06.06.2011 [20:45], MisaBells, ze série 30 dní - období dešťů, komentováno 12×, zobrazeno 2336×

SEDM DNÍ

Vrátili se z hospody asi o hodinu později než obvykle. Rozesmátí a oba spokojení, protože Bella s Annou kývly na ten víkend. Byla středa a pro normální lidi začínal nový den, kdežto Richard se chystal do měkké postele a Edward měl v plánu obvolat slíbené zedníky a řemeslníky.

„Nemyslíš to vážně, že ne?“ zavrčela – jak už měla poslední dobou ve zvyku – Alice mezi dveřmi. Richard se lehce přikrčil a veškerý jeho humor byl pryč.

„Alice, samozřejmě, že jsem ti to chtěl říct,“ bránil se Edward.

„Cos´ jí chtěl říct?“ zajímal se Ardy.

„O té rekonstrukci.“ Richard jen předvedl protáhlé a chápavé přikývnutí, a mezitím se snažil spojit si ty dvě věci dohromady. Alice a rekon… ahá!

Edward se pobaveně ušklíbl.

„Tak já jdu na kutě,“ hlesl nakonec Ardy a měl se k odchodu, zatímco se ti dva pustili do plánovaného bourání, volání, malování a nakupování.

Nic pro něj. Nemohl se dočkat, až se osprchuje a zapadne do postele. Večer byl náročný. Jako kdyby se rozkřiklo, že se Peklo na týden zavírá, přišli i ti lidi, co tam obvykle nechodili. Joe z toho byl nadšený a dokonce si pohrával s myšlenkou, že nechá některé dny zavřeno, aby jiné měl plno. Iracionální, napadlo Richarda. Nesmysl prostě.

Bella taky perlila. Těsně před koncem pustila v jukeboxu starou pecku od Backstreet boys, Get down.

Edward s Richardem u dveří zrovna mluvili o… něčem. Ať se teď snažil sebevíc, nedokázal si Richard vzpomenout, protože důležitost rozhovoru zazdila Bella. Edwardovi zamrzla slova na rtech a sledoval její neumělou měsíční chůzi od jukeboxu ke stolkům. Nikdo jiný si jí nevšímal, zato oni dva měli dokonalý výhled.

„Come on, baby!“ křikl tehdy Richard a Edward se zasmál. Bella si jich všimla a rozesmála se. Přitom samozřejmě zrudla jako rajče a ustala ve svém tančení.

„Podívej, cos jí udělal,“ vrčel se smíchem Edward. „Je z tebe celá mimo,“ dodal, když Belle vypadl tác z ruky, jak se neustále ohlížela, jestli ji někdo nepřistihl při dalších nenápadných pokusech o tanec.

„To ne já, to ti Backstreeti,“ řehtal se Richard.

Teď, ve sprše, se tomu Ardy znovu od srdce zasmál. Ten smích jim vydržel až domů. V lese si dali závody s jistými pravidly. Edward musel běžet pozpátku. Stejně Richard prohrál, ale Edwardovi se povedlo zakopnout a předvést ukázkové salto vzad.

„Spi už!“ křikl na něj Edward z přízemí. V jeho hlase byl stejný náznak smíchu jako u Richarda.

„Však jo, neruš,“ zamručel pobaveně Ardy a vlezl do postele. Zavřel oči a znovu se neubránil smíchu, než se konečně ponořil do snu.

Byl na loďce a Anna měla na sobě to úžasné červené tílko. V ruce svírala orchidej a červenala se. Jen tak si pluli po hladině a slunce bylo najednou zářivější, tráva na břehu zelenější a voda čistší. Její oči jasnější a jeho potřeba naléhavější. Odložil pádla, natáhl ruku a Anna ji přijala. Vstala a opatrně si přisedla k němu. Loďka se nepřevrhla a ani nezhoupla. Dokonalý sen.

Políbili se. Dlouze a sladce. Pomeranče a jahody, uvědomil si Richard a s ještě větší chutí přetáhl Anně to dokonale červené tílko přes hlavu…

***

Bella doma pokračovala ve své crazy jízdě. Zapnula si rádio. Tiše, aby neprobudila Annu, ale dost nahlas, aby nebylo slyšet její broukání.

„Jooo. Ájl teljů voot aj vont…“ kňučela a vrtěla boky, zatímco si napouštěla vanu.

