Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/30dn%C3%AD1.jpg

DVACET DEVĚT DNÍ

To, že je vzhůru, poznala snadno. Tepalo ji za krkem, v puse měla jako v bažinách a do obličeje jí táhl alkoholový průvan. Pootevřela jedno oko a zkontrolovala okolí. Těsně u jejího nosu byla směsice řas, obočí, nosních dírek a zubů. Anna se znechuceně odtáhla a zaostřila na spoluspícího. Bella?!

Pusu měla dokořán, občas zachrápala a z koutku úst jí stékala slina. Anně se otočil žaludek, ale zároveň jí to přišlo vtipné. Vyškrábala se do sedu a promnula si tvář. Co se včera sakra dělo?

Chtěla pobavit Bellu, ale ta se jí vykroutila, že musí do práce… Šla s ní – asi… Po zavíračce vytáhl Joe lahev na uvítání? Nebo dvě? Pila… Bella taky pila… Hodně pily – až moc.

„Chci se otlapkávat…“ zaúpěl vedle Anny příšerný hlas a Bella se zavrtěla. Annie na ni chvíli šokovaně hleděla, než jí došlo, že ještě spí a mluví ze spaní. Začala se dusit smíchem, který sílil tak moc, až nakonec naplno vyprskla a Bella se vymrštila do vzduchu, jenže ležela na kraji a její převrácení ji shodilo na zem s ohlušující ranou.

„Se mnou nepočítej,“ odpověděla jí Anna a vybatolila se z postele tak opatrně, jak jen to bylo vzhledem ke křehkosti lebky možné.

„V čem, zase?“ úpěla Bella.

„V otlapkávání…“ připomněla jí Anna a Bella zrudla.

„Jsem zase mluvila, co? No jo… Je mi to jasný… Hele, co se dělo v Pekle?“

„Snažím se rozpomenout,“ vzdychla Anna. Konečně si všimla, že je v pokoji ve vile. „Proč jsme tady?“

„To se ptáš mě?“ odfrkla si Bella a zvedla se z podlahy.

Ozvalo se jemné klepání na dveře a vzápětí se v nich objevila ustaraná Alice.

„Spíte? Ehm… Bello, volá Joe, jestli prý jsi schopná jít dnes pracovat…“ zeptala se tiše.

„Dám si sprchu, pak deset hodin spánku a potom možná jo…“ hlesla Bella.

„Za půl hodiny otvíráte, takže asi těch deset hodin nevyjde,“ opravila ji Alice.

„To je už tolik?!“ zděsila se Anna.

„Fajn, tak jen sprchu…“ vzlykla zoufale Bella. „Tohle nepřežiju.“ Anna zamrzla, když si uvědomila, že… Poslední den? Fakt? A ona ho prospala. Sakra…

„Kde je Richard, Alice?“ zeptala se Anna.

„S Edwardem na lovu.“

„S Edwardem? Kdy se vrátí?“ pokračovala Anna nejistě.

„Brzy, neboj se. Nenechá tě v tom,“ tišila ji Alice a zmizela opět na chodbě.

 

***

Zahřmělo ve stejnou chvíli, kdy Emmett praštil do grizzlyho.

„To ty?“ zasmál se Richard.

„Kdo jiný?“ kasal se Emm.

„Kecá… Jen náhoda,“ přidal se Edward.

„Klidně vám to předvedu ještě jednou, pánové,“ durdil se Emmett a rozeběhl se za medvědem. Richard s Edwardem se mu naposledy tiše zasmáli, než Edward vzdychl a zvážněl.

„Ty té vaší budoucnosti moc nevěříš, vid?“ zeptal se Richard.

„Naší? Mé a Belly? Věřím v ní nejspíš víc než ona. Tedy doufám, že ne, ale…“

„To je snad prvně, kdy tě vidím totálně zmateného, Edwarde,“ zasmál se opatrně Richard a zakryl si hlavu před prvními kapkami.

„Zvedej se, mladej. Nebo tu nastydneš. Jdeme domů.“

„A co Emm? A odpověď na moji otázku?“

„Nebyla to otázka a Emmetta chytíme cestou.“ Richard se jen znovu zasmál, než se ukryl mezi stromy, kde se ohromné dešťové kapky tříštily o všechno možné, kromě jeho hlavy.

„Edwarde? Já…“ začal Richard opatrně. Nevěděl, jestli Edward bude mít chuť mu pomoct s Anninou přeměnou. On sám nikdy tu finální část neviděl a netušil, co ho čeká, ale rozhodně si chtěl pojistit variantu, že se zachová jako srab.

„Nezachováš. Miluješ ji a to ti to nedovolí, abys ji v tom nechal.“

„Tak proto jsi s Bellou i přes tu vizi?“

„Mluvíme o Anně a ne o Belle, Ardy. Pomůžu ti s ní, protože to je vážně ošklivá část.“

„Jaké to bylo pro tebe? Tenkrát?“

„Já na to byl sám,“ vzdychl a lehce se přikrčil, když si na to vzpomněl.

„Pořádně si to nepamatuju. Annino konstatování o třech fázích… Musím nad tím pořád přemýšlet.“

„Jaké to je, Edwarde? Ten konec. Ta definitivní proměna,“ dožadoval se Ardy odpovědi.

„Pamatuješ si, jak ses tenkrát zkoušel vyrovnat Emmettovi v lovení medvěda? Jak tě odhodil a ty jsi sletěl z té vyvýšené skály na ten špičatý kámen?“ zeptal se opatrně Edward a Richard se při té vzpomínce bolestně přikrčil. Tehdy myslel, že mu náraz na kámen oddělil hlavu od těla. Všechno ho brnělo a snad poprvé v životě – do doby před Annou – se bál. Blouznil, netušil, kde je, kdo je. Co se děje… zlámaná žebra mu srůstala pomalu a s ostrou bolestí…

„Přesně… Takhle nějak to vypadá,“ odpověděl mu Edward na myšlenky.

„To nemůže zvládnout,“ vzdychl Richard.

„Zvládne to jen většina. První, co se změní, je upírova síla, takže jakmile mu přestane bít srdce, začne panikařit a vážně udělá první poslední proto, aby ho nahodil. S nabytou silou to občas přežene a…“

„Jo, jasné. Chápu. Už dost… Nepotřebuju mít před očima Annu, jak si vráží ruku do hrudi…“ zaúpěl Richard.

„Proto je u toho většinou stvořitel, Richarde. Má větší sílu, dokáže novorozenému v tomhle zabránit.“

„U vás tří nebyl…“ připomněl mu Richard.

„Výjimky potvrzují pravidla, nezapomínej.“

„Slyšeli jste to?!“ jásal Emmettův hlas mezi stromy. Jeho tělo se objevilo chvíli poté. Tričko na cáry, obličej od krve a na tváři blažený výraz.

„Tohle je důvod, proč tě Alice nemá ráda…“ vysmál se mu Richard, když ho viděl.

„Mě Alice zbožňuje, abys věděl, mladej. Jsem její panenka Barbie,“ vztekal se na oko Emmett a upravil si jeden z cárů na hrudi. Richard na něj spiklenecky mrknul, aby mu dal najevo, že to samozřejmě ví a jen si ho dobírá. „Když už jsme u Alice – kdy se holky vrátily?“ zajímal se Emm.

Když s Alicí večer Richard mluvil, řekla mu, že holky spolu šly do Pekla. Volal pak opakovaně po zavíračce, jestli jsou už zpět, ale Alice o ničem nevěděla. Zpráva o jejich návratu mu přišla kolem šesté ráno.

„Docela brzo,“ uznal Richard nahlas a Edward se rozesmál.

„Brzy k ránu, co?“ smál se Edward. „Ale hlavně, že dorazily. Alice se o ně postará, než se vrátíme.“

„Jsme tam za dvě hodiny, Edwarde. A to jen vůli tady panu Šnekovi,“ řehtal se Emmett.

„Hele, ty hroudo svalů. Jsem taky rychlý!“ bránil se Richard a pokusil se mu to názorně ukázat.

 

***

Bolelo ji celé tělo. Jít s Bellou do Pekla byla ta největší blbost, jaká ji dnes napadla. Kouř, alkoholové výpary a blikající světla. A ten šílený rámus!

„Upadne mi hlava…“ úpěla Anna, když procházeli davem k baru. Joe je zbystřil docela rychle a nasupeně se zamračil.

„Kdopak se to na nás přišel podívat?“ odfrkl si. Obě zabodly pohled do podlahy, protože se opozdily o celou hodinu. „Tak takhle teda ne… Takhle teda ne… To bychom nebyli kamarádi, hoši…“ mumlal.

„Hoši?“ vyhrkla se smíchem Bella a Joe na ní pobaveně mrknul.

„Joe, kde je ta druhá zástěra?“ zajímala se Anna.

„Ty chceš makat?!“ vyjekla nadšeně.

„Jen dneska. Je mi docela dobře a mám takový neodbytný pocit, že to je zase na nějakou dobu naposledy,“ vzdychla a hrdlo se jí sevřelo strachy.

„V kuchyni, princezno. Řekni si Jakeovi…“ navigoval ji. Anna se protáhla kolem skupiny mladých uch a jako myška se protáhla do kuchyně za barem.

„Jakeu?“ křikla. Nerada sem chodila, když tu nikdo nebyl. A ostatně Jacob tomu také neholdoval. Opřela se zády o studené kachličky a spokojeně zapředla.

„No kdopak to sem zabloudil?“ zasmála se – poměrně nahlas – Jacobova hlava, trčící z ohromných dveří mrazícího boxu. „Vítej, cizinko! Jak je? Co pro tebe můžu udělat? Kafe? Hranolky? Svatba?“ nabízel a Anna se rozesmála.

„Myslím, že kafe bych si dala, ale potřebuju i zástěru, máš?“

„Na co? Jdeš mi umýt nádobí?“

„Ne, jdu na plac.“

„Fakt?! Tak to počkej, najdu ti tu tvoji sváteční…“ zamumlal, zabouchnul mrazák a zmizel v šatně. Anna se kolem sebe rozhlédla a sledovala změny, které se tu udály během toho měsíce. „Tady ji máme! Chytej…“ vyhrkl a hodil jí kus látky.

„Hodný, děkuju…“ zaúpěla a omotala si ji kolem pasu.

„Annie… počkej… Hele, co Bella?“ vydechl a chytil ji za předloktí.

„Co je s ní?“ nechápala Anna.

„No, ohledně Masena… Je už v pořádku?“

„Masena? Cože?“ Byla tu možnost, že by věděl o vizích, upírech, smrti? Rozhodně ne!

„Rozešli se, ne? Vypadala dost bídně…“

„Jo tohle…“ vydechla s úlevou Anna. „Jsou spolu. Zase. Proč?“

Jacobova tvář se zamračila. Spíš vyloženě zatáhla jako mraky na nebi. Černé obočí slibovalo každou chvíli pěkné blesky a déšť.

„Jakeu, zaváhal jsi… Je mi to líto, ale měl bys být šťastný za ni, ne?“

„Já nevím. Odhodil ji jako použité ponožky a ona mu pak vesele nakráčí zase do náruče?“

„O použitých ponožkách víš své, že?“ dobírala si ho Anna, ale Jacob se nezasmál.

„Už od začátku se mi nelíbil, ale teď ho vysloveně nemám rád!“ vrčel a Anna musela ucuknout rukou, kterou svíral, protože si připadala, že do ní propaluje díru.

„Auvajs… Jacobe, úplně hoříš,“ vytkla mu a mnula si předloktí.

„Blbost,“ štěkl. „Teď jsem vylezl z mrazáku. Máš halucinace.“

„Nemám. Dej mi ruku…“ vybídla ho.

„Dej mi pokoj a jdi něco dělat,“ odsekl a otočil se k ní zády.

„Jsi v pořádku?“ zajímala se. Místo odpovědi na ni upřel ten zamračený pohled, až Anně přeběhla husí kůže po zádech. To jsou výkyvy, napadlo ji. Beze slova z kuchyně raději zmizela a vpletla se do davu těl.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Kristiana

18)  Kristiana (30.06.2011 13:45)

Že by se Jake začal měnit? Ale netrvalo mu to nějak dlouho?

Lenka326

17)  Lenka326 (29.06.2011 09:22)

Ježkovy voči! Anna má těsně před proměnou a ztříská se jak... A co vyvádí Jacob??? A co je s tou vizí o Belle??? Jak tohle skončí???

Fanny

16)  Fanny (29.06.2011 00:30)

dvacet devět dní... Přečíst pět kapitol najednou je sice víc než příjemný, ale taky docela náročný. :D Jake se možná mění a jedna Nessie tam je taky...:D :D A že by sestřička Majora byla Rose? No jo, trošku mi pracuje fantazie... ´Jinak jko obvykle nechyběly dokonalé hlášky

milica

15)  milica (28.06.2011 21:08)

Se to holce blíží, mám strach za ní

Twilly

14)  Twilly (28.06.2011 21:05)

Emuš, kto povedal, že chlapi majú rozum? :D

eMuska

13)  eMuska (28.06.2011 18:21)

Jo, ono to blíži! Normálne som vydesená... Ale jedna vec - pršalo. Hrmelo. A Ardy sa šiel schovať medzi stromy, hej? Tak fajn, no... Super, dnes za desať z desiatich!

Jula

12)  Jula (28.06.2011 18:20)

No tak asi vážně vystydnul, jinak si tu teplotu neumím vysvětlit

MisaBells

11)  MisaBells (28.06.2011 17:31)

No právě, že neee. :D

Twilly

10)  Twilly (28.06.2011 17:29)

Ne, kuřátko moje, nevidíme :p ... měly bychom?

MisaBells

9)  MisaBells (28.06.2011 17:27)

Vidíte snad někde vlkouše? :D

Twilly

8)  Twilly (28.06.2011 17:26)

SarkaS

7)  SarkaS (28.06.2011 17:25)

Koukám, že Bella konečně nebyla poránu úplně kouzelná, že? I tady bude Jake vlkouš? Trošku jsem doufala, že by výjimečně mohl být normální

Twilly

6)  Twilly (28.06.2011 17:11)

A teď to příjde - PROMĚNAAAAAAAAAAAAAA je tady :D .... mmch, ten opis kocoviny.. neuvěřitelné, to je jako ze života.... tvého?

Anna43474

5)  Anna43474 (28.06.2011 13:44)

Už jenom den, jo?!
Jake se mění ve vlčáka???
Bude bitka???
TKSATVO

MaiQa

4)  MaiQa (28.06.2011 12:59)

semiska

3)  semiska (28.06.2011 11:43)

Držím Annie palečky s poslední fází přeměny. Zvládne to, je to holka bojovnice. Jake se nám mění,jo? ;) Super jinak a moc.

AMO

2)  AMO (28.06.2011 11:31)

Teda...uáááá. Povídka krásná, spoustu se událo, ale pořád žádná odpověď. Snad jindy :'-( :'-( :'-(
Ale to ranní vstávání i s kocovinkou... to nemělo chybičku
Tak zítra plus tři dny proměny a plus nějaké udobření... vidím to ještě na hodně dílů
Není tu smajlík, co leze po čtyřech a prosí!!!!

1)  lady sadness (28.06.2011 11:25)

do pr-čic, tak vlkodlak sa nám vyjasňuje, no skvelé, posledný diel za rohom, alebo rovno kope do dverí a teraz toto, ty fakt chceš necháť otvorené otázky, čo? alebo chystáš pokráčko ??? (toť môj názor); tak fajn - baby sa ožrali, Anna vyšla medzi ľudí, Jacob začína robiť problémy, ostatní sa tvária pomerne pokojne, Major so sestrou kdesi (asi) v nedohľadne - teda dusíš nás pekne, to ti musím nechať, ale užívam si to

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Edward & Bella