Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/30dn%C3%AD1.jpg

DVA DNY

Počkala, až usne, a až pak se mohla sama sesypat.

Bella té povídce, co jí Anna bulíkovala celý minulý den, nevěřila. Proč taky? Pes, co se vrhne po krku a nechá po sobě jen jednu modřinu? Vzteklý a toulavý pes by Annu na zemi rozhodně nešetřil.

Když se minulé ráno Anna vzbudila, myslela si Bella, že to bude dobré. Její kamarádka byla přeci silná osobnost, ale po jejím návratu z práce… Anna se choulila na gauči, brečela a drápala opěrku pohovky nehty. Do hospody nešla. Zůstaly obě doma a pouštěly si animované filmy, jedly popcorn, poslouchaly vykopávky šedesátých let a lakovaly květináče lakem na nehty, který kdysi vyhrály v tombole. Anna mimo jiné i brečela. Vyčerpáním po půlnoci usnula a Bella se konečně mohla sama zhroutit. Co jí kdo udělal, že je z Anny taková troska? Jaká zrůda? Zůstala ležet u Anny na gauči a tak, jak byla, propadla se do říše snů i ona.

***

Anna se probudila se s tíživým pocitem, že ochrnula. Nedokázala pohnout nohama a srovnat si deku na těle. Uvědomovala si, že neleží v posteli, ale na gauči a konečně jí začalo docházet, že není chromá, ale to jen Bella leží v nohách gauče a spí.

Lehce trhla nohou a pokusila se Bellu vzbudit.

„Bello?“ zašeptala. „Bello?!“ Přidala na hlasitosti, když kamarádka nereagovala. „No tak, Bello!“

„Hm…“ zamumlala spící Růženka a zavrtěla se. „Coe…“ huhlala.

„Ty dnes nejdeš do práce?“

„Jdu, proč?“

Anna se preventivně podívala na mobil na stolku, aby ji zbytečně neděsila, ale nespletla se. Digitální čas ukazoval devět hodin ráno.

„Já jen… No, je dvanáct.“ Jako kdyby do Belly uhodil blesk, vymrštila se do sedu, pak do stoje a nakonec zmizela ve své ložnici, ze které se během pěti minut vyřítila v obleku a s kartáčkem v puse.

„Ahoj pak!“ křikla od domovních dveří a vypadla.

Anně se sevřelo hrdlo. Zase sama. Včera to nezvládla, ale dnes… Joe ji nechal doma jen proto, že mu volala Bella, že je Anně hrozně špatně, jenže dnes už se nevykroutí. Buď zůstane doma a přijde o práci, nebo…

 

***

Divil se, že na něj čekala snídaně, když sešel z patra do kuchyně. Vonělo to skvěle a hrouda míchaných smažených vajíček a půl litr čerstvého džusu…

„Alice se potřebovala vybít,“ informoval ho Edward, opět třímající v rukou knihu. Čekal na něj u jídelního stolu a občas zabloudil pohledem k jídlu. Richard si až moc živě dokázal představit, jak rozzuřená Alice míchá vejce a představuje si, čí asi jsou, nebo vymačkává ručně z pomerančů šťávu a místo nich vidí Richardovo hrdlo. Nejistě polkl.

„Není důvod se bát, prostě jsi jen… Jak to říct?“ zvažoval Edward a potutelně se smál.

„Jak to říct? Co třeba takhle: Absolutně jsi selhal, zlil ses jako dobytek a hádal se s Alicí o barvě závěsů v její skříni tak dlouho, než sis nechal vysvětlit, že to je její letní kolekce a rozhodně to nepotřebuje zkrátit?“ navrhl Richard slova pro Edwarda. Ten se už neudržel a začal se smát.

„Promiň, ale kdybys vás viděl,“ smál se.

„Jasně. Moc vtipné. Dnes rozhodně budu pít jen nealko.“

„Dnes?“ Edward najednou zvážněl.

„Jo. Jdu tam zase. Ta servírka – jak ostatně sám víš – včera nedorazila. A k našemu neskutečnému štěstí tam mají jen jednu servírku. Jinak tam je moc fajn barman Joe, který vlastně může za můj včerejší ehm… stav,“ vydávil ze sebe informace Richard a konečně si dovolil pustit se do jídla. Měl tak velký hlad, že zvláštní příchuť vajec zaregistroval až o dvě sousta později.

„Jo, abych nezapomněl, nejez to. Alice ti je osladila…“ vzdychl Edward a v očích měl pocit zadostiučinění kvůli Richardovu egoismu. Nevěděl, kde se to v něm bere a proč není pro kolektivní akce. Richard byl vždycky raději sám a vše dělal na vlastní pěst. Edward chápal, že se chtěl vyrovnat jemu a Alici s Emmettem, ale neměl pocit, že by mu někdy dali důvod, aby to dělal. Zbožňovali ho odmala. Viděli, jak roste, učí se, zajímá se, a pak… Svým způsobem se před nimi uzavřel. Možná by všichni potřebovali něco nového. Novou krev – špatně zvolená slova! Ta servírka by jim mohla najít společnou řeč. Ukázat jim, že když budou držet spolu, půjde to. Edward na to svým způsobem spoléhal. On měl samotu rád, ale Richard…

„Fuj,“ odfrkl si Ardy a po několikáté si otíral dlaní jazyk. Sladká vajíčka. Hnus! „Dík za varování. Hele, jak to bude dnes? Vezmeš mě tam?“ zajímal se. Edward složil knihu na stůl a zadíval se Richardovi do očí.

„Dnes jdu s tebou já. Když už nic jiného, tak alespoň dohlédnu na tvůj pitný režim.“

„Nepotřebuju chůvu, Edwarde,“ vrčel Richard.

„Já vím. Nejdu tam jako chůva, ale jako kamarád. Jsem tvůj kamarád?“

„Jsi víc a víš to. Nemůžu uvěřit, že po mně chceš, abych to řekl nahlas!“ vztekal se Ardy. Edward moc dobře věděl, že ho považuje za rodinu, staršího bratra, kterého neměl, za vrbu – v rámci možností…. Proč to po něm chtěl slyšet?

„Tohle stačí, Richarde. Jen jsem chtěl vědět, že pořád víš, kdo jsi ty a kdo jsme my.“

„Co to jako má být?“ nechápal Richard. „Vím, kdo jsme.“

„Vážně?“

„Nezačínej s tou psychologií. Připadám si pak jako tupec.“

„Dobrá. Tak se dnes ohákneme a rozjedeme to ve velkém stylu, pane Platt,“ zahulákal Edward a zvedl se ze židle, aby zvedl ruce nad hlavu a boky opsal velký kruh.

„I kdyby mi ta vejce chutnala, momentálně bych ztratil chuť k jídlu. Tohle už nikdy – opakuji a zdůrazňuji – nikdy nedělej. Prosím,“ hlesl a zakryl si oči Richard. Edward se hlasitě rozesmál a lehce praštil Ardyho knihou do hlavy, načež odešel.

 

***

„Otevři ty dveře, Anno,“ zavrčela Bella už poněkolikáté. Měla vztek, protože ji vyhodili kvůli pozdnímu příchodu z práce.

„Nemůžu,“ kuňkla Anna a zírala na mosaznou kliku.

„Musíš. Jinak přijdeš pozdě do práce.“

„Ty to nechápeš… Já nemůžu…“ opakovala Anna a v nose ji pálily slzy.

„Anno, já tě chápu, máš strach, ale… vždyť tam je Joe a já tam budu s tebou. Zvládneme to, uvidíš. Je to banální úkon, prostě vezmi tu kliku a stiskni ji,“ vybízela ji Bella z posledních sil. Anna jen nesouhlasně zavrtěla hlavou a couvla.

„Někdy jsi vážně na zabití,“ sykla Bella a chytila Annu za ruku, aby jí neutekla s křikem do ulic. „Jdeme,“ dodala a sama ty dveře otevřela. Zevnitř na ně dýchl pach cigaret a směs různých parfémů od návštěvníků. Belle dalo práci, aby Annu vtáhla dovnitř, ale podařilo se jí to. Když došly až k baru, Joe, který zrovna utíral vysokou sklenici, ustal v práci a obešel bar, aby Annu objal.

„Jak je, neurotičko?“ zašeptal jí do ucha.

„Jsem v pohodě,“ hlesla a ignorovala jeho oslovení.

„Ahoj, Bello, máš se?“ uvítal kamarádku Joe a lehce ji políbil na tvář.

„Co myslíš? A ty?“ Anně se sevřel žaludek, když přelétla pohledem hospodu a zavadila o místo, kde se to stalo. Naprázdno polkla a přinutila se odvrátit oči.

„Jsem rád, že jsi při síle, Anno. Dnes to bude dlouhý večer. Je pátek.“ Anna jen nepřítomně přikývla a automaticky sáhla na věšáček vedle baru pro dlouhou černou zástěru s kapsami na kasírku a bloček s lístky. Uvázala si ji kolem pasu a zhluboka se nadechla. „Jdeš na to?“ zeptal se povzbudivě Joe.

„Od toho tu jsem, ne?“ řekla Anna a snažila se působit klidně. Vyrazila mezi stoly a začala dělat to, co podle Joea uměla velice dobře. Pracovat.

 

***

Bella ji sledovala od baru s ustaranou tváří, zatímco Joe vedle ní pokračoval v leštění skla.

„Dostala jsi to z ní?“ zeptal se tiše.

„Ani omylem. Tvrdí pořád, že to byl pes.“

„Nevěříš jí?“

„Ne. Musíš sám uznat, že je to nesmysl.“

Joe přikývl. „Pes by ji roztrhal, kdyby zaútočil. Souseda před několika lety napadl. Nebyl na něj pak hezký pohled,“ vzpomínal a přitom se oklepal hrůzou. Bella se k němu konečně otočila čelem a začala si hrát se svou vlastní skleničkou.

„Joe, možná by se tu mělo něco změnit,“ navrhla opatrně. Hodně o tom přemýšlela, ale pořád si nebyla jistá, jestli…

„Co jako?“ přerušil její myšlenky.

„Víc chlapů. Jsi tu jen ty a Anna.“

„V kuchyni je ještě Jacob,“ bránil se Joe.

„Jenže ten tu nikdy není do zavíračky. Jídla děláte do desíti a on pak odchází domů.“

„To ho tu mám držet?“

„To ne, ale postav někoho ke dveřím. Nějakou ochranku, co to tu ohlídá od otevření do zavíračky.“

„Ty mi ji zaplatíš, Bello?“ dobíral si ji. Bella jen vzdychla. Věděla, že hospoda vydělá sotva pro ně tři na výplaty a Joe si nemůže dovolit moc rozhazovat, ale to teď nemělo být podstatné. Důležité bylo bezpečí Anny. „Tak vidíš,“ dodal Joe, když si všiml, že Bella mlčí. Bral to jako její tichý souhlas s nedostatkem financí.

„Musí se to nějak vyřešit. Nikdo neříká, že se to nemůže stát zase.“

„Nikdo ani neříká, že se to stane zase,“ opravil ji a odložil utěrku a sklenici. „Hele, vím, že se o ni bojíš. Já taky a Jake, když to slyšel, tak málem šel s brokovnicí na všechny psy, znáš ho, ale… To víš, že to zkusím nějak vyřešit, jenže to nejde jen tak. Který vyhazovač by mi tu dělal za pakatel?“

„Alespoň to zkus, Joe…“ prosila Bella. Barman na ni chvíli jen tak zíral, načež vzdychl a sáhl pod pult pro kus kartonu. Z malého šuplíku vytáhl černý lihový fix a začal něco psát. Když otočil ceduli k Belle, rozzářila se jí tvář.

HLEDÁME MUŽE NA VÝPOMOC.

„Díky, Joe,“ zašeptala Bella a objednala si další pití.

„Joe, odskočím si, nebo mi rupne močák a možná i něco jiného…“ vyhrkla za Bellinými zády Anna a hodila zástěru na bar.

„Ale já nemám čas!“ vřeštěl za ní panicky.

„Budeš muset mít,“ zasmála se Bella a napila se zbytku svého pití. Joe jí zatím nové ještě neudělal.

„Ten drink platím, když to za ni vezmeš, než přijde,“ vyhrkl.

„Co?“

„Mávají u dvou stolů jak pominutí a než se Anna vrátí, bude tu hotová zoo. Prosím!“ úpěl. Bella těkala pohledem mezi dveřmi na záchod, stoly, kde nervózní skupinky mávaly k baru a na Joea se zástěrou.

„Ale platíš i ty další. Dnes,“ navrhla a snažila se využít šance ušetřit.

„Zruinujete mě! Fajn… Ale jdi už,“ prosil. Bella se samolibě usmála a omotala si zástěru kolem pasu.

„Hele, neznám ceník, ale!“

„To je chabá výmluva,“ odsekl a víc si ji nevšímal. Bella se jen zasmála a vyrazila na plac k prvnímu stolu.

 

***

„Počkáte v autě. Asi by nebylo moc vhodné, kdyby nás tam bylo tolik,“ navrhl Edward, když zastavil u Pekla.

„Nešel bych tam ani za stádo jelenů,“ vyhrkl Emmett a preventivně si zapnul bezpečnostní pás.

„Ohlídám ho,“ slíbila Alice. „Bude to v pořádku. Jen bacha, abyste se nesekli, pánové.“

„Přeci poznáme servírku, ne?“ mumlal Richard a nemohl se dočkat, až uvidí Joea. Když seběhli schody, upoutal je kartonový vzkaz na dveřích.

„Tak na to se zeptám,“ vydechl Richard.

„To není špatný nápad. Mohl bys ji mít pod kontrolou, než se to stane,“ souhlasil Edward a otevřel dveře do podniku.

„Vidíš? Nejsem takový debil, jak vypadám, Edwarde,“ řehtal se Richard, zatímco si sedali k baru.

„Zdravím, hoši. Co to bude?“ zahalekal přes hlasitou hudbu barman. „No ne! Koho to sem čerti nesou, Richie!“ jásal, když ho poznal. Richard se poškrábal na tváři a nejistě se usmál.

„Joe, tohle je Edward Masen.“

„Já si říkal, že nemůžeš být hetero s takovou tvářičkou,“ dobíral si ho Joe.

„Cože?“ zděsil se Edward, načež se začal smát.

„Vole,“ sykl Richard a Joe na něj mrknul.

„Jen vtip. Tak znovu, protože jste nejspíš hluší jak polena: Co to bude?“

„Chci colu,“ vyhrkl Richard.

„S rumem, vodkou, beamem, magistrem…“ vyjmenovával Joe.

„Ne, jen colu. Včera mi to stačilo,“ smál se Ardy.

„Richie, neblbni! Vždyť takhle přijdu na mizinu!“ úpěl Joe.

„Fakt ne. Jen colu.“

„Fajn. A ty, Ede?“ Richard se málem zalkl smíchy, když Edward povytáhl šokovaně obočí. Ed?

„Jak moc mě budeš mít za magora, když si dám neperlivou vodu?“ zeptal se Edward.

„Hodně,“ hýkl Joe, ale místo vyčkávání nové objednávky otevřel lahev neperlivé vody a podal mu ji.

„Dík,“ hlesl Edward.

„Hele, co to umělecký dílo na dveřích?“ vyhrkl Richard, když se napil své coly.

„No jo… To se tak někdy stane, když ti personál vyhrožuje, že tě nechá ve štychu, jestli nezvedneš bezpečnost,“ stěžoval si Joe a přitom spiklenecky mrknul.

„Kdo ti vyhrožuje? Kuchař? Bojí se o petržel?“ smál se Richard.

„Ten tak. Klidně by si k těm dveřím stoupnul sám, kdyby to bylo na něm, ale jde o ten útok na moji servírku. Napadl ji tu prý pes, tak se bojí.“ Edward si vyměnil pohled s Richardem.

„A kolik platíš?“ zajímal se Ardy.

 

***

Neposlouchal je, protože v tu chvíli si všimnul dívky s kasírkou v ruce. Tmavovláska s milým úsměvem. Její kůže byla křídově bílá, a když se otočila, měla hluboký pohled. Dívala se přímo na něj a on se pokoušel přes ten nesnesitelný hluk slyšet její myšlenky. Usmál se a kývl na pozdrav. Dívka zrudla jako pivoňka a sklopila oči. Kdyby mohl dýchat, nejspíš by právě přišel o dech. Zvláštní. Ona byla zvláštní. Nebyla to modelka nebo bohyně sexu, ale byla pro něj jako magnet. Zajímavá, podmanivá, hezká – hodně hezká, opravil se v duchu, když na něj znovu pohlédla.

„Edwarde?“ Vlasy jí padaly do obličeje, když klopila hlavu a zapisovala si čísla na malý lísteček. Sledoval pohyb jejích rukou.

„Edwarde!“ Měla tam chybu. Špatně to sečetla. Zapomněla přičíst… Uf, opravila se. Uvědomila si to, takže byla i inteligentní. Takových je málo.

„Edwarde Masene!“ Ta zástěra ji obepínala kolem útlého pasu a tmavě modrá jí fakt slušela. Znovu se na něj podívala a zčervenala.

„Sakra!“ zaklel Edward, když ho cosi bodlo do kotníku. Richard si mnul špičku nohy a mračil se na něj. „Co je?“ divil se zmateně Edward.

„Mluvím na tebe, Edwarde a právě jsem si o tebe málem zlomil palec,“ vrčel Richard.

„Nemáš do mě kopat,“ odsekl.

„Tak dík. Hele, Joe mi nabídl tu práci, co ty na to?“ zašeptal.

„Jakou?“

„Tu ochranku u dveří!“

„Jo, vezmi to. Ostatně… Asi bych tu měl taky zůstat, pro případ, že…“ Uvědomil si, co předtím Richard říkal. Jediná servírka. To musela být ona. Měl další důvod, aby ji zachránil, ne? Nebo ne? Kdyby se proměnila, byla by z ní upírka, ne? Byla by jako on, ne?

„Ty jsi absolutně mimo!“ obvinil ho Richard. „Kam koukáš? Hele! Ty… No tě bůh,“ vzdychl Richard, když si všiml, kam Edward zírá a jak tam zírá.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Lenka326

16)  Lenka326 (22.06.2011 20:59)

Richard se společensky znemožnil? O-ou , ten kluk se mi líbí čím dál víc. Ale vůbec se mi nelíbí, jak to nezvládá Anna. A zaskakující Bella... a .... a máme tu problém, Houstone! Ale jsem v šoku z "Edy", tak Bella ho zaujala na první pohled a kdyby byla jako on??? No, pěkně se nám to zamotává

Jula

15)  Jula (02.06.2011 16:52)

Paráda, už nám začínájí zmatky
Tak jakpak si to tam hoši rozeberou?:D

sfinga

14)  sfinga (01.06.2011 18:53)

Sakra, nojo, typický chlap, neověří fakta a do všeho se hrne po hlavě, že jo?
Takže se bude hlídat bella a Anna... Co vlastně Anna?
Co se s ní stane? Změní se? Ach jo, ženská, z tebe, aby to jeden páčil

Sem s dalším

Kristiana

13)  Kristiana (01.06.2011 18:23)

No to je gól! Oni si myslí, že Bella je ta servírka! Jak dlouho v tom klamu asi budou žít? Jsem zvědavá, jak se jim teď povede uhlídat Anninu přeměnu, když za pokousanou považují jinou? Hmmm... Alespoň se Bella a Edward konečně setkali a očividně si padli do oka. Snad se Edík nebude snažit odolávat B).
Je mi Ann líto. Chápu, že se tam bojí být, ale pokud kluci nezjistí, že ona je ta kousnutá, bude to pro ni zlý.
Míšo, bylo to senzační!

Anna43474

12)  Anna43474 (01.06.2011 18:18)

...kam Edward zírá a jak tam zírá To znělo dost... ehm
Oni si ji spletou s Bellou??? No těbůh, to bude ještě sakra velký maso
TKSATVO

eMuska

11)  eMuska (01.06.2011 17:20)

Tak toto bolo najsamlepšie zamilovanie sa na svete! také chcem!
Uáá, to je také perfektné! Ja som úplne unesená! LEn aby sa Anna včas vrátila, aby si nemysleli, že to Bella je pohryznutá...
Hm, oni budú zachraňovať Bellu a An sa zatiať premení, ci pačky...
Joj, ale fakt, tie pohľady... Ja si to idem prečítať ešte raz!

Twilly

10)  Twilly (01.06.2011 17:11)

Nádhera Mišutko, nádhera.. kampa ty na to chodíš, čéče :D :D

Fanny

9)  Fanny (01.06.2011 17:10)

No, jsem zvědavá

Iwka

8)  Iwka (01.06.2011 16:26)

áááááááááááááá

SarkaS

7)  SarkaS (01.06.2011 15:35)

Jo, takhle nějak jsem si představovala že dojde k záměně Jo bude ještě veselo, hádám že nikdo nebude tak inteligentní a nezeptá se Hele nevypadáš že by te pokousal pes, aby to ona mohla uvést na pravou míru. Jo ještě bude sranda

semiska

6)  semiska (01.06.2011 13:55)

Nádhera. Tak edward se nám zakoukal,jo? Do naší servírky záskok Belly? ;) Njn, ale takhle to maj ještě těžší:D No, to jsem zvědavá, jak si chlapci poradí.

AMO

5)  AMO (01.06.2011 13:36)

Jupí...mám za sebou všechny tři díly a hned, poznávám tě...jasná princezno. Tvůj humor, občas sarkasmus...no prostě super čtení.

4)  miamam (01.06.2011 13:16)

Húúú osudové koukání-setkání. Jéžiš, těšim se na příští kapitolku jako malá A co až teprv vyleze Anna? Že by to byla Richardova šance?:) Krásný dílek

MisaBells

3)  MisaBells (01.06.2011 13:15)

To je radosti, Gunes, viď? :D Však neboj, ono tě to přejde :D

2)  Guneska (01.06.2011 13:14)

hehe, kdo by řekl, že z příběhu Anny a Richarda se vyvine láska Bella a Edward

1)  lady sadness (01.06.2011 10:48)

ja som to tušila (a nielen ja), že sa pomýlia a bude prúúúseeer a to sa nám Edík ešte do Belly, no tak to nazdar v hnoji, paráda práve začína

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Edward & Bella