„Sou telmí vost jů vont…“ ozvalo se za ní, až nadskočila. Anna zavrtěla zadkem jako srdce ve zvonu a Bella se rozesmála.

„Nechtěla jsem tě vzbudit, promiň,“ omlouvala se Bella.

„Potřebovala jsem čůrat. Jen jsem se přemlouvala a Spajsky už byly poslední kapkou. To je v pohodě.“

Anna se poškrábala na rozcuchané hlavě a zmizela ze dveří, aby se vzápětí ozvalo klapnutí těch od wc.

„Jak bylo v práci?“ křikla na Bellu přes tenkou zeď.

„Jak myslíš? Poslední den a teď teprve začne mejdan!“ Bella slyšela, jak se Anna na záchodě směje a uculila se. „Co spácháme?“

„Co třeba nějaký rychlokurz?“ navrhla Anna a se zvukem řinoucí se vody po spláchnutí vyšla z místnosti, kam i králové chodí sami.

„Čeho?“

„No… Ve tvém případě třeba zpěvu nebo tance. Jsi velice ehm… potencionální.“ Bella se znovu rozesmála a prudce projela rukou vodu, aby na Annu stříkla spršku kapek.

„Nebo se prostě vyvalíme v parku na sluníčko, co?“

„To by taky šlo. Můžeme dohnat čtecí deficit, co?“ rozplývala se Anna a zívla.

„To jo. Mám tam takových knih, co jsem si nakupovala, ale ještě neměla čas je číst…“ vzdychla Bella.

„Jdu spát. Probereme tvou zaostalost ráno,“ utnula to s dalším zívnutím Anna, rukou provedla cosi, co by se dalo přirovnat k mávání, a zmizela.

***

Vzbudil se úplně zpocený a udýchaný.

„Ty vole,“ vyhrkl překvapeně a vyprostil se ze změti látky. Nějak se mu povedlo v noci stáhnout potah z deky a zauzlovat si v něm nohy. Opatrně se posadil a zasténal. „Ty vole…“ zopakoval, když uviděl svůj klín.

Po půl hodině ve sprše konečně s úsměvem sešel do přízemí a zamířil po čichu do kuchyně.

„Už jsem ti dnes řekl, že jsi ta nejlepší skoro sestra na světě?“ zavrněl na Alici, která akorát nandávala na talíř plátky slaniny.

„Ne, neřekl jsi mi dnes ani dobré ráno,“ upozornila ho s úšklebkem.

„Krásné ráno,“ dohnal to Richard a jako omluvu přidal cudný polibek na tvář. Alice se ihned rozzářila.

„Chceš i džus?“ nabídla spokojeně.

„Prosím…“ nadchl se Ardy a hned ve stoje se pustil do jídla. „Kde je Edward s Emmettem?“

„Na snídani přece,“ odpověděla a protočila oči. Richard jen zavrtěl pobaveně hlavou.

„Alice?“ začal opatrně. Ten jeho sen ho přivedl na velice důležitou myšlenku. Kde bude sakra Anna spát? Jasné, že u něj v pokoji, ale v té jeho posteli se nevyspí. Ne oba. „Nešla bys se mnou vybrat… ehm…“ Viděl její pohled. Věděl, že už ví, ale taktně čeká, protože si on sám není jistý. „Koupit postel?“ dořekl. Vypadala, že se jí ulevilo, a přikývla.

„Až se najíš, jo?“ navrhla. Tentokrát přikývl spokojeně Ardy a vážně z toho měl dobrý pocit.

Ten ho opustil, když se o hodinu později objevili v prodejně.

„Chceme velkou, masívní a elegantní postel s nebesy v třešni,“ zavelela, jakmile se našel někdo, kdo jim byl k ruce.

„Třešni?“ nechápal Richard.

„To je dřevo, neboj.“

„Už jsem se lekl, že to bude kvést!“ zděsil se. Prodavač se lehce orosil, když mu sdělila svůj požadavek, ale nakonec je zavedl do zadní části obchodu.

„Pěkný,“ vzdychl Richard, když uviděl výběr a ceny.

„Toto je jen pro VIP klienty, kteří si to mohou dovolit. Jsou to luxusní kousky až ze zámoří,“ švitořil. Alice se ani nepohnula. Stála a jen se dívala, načež zvedla štíhlý prst a ukázala na jednu z nich. Ardy ji sledoval a musel uznat, že vybrala tu nejlepší a… největší!

Než se stihli otočit a odejít, objevil se tam Emmett s Edwardem.

„Mohli jste na nás počkat, ne?“ mručel Emm.

„Mohli,“ souhlasila nákupně uspokojená Alice. „Ale proč bychom to dělali?“ Emmett jen zakoulel očima a usmál se. Edward byl mimo. Prohlížel si katalog hodnou chvíli, než zabodl prst do jedné stránky a pokřiveně se usmál.

„Tu chci. Kdy tu může být?“ vyhrkl. Prodavači se opět objevily na čele krůpěje potu.

„Příští týden,“ hlesl a ihned věděl, že se to Edwardovi nebude líbit.

„V pátek ráno nejpozději,“ smlouval Edward.

„To by ale znamenalo…“ začal prodavač.

„Není problém,“ zastavil jeho výmluvu Edward. „V pátek ráno,“ zopakoval.

„Taky chci dovoz,“ vyhrkl Richard. Alice se na něj otočila s povytaženým obočím. „Tak nechci,“ opravil se.

„Ale jo. Máš pravdu. Tyhle jsou okoukané… Ukaž, Edwarde?“ mumlala Alice a sápala se po katalogu. Kdyby Richard věděl, že s katalogem stráví další půlhodinu, bral by tu postel z prodejny. Vždyť nebyla o tolik jiná, než jakou Alice nakonec vybrala.

Edward s Emmettem na ně soucitně počkali, a poté vyrazili do stavebnin.

„Že já nezůstal doma,“ mručel Emmett, když se Alice s Edwardem protahovali mezi regály se vzorky kamenů.

„To mi povídej,“ souhlasil Richard a opřel se o jeden z šutrů.

„To je ono, tys na to kápnul, Richarde!“ zakvílela Alice, až sebou Ardy trhnul. „To bude úžasný!“ S tím se hrnula jako lavina ke kameni u Richardova boku a div, že mu nevtiskla pusu. Tomu šutru!

„Nebylo by lepší to tam jen oškrábat na kámen a nechat ten původní?“ zeptal se Emmett. O Alici se pokoušel infarkt a Edward jen nenápadně vrtěl hlavou, jako když ho na nože berou. Splašeně gestikuloval, aby Emmett mlčel a nedráždil, ale už bylo pozdě.

„Oškrábat?!“ zakvílela Alice.

„Tak ne, no…“ opravil se Emmett.

„Víš, jak by to vypadalo? Jako na skládce! Jsou tam jen cihly a ten vycpávací hnus! To by dopadlo! Byla by tam zima!“

„Je mi to už jasné, Alice. Uklidni se,“ prosil Emmett a sledoval vyjevené zákazníky, jak je pozorují.

Už aby byli doma, napadlo Richarda, když se rozzuřená Alice trochu uklidnila a s nově nabytým úsměvem pokračovala v prohlídce.

„Co máš večer v plánu, Ardy?“ zašeptal sotva slyšitelně Emm.

„Chtěl jsem být s Annou,“ špitl Richard zpět.

„A co kdybys nebyl?“

„Jak to zase myslíš?“ zavrčel Richard. Emmett se na něj nedíval. Sledoval bloumající Alici a už řádně znuděného Edwarda.

„No… Víš… Ehm…“ začal. Richard nakrčil nechápavě čelo a naklonil hlavu na stranu. „Jde o to, že…“

„Sakra, Emmette! Ven s tím!“

„Dlouho jsme nehráli, víš jak… Chybí mi to. S Alicí je nuda, všechno mi zakazuje a ty s Edwardem jste pořád s holkami. Tak mě napadlo… Víš, Edward tam být musí, jak řekl, protože Bella je kousnutá, tak ji sleduje, ale ty a Anna…“

„Mám tě vyměnit za Annu?“ vyhrkl překvapeně Ardy. Emmett smutně zabodl pohled do podlahy a opatrně přikývl. „Proč?“

„Mám lístky na ligu do první řady,“ kuňkl Emmett. Richard na něj překvapeně zíral, načež vytáhl mobil z kapsy a vytočil číslo. Se stále tupým výrazem čekal, až to volající zvedne.

