Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/30dn%C3%AD1.jpg

ŠEST DNÍ

„Richarde, než zmizíš, mohl bys počkat?“ zarazila ho Alice uprostřed dveří a nesmlouvavě ho vtlačila zpět do domu.

„Alice, teď ne…“ vzdychl Edward.

„Ale jo. Teď jo. Kdy si o tom chcete vy dva promluvit? Od toho kousnutí sedím s Emmettem doma a vy dva si randíte! Napadlo vás, že to není jen zábava? Já vám ji nechci brát, to v žádném případě, ale…“

„Chápeme to. Víme, že to není hra a není na randění čas, jenže…“ začal se obhajovat Richard. „Prostě… Nemůžu si s Annou pomoct.“

„No jo, jaro je pes…“ zasmál se Emmett.

„Je už léto, Emme,“ usadil ho Ardy. „Chci s ní být, jasné? Nechci od vás žádné povolení. Anna je v pohodě.“

„Ale Bella ne, Richarde. Bellu musíme opatrně připravit na variantu, že to nevyjde. Říct jí, že se buď nechá přeměnit, nebo ze sebe nechá vysát většinu jedu, na což je podle mého pozdě…“

„To neříkej!“ štěkl najednou Edward. Zbrunátněl tak moc, až si Richard v jednu chvíli myslel, že mu zaskočila jedovatá slina. „Bella to zvládne. Hemodialýza je běžná věc a nevidím důvod, proč by to nemělo vyjít.“

„Já jeden vidím, Edwarde. Například ten, že čím déle otálíme, tím víc se jí jed dostává do těla.“

„A to ji mám přetáhnout pálkou na baseball a dovléct ji sem za vlasy, nebo co?!“ zařval Edward. Richard instinktivně couvnul a stáhl Alici do bezpečí za sebe. Emmett byl ve vteřině po jejich boku a nevěřícně na Edwarda zíral.

„Klid, upíre. My tě chápeme. Jen diskutujeme,“ tišil ho Emmett a opatrně mu položil ruku na hruď.

„Děláte, jako kdybych si to neuvědomoval. Vím moc dobře, že se to blíží. Dělám, co můžu, ale bohužel nebyl čas,“ zavrčel, odhodil vztekle Emmettovu ruku a otočil se k nim zády.

„Mám s ní promluvit já?“ nabídl se Richard. „Mohl bych… Třeba přes Annu, víš jak. Pozvat je sem na víkend a…“ Richard byl na sebe hrdý, že ho to napadlo. Mít tu Annu v pokoji dvě noci… Věděl by, co s ní, kdyby chtěla.

„Ale no tak!“ okřikl ho dotčeně Edward.

„Sorry,“ kuňknul Richard.

„Edwarde, tak co bude?“ nedala se odbýt Alice.

„Uděláme to, jak řekl Richard,“ vydechl Edward. „Jdeš za Annou, ne? Pozvi je na víkend.“

„Fakt?“ vyhrkl Richard s Emmettem a Alicí unisono.

„Já nechápu, proč jste pokaždé tak překvapení,“ odsekl jim a vydal se po schodech do svého pokoje. Richard neváhal a prosmýkl se mezi Alicí a Emmettem ven.

 

***

„Modrá?“ navrhla Bella a podala Anně halenku.

„To je tvoje barva. Já bych spíš zelenou, jestli neva.“

„Budeš jako lečo,“ smála se Bella.

„Co červená?“ navrhla Anna a vytáhla tílko s bílou stuhou pod prsy.

„Takový výstřih?“ Anna zrudla jako pivoňka a Bella se rozesmála. „Líbí se mi. Jak se v ní cítíš?“

„No… Sexy?“ navrhla Anna a obě se svalily na Anninu postel.

„Richard je…“ začala Anna, ale netušila, jak dál.

„Jak dlouho ho známe?“

„Asi pět dní.“

„A už se líbáte?“

„Je to brzo?“ vyhrkla nejistě Anna.

„Ne. Jen tiše závidím. Edward je gentleman se vším všudy. Vodíme se za ručičky, a když se loučíme, skoro se rozkašle, jen aby mi nemusel dát pusu.“ Anna se kousla do rtu, aby se nezačala smát, protože Bella vypadala dost smutně. Když si jí kamarádka všimla, plácla ji dlaní do stehna a zasmála se.

„Jasně, zalkni se, mrcho.“

„Musím už jít…“ omlouvala se Anna.

„Chceš propustku, nebo co? Jdi. Já se tu budu utápět v sebelítosti sama.“

„Bello, nech toho. Já to nějak vymyslím, jo?“ navrhla Anna.

„Opovaž se! To si vyřídím sama s Edwardem. Třeba k tomu má nějaký důvod, ne? Nemůžu být tak ošklivá.“ Anna na ni povzbudivě mrkla a vydala se na svoje vysněné rande. Richard jí na Jacobových narozeninách slíbil projížďku na lodičkách, ale druhý den prospal, vzhledem k alkoholu, takže to přesunul na den poté.

Když dorazila k molu, zrudla. Stál tam v dlouhých látkových kalhotách v barvě námořní modři a bílém přiléhavém tílku. Naprázdno polkla a vyrazila k němu. Když ji uviděl, vytáhl ruku zpoza zad.

„Napadlo mě, že bych ti přinesl kytičku, ale… no, růže mi přišla moc obyčejná, takže…“ začal mumlat a neustále máchal rukou s kvítkem. „Je to hloupý…“ vydechl a chystal se kytku zahodit. Anna vymrštila paži a zarazila ho. Volnou rukou mu sebrala květ orchideje a přitiskla si ji k hrudi.

„Nevyhazuj moji květinu,“ zamručela s úsměvem. Richard se na ni sladce usmál a odhrnul jí pramen vlasů z čela.

„Líbí se ti?“

„Moc. Vyznáš se v květomluvě, Richarde?“ zašeptala a doufala, že řekne ano. Že jí potvrdí, proč jí koupil orchidej a proč má růžovou barvu.

„Jak jsem řekl. Chtěl jsem růži, ale to by bylo málo,“ vzdychl a přitiskl se k Anně, aby jí mohl omotat ruce kolem pasu a políbit ji. Anna v duchu skákala hodně vysoko. Miluje ji!

Když byli po chvíli v malé loďce, jen oni dva, Richard složil pádla a nejistě si odkašlal. Anna zpozorněla.

„Děje se něco?“ zeptala se, když už to nemohla vydržet.

„Jen mě napadlo… Já vím, že jsme spolu krátce…“ Najednou vytřeštil oči a zrudl. „Tedy jestli jsme spolu. Jsme spolu?“ zajímal se nejistě. Anna na něj nejprve zírala s notnou dávkou nepochopení, načež se zasmála a souhlasně přikývla.

„Jsme spolu,“ odsouhlasila to.

„Takže… Když jsme spolu,“ pokračoval tiše Richard a natáhl k Anně ruku, aby její dlaň sevřel ve své. „Nechtěla bys se mnou zůstat přes víkend?“ Nečekala to. Přehrávala si v hlavě jeho otázku a zvažovala, jestli tam může být jiné vysvětlení. „No jako s Bellou, víš? Vy dvě a my. Tedy moje rodina. Spíš přátelé, ale… Já nemám rodinu, jako takovou… prostě… Anno, pomoz mi,“ zaúpěl nakonec zoufale, když se v tom patlal. Anna se opatrně usmála.

„To bude fajn,“ hlesla stále s úsměvem.

„Takže – ano?“

„Zeptám se Belly, ale za mě – ano.“ Najednou se jí v žaludku usadil ohromný kámen a skoro se nemohla nadechnout. Víkend s klukem?

 

***

Edward stál ve svém pokoji u okna, v ruce držel knihu, ale nečetl. Myslel jen a jen na Bellu a její úsměvy. Vzpomínal na včerejší procházku lesem, na její opatrné našlapování, smích, nadávky, když zakopla…

Proč jen neměl sílu, aby jí to řekl? Bál se, že by ji vyděsil. Zahnal doby ji kouta, nebo ji odehnal? Richardův nápad se mu líbil i nelíbil.

Byl nadšený z představy, že by tady Bella spala celý víkend, ale děsil se. Zase. Proč? Mohl by to sobecky zahrát do autu a nechat ji, aby se přeměnila. Nemusel by sáhodlouze objednávat přístroj na dialýzu a riskovat odhalení od Volterry.

Nikdy se s nimi nesetkal, ale znal je z vyprávění jiných. Občas se stalo, že do jejich území zabloudil nomád a vyprávěl.

Volterru vedla trojice bratrů, ale jejich armádu koordinoval jeden generál. Naposledy, když s někým mluvili, byl generálem James, ale občas se stalo, že se někteří jedinci vzbouřili a generála sesadili jediným účinným způsobem. Zabili ho. Post velitele bylo dost nebezpečné místo. Přestože Itálie byla až za oceánem, oni věděli. Pokaždé se to dozvěděli a vyslali armádu – nebo jen skupinu vojáků – na vyřešení situace. Porušení jejich zákonů.

Edward se oklepal při představě, že by sem přišli. Odložil knihu a sundal si košili. Dal si na čas, než se převlékl do čistého a mohl vyrazit do Pekla. Otevírací doba byla až o dvě hodiny později, ale věděl, že Joe tam tráví dvacet dva hodin denně, takže tam touhle dobou už bude. Pokud to Richard domluví, měl by někdo přesvědčit Joea, aby na víkend zavřel, ne? Přece nebudou chodit do práce!

Vyrazil během pěti minut od zapnutí posledního knoflíčku a v Pekle se ocitl o dalších deset minut později.

„Co ty tu?“ vyhrkl Joe, když mu otevřel dveře hospody. „Máš ještě čas, ne?“

„Já vím, ale… Chtěl jsem s tebou mluvit,“ vydechl Edward a protáhl se kolem Joea dovnitř.

„Děje se něco?“ zvážněl Joe a posadil se naproti Edwardovi k baru.

„Mám známou na úřadech a… Víš, dostali tam hlášku, že tady v Pekle není v pořádku hygiena. Špinavé záchodky, krysy, oprýskané zdi…“ Joe při jeho slovech bledl.

„Přijdou?“ vyhrkl zděšeně.

„Po víkendu, Joe. Proto jsem tady, abys měl čas s tím něco udělat.“

„Ale jak? Já… Nemám ani floka a hospoda nemůže být v provozu, když tu budou pobíhat opraváři a…“

„Můžu ti půjčit, to není problém, ale budeš muset zavřít.“ Ta slova byla pro Joe jako facka.

„Zavřít? To zkrachuju!“

„Úřadům to je jedno,“ upozornil ho Edward. „Jak jsem řekl. Můžu ti lidi sehnat do půl hodiny.“

„Nemám na to, Edwarde.“

„Pomůžu ti. Mám nějaké úspory, tak je použijeme.“

„Musím si to rozmyslet, Edwarde,“ hlesl Joe a složil hlavu do dlaní. Edward viděl v jeho hlavě, jak počítá a spekuluje. Potlačil spokojený úšklebek, když se Joe narovnal a vypadal rozhodnutě. „Fajn. Nejsem schopný ti tu půjčku dát, ale můžeme to udělat jinak. Co tichý společník? Nechtěl bys? Peklo vynáší, to jo, ale ne tolik, abych z toho uživil sebe a ještě zvládal opravy, chápeš? Hodil by se mi člověk, jako jsi ty.“

„Tichý společník zní skvěle,“ souhlasil Edward a Joe smutně přikývl.

„Tahle hospoda je celý můj život. Nedokázal bych být bez ní.“

„Neměj strach. Zavolám právníkovi kvůli smlouvě, pak opravářům a do pondělí to bude excelentně nový a dokonalý podnik. Každý bude chtít skončit v Pekle,“ zavrněl a spiklenecky na něj mrknul. Joe vypadal, že se těší, a dokonce se na Edwarda usmál. „A personál si jistě rád vezme dovolenou. Venku jsou tropy, tak ať si je užijí. Dnes naposledy a od zítřka ti přijdou lidi, na to se spolehni,“ dodal Edward a vstal.

„Díky,“ vyhrkl Joe, když Edward bral za kliku u dveří. V tom slově toho bylo mnohem víc, než se mohlo zdát. Edwardovi bylo chvíli těžko, protože Joemu lhal ohledně těch úřadů, ale nakonec z toho vzešlo něco většího. Peněz měl hodně, díky Alicině talentu s odhady na burze a vlastním schopnostem. Víkend byl zajištěn a teď už to bylo jen na Richardovi a Anně s Bellou. Bude to asi hodně náročné. A do té doby… Budou sledovat Bellu – on bude sledovat Bellu.

Než se vrátil do vily, pípla mu v kapse zpráva: Zařízeno. R.

Spokojeně se sám pro sebe ušklíbl a vrátil telefon do kapsy. Možná by měl koupit postel… Čistě pro Bellino pohodlí, samozřejmě!

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Lenka326

12)  Lenka326 (25.06.2011 08:21)

Richard a Anna jsou oficiálně "spolu". Společný víkend??? A Edward lže jak když tiskne!!! To jsou mi věci

eMuska

11)  eMuska (07.06.2011 14:14)

Jo, čostě pro pohodlí! Uáá, ja ich žeriem! Perfekt! Obdivujem tvoje hlášky, raz, keď bduem odtiaľko bordeliť, sa zostoto smiechom!

Kristiana

10)  Kristiana (06.06.2011 22:11)

Víkend? Alt o se mi líbí! Moc líbí! Bude nějaké vzrůšo?

Anna43474

9)  Anna43474 (06.06.2011 20:15)

Jůůů!!! Tak víkend, jo???
Ha, ony se to dozvědí, co?! A leknou se a zdrhnou a už je nikdy nikdo neuvidí... mhhhh
TKSATVO

miamam

8)  miamam (06.06.2011 15:03)

Chíchííí Skvělý dílek a závěr se mi taky líbil. Aspoň Eda odčiní to lhaní. :) Už se těším na další kapču!

wuzinka

7)  wuzinka (06.06.2011 09:38)

Twilly

6)  Twilly (06.06.2011 08:02)

jo jo jo jo jo jo jo!!!!!!!!! Mišutko

Bosorka

5)  Bosorka (06.06.2011 06:28)

A jak ta postel asi skončcí....chudinka! :D

Jula

4)  Jula (06.06.2011 05:09)

No páni, společný víkend, že by se to už konečně začalo rozmotávat? :D :D :D

3)  lady sadness (06.06.2011 00:31)

samozrejme, je to gentleman, no nie? teda, ale ak ani teraz nezistia kto vlastne je kusnutý ...a keď zistia, tak na tie ksichty sa teším a naozaj by sa mali chlapci vymačknúť, obaja, veď v tom lietajú jedna radosť a všetci štyria toto ešte bude riadne zaujímavé

SarkaS

2)  SarkaS (06.06.2011 00:16)

Jistě, čistě pro Bellino blaho Tenhle Edward se mi líbí, sice je gentleman, ale rozhodně není tak upjatý jako ten Steph. A ta jeho pomoc s klubem, no může ho člověk nemilovat? Nemůže...

semiska

1)  semiska (05.06.2011 23:56)

Jéééé, bude nové Peklo,jo? Tak to už se moc těším. Anna s Richardem jsou na dobré cestě, moc jim to přeju. Jsem zvědavá, kdy poznají, že Bella není ta správná osoba, kterou hledají. :D Moc se těším na zjištění jejich omylu.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek