzují pravidlo. Bello, tyhle dva prostě dohromady nedávej. :) Proč mám pocit, že se je pokusí sblížit?
Edwrad touží po další várce neznámé vůně! A samozřejmě i po její majitelce!

2)   (29.09.2010 22:21)

Nádherné, seznam byl skvělý, opravdu jsem se nasmála Prý jí to občas ujelo? V jakém slova smyslu?
Ááách, píšeš báječně

Carlie

1)  Carlie (29.09.2010 19:22)

Opět jsem si dala dvě kapitolky po sobě a obě se mi moc líbily... je v tom super humor, napětí, romantika... moc se bavím a úžasně se u Tvé povídky relaxuje, Šári :-) Seznam byl skvělej :D

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek