Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/30dn%C3%AD1.jpg

DEVATENÁCT DNÍ

 

 

No, kdybych dávala normální názvy kapitol, asi by tohle byla: Ups!

Probudila se a v krku měla snad šmirglpapír. Polkla a málem zaúpěla bolestí. To jsou ty teplotní výkyvy, vzdychla v duchu. Bála se promluvit nahlas, aby si nepřitížila. Zvedala se opatrně. Cítila i kosti, o kterých do této chvíle neměla ani ponětí, že tam jsou.

„Špatná noc?“ zajímala se vedle ní Nessie.

„Ne, jen na mě jde asi chřipka,“ mumlala Anna a hrdlo jí málem explodovalo. „Nebo angína,“ dodala pološeptem.

„Celou noc jsi sebou házela, holka. Jasper tady několikrát byl, ale když jsem tě chtěla probudit, zarazil mě.“

„Co? Proč?“ nechápala a opřela se o strom za hlavou.

„To nevím. Nic neřekl, jen vrtěl hlavou, když jsem to chtěla zkusit. Asi tě hlídal, jestli ještě žiješ,“ dodala se smíchem Ness.

„Mám pocit, že asi každou chvíli umřu,“ vyhrkla Anna a sevřela si dlaní krk. Sakra, potřebuje vodu!

„Takové štěstí mít určitě nebudeš,“ ozvalo se za stromem a zpoza stínu vystoupil Peter.

„Snad smůlu, ne?“ opravila ho nejistě Anna.

„Ne, štěstí. Tenhle život je smůla.“ Anna si vyměnila vyděšený pohled s Vanessou a raději ani jedna neodpovídala. Peter měl dnes nejspíš špatný den. K jejich malému diskusnímu kroužku se přiblížil cizí upír. Peter na něj varovně zavrčel, ale ten cizinec jen lehce couvnul a nespouštěl oči z Anny.

„Chce tě vidět,“ vyhrkl syčivě a neustále se pohyboval za pomyslnou hranicí jejich spacího prostoru. „Whitlock mě pro tebe poslal. Chce tě vidět, tak pojď,“ rozvinul svou větu upír.

„Proč nepřišel sám?“ sykla vztekle Anna.

„Chce tě vidět, tak pojď,“ opakoval upír. Anně se zdálo, že v něčem frčí, protože neustále těkal pohledem, nevydržel chvíli stát a opakoval pořád stejné chce tě vidět. Jako kdyby nebral ne jako odpověď.

„Měla bys tam asi jít, Annie,“ vybídla ji Vanessa. Anna vstala z posledních sil.

„Kudy?“ zeptala se toho zfetovaného upíra a on jen radostně povyskočil a vydal se pryč.

„Tak jdi za ním,“ pobídla ji spěšně Vanessa, když se na ní Anna nechápavě otočila. Skoro se rozeběhla, aby jí ten upír neutekl. Vedl ji mezi stromy, dál do lesního parku, přes malou stružku vody a okolo větší skály obrostlé mechem. Nestíhala koukat pod nohy, na upíra a ještě se vztekat, že jí není dobře.

„Počkej,“ zasyčel na ni po chvíli a teprve teď nasadil rychlochůzi. Než Anna mrkla, byl pryč. Osaměla. Les kolem byl najednou hlasitější a křičel na ni. Ptáci ve větvích, hmyz v trávě. Všechno s odchodem toho upíra ožilo. Jako kdyby si vydechli úlevou, že to přežili. Co bude, až se přemění? Přijde o tohle všechno? O zpěv ptáků? O náhodná setkání se srnou v lesích? Teď už se na ně nebude dívat jako na krásu přírody, ale jako na potravu. Na kořist. Rozhodně nechce mít rudé oči.

„Zase ten tvůj strach?“ Ani si nevšimla, že se Major objevil a sleduje ji zpovzdálí.

„Majore, jak se ti to stalo?“ vyhrkla iracionálně.

„Jak jsem se stal upírem?“ Anna mlčky přikývla a uvítala jeho gesto k posazení se do mechu. Svalila se tam jako žok a opřela si záda o vyvrácený kmen. „V roce 1863 jsem se rozloučil se svou sestrou a odešel jsem pomoct se stěhováním uprchlíků. Když jsem se za dva dny vrátil, moje mladší sestra doma nebyla. Celý dům byl vzhůru nohama a v obývacím pokoji stála žena v dlouhých šatech a se zvláštním výrazem ve tváři.“ Jeho slova byla zvláštně zastřená, a když skončil s tím rychlým vzpomínáním, smutně se pousmál a zvedl oči k Anně. Sledovala ho s pootevřenou pusou.

„Ty máš sestru?“ vydechla v úžasu.