„Richarde?“ ozvalo se ve sluchátku.

„Ahoj, Annie… Vadilo by ti moc, kdybychom se sešli až zítra? Já… Emmett mě pozval na zápas.“

„Ou… zápas? No… Jistě, že ne, blázínku. Ale zítra jsi zase můj,“ smála se.

„Vezmu tě na hromadu pomerančové tříště,“ slíbil Richard a po dalším cukrování zavěsil. Emmett zářil jako sluníčko.

„Děkuju,“ hlesl. Richard přikývl místo odpovědi, ale uvnitř mu už teď bylo zvláštně smutno. Emmetta měl ze srdce rád a zbožňoval tyhle pánské akce, ale to bylo předtím, než se objevila Anna a její sladký smích a vůně pomerančů a jahod. Teď by raději seděl v opeře, jen kdyby tam byla s ním.

***

Bella si prohlížela zmučený výraz kamarádky, když položila telefon.

„Co to bylo za divadlo?“ sykla na ni.

„Přeci mu neřeknu, jak moc s ním chci být, ne? Emmett ho pozval na nějakou ligu, nebo co.“

„Kdo je Emmett?“ zeptala se opatrně Bella a Anna jen pokrčila rameny. „Aha… takže to klidně může být Emmetta, jo?“

„Nech toho!“ vyhrkla Anna vyděšeně.

„Dělám si srandu. Richard je do tebe tak poblázněný, že ostatní holky nevidí. Tak se zvedej,“ dodala a tahala Annu na nohy.

„Co? Proč? Co je? Já nikam nejdu, nech mě! Bello, no tak!“ kňučela Anna.

„Fajn, tak já jdu sama a ty se o víkendu můžeš Richardovi předvést v tom pyžamu s Drákulou, cos dostala od Jacoba loni k Vánocům.“ Anna vykulila oči a než stihla Bella dojít ke dveřím, měla už obuté boty a brala za kliku. „No vida. Pak, že to nepůjde.“

„Nedošlo mi, že nemám vybavení pro adrenalinové sporty,“ odsekla Anna a vyšla z bytu. Chodbou domu se linul jejich pobavený smích, dokud nevyšly domovními dveřmi.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

12)  Lenka326 (25.06.2011 08:29)

Ti skorosourozenci jsou pěkná banda! Ale i když se pořád požďuchují, tak cítím to pouto mezi nimi. Rekonstrukce a vybírání nábytku, ajaj Anna má pyžamo s Drákulou??? Jak trefné! A chudák Richard, je tak nažhavený. Kdyby tak věděl....

11)  eMuska (07.06.2011 14:25)

Ach jéjo, moje zlaté... A teraz sa ešte stretnú v obchode, nedajbože, to by už neprežili.. Ejš, si mi normálne náladu spravila!

10)  Bosorka (07.06.2011 14:17)

Já jsem stršně zvědavá, až Annu uvidí (a hlavně ucítí) Emmet. Bude nějaká reakce z jeho strany? A co Anna - vybaví si něco?

9)  Twilly (07.06.2011 11:05)

Tak vybavení pro adrenalinové sporty co? Velice hezky pojmenováno... Mišutko, ty moje nástěnkářské kuliočko

8)  Kristiana (07.06.2011 08:56)

Hej, ať o tom Richard nesní a udělá to. Těším se na pokráčko.

7)  miamam (07.06.2011 08:49)

Paráda, jsem zvědavá, jak ten víkend bude probíhat... A taky kdy na Anně začne být dost vidět, že se mění... A taky co bude s Bellou, jestli se Anna přemění?... ...no prostě mě tahle povídka zajímá

5)  semiska (06.06.2011 22:49)

Já myslím, že pýžo s Drákulou by docela obstálo u RichardA. Ale asi by nesplnilo jiný účel. Moc supr kapitolka.

4)  Fanny (06.06.2011 22:38)

Tak jen čekám, kdy se něco stane...

2)  Jula (06.06.2011 21:15)

Chudák Ardy, tolik se obětuje kvůli Emmettovi
Hlavně, aby mu Emmett Annu hned nezakousl

1)  SarkaS (06.06.2011 21:14)

ALice a nákupy, klasika Jen pořád čekám kdy se to zvrtne

1