„Ne,“ řekl a Anna měla pocit, že se vzduch ochladil. Roztřásla se. „Už ne…“ dodal a vykročil k ní. Ani si neuvědomila, že celou dobu stál bokem, dokud se nepostavil těsně nad ni a nesáhl jí na hrdlo. Ucukla a zavrčela. Jeho dotek jí dráždil krk. Povzbuzoval to škrábání v něm a byl nepříjemný.

„Ale…“ obořil se na ni, když zavrčela.

„Promiň, já… Není mi dobře,“ přiznala a promnula si opatrně krk. „To cestování a spaní venku… Vždycky to omarodím.“

„Tohle je naposledy, to ti slibuju,“ zašeptal a natáhl k ní ruku. Anna ji sledovala, jak se blíží dlaní vzhůru a těsně u ní se zastavila. „Pojď,“ dodal stejně tiše. Vložila svou ruku do jeho a s námahou vstala.

„Kam jdeme?“

„Stala se chyba, maličká,“ řekl smutně. „Spletli jsme se.“ Svraštila čelo a pokoušela se spojit si jeho slova. Nedařilo se to.

 

***

Vana byla uvolňující a klidná. Hromada mizející pěny a vůně narcisů jí naplňovala nos a tišila bolavé srdce. Přesto voda chladla a Bella musela ven. Za chvíli měla jít do práce.

S nevolí se zvedla, otřela se a vypustila vodu z vany. Vysušila si vlasy, zhodnotila výraz v zrcadle a otevřela dveře. Odskočila jako pingpongový míček, když proti ní stála Alice.

„Omlouvám se, ale asi bys mě dál nepustila… Je to důležitý. Nejsem tady jen tak, Bello. Omlouvám se…“ drmolila Alice, zatímco se Bella sápala na nohy a přemlouvala srdce, aby nepukalo.

„Sakra, Alice…“ vydechla bolestně, když vstala. Protáhla se kolem drobné upírky a přešla obývák do svého pokoje. „Tohle se nedělá, krucinál. Mohla jsi mě zabít!“ vztekala se.

„Nemohla. Viděla…“

„… jsi to, já vím. Je mi to jasný,“ vrčela Bella.

„Bello, doma se mnou nemluví ani hrníček na čaj,“ postěžovala si Alice.

„Proč?“

„Kvůli tomu, že jsem ti to řekla…“

„A co já s tím? Měla jsi mlčet.“

„Já vím, jenže copak se na to dalo koukat? Potřebuju pomoct…“ úpěla.

„Ode mě?“

„Samozřejmě! Kdybys šla se mnou a promluvila si s nimi, tak…“

„Cože?!“ přerušila ji Bella a otočila se tak rychle, že to ani věštkyně Alice nestihla zaregistrovat a vrazila jí do hrudi. Dívala se na ni jako lapená srna. S prosbou a zoufalstvím. Bella se málem hystericky rozesmála. „To přeci nemyslíš vážně!“ vyjela na Alici.

„Myslím. Potřebuju tě, Bello. Jsi moje jediná kamarádka,“ kuňkla Alice.

„Sakra,“ zaklela Bella. Tak na tohle neměla odpověď. Alice jí vzala vítr z plachet.

„Poslal tě Edward?“ zeptala se nakonec Bella.

„Ne. Nikdo mě neposlal. Edward je rád, že s námi nemluvíš… Víš, on… Je to melodramatik a sobec, ale jinak je to nejúžasnější přítel. Drží nás pohromadě, to ano. Jenže když jde o tebe… Nepoznávám ho.“

„Dost si protiřečíš, nemyslíš?“ sykla Bella a schoulila se v ručníku na postel.

„Já nechci, abys tam šla a zastávala se mě, ale abys odpustila Richardovi a Emmettovi.“

„A Edwardovi ne?“

„To přijde…“ zašeptala sama pro sebe Alice, až Bella přemýšlela, jestli to vážně řekla.

„Emmett mi pokousal kamarádku, Alice. A Richard… vyhnal ji odsud. Vykládal mi tady o životě a smrti a o přátelství a přitom měl tajemství. To kamarádi nedělají, víš?“

„Já vím, ale… Druhá šance?“ navrhla Alice a špičkou značkové boty začala kreslit kolečka na koberci. Vypadala jako kajícný prvňáček.

„Alice, dej tomu čas, ano?“ prosila Bella. „Nejde to tak rychle. Až bude šance a čas, promluvím si s Richardem. Emmetta neznám, takže nemůžu sloužit. V podstatě se na něj ani nemůžu zlobit, asi…“ Bella byla sama v šoku, co to říká.

„Takže dnes večer?“ vyjekla nadšeně Alice.

„Dnes? Co? Proč?!“

„Říkala jsi, až bude čas a šance! Richard s tebou pracuje! Ach… Děkuju, Bello! Díky, díky…“ jásala. Bella si zakryla dlaněmi tvář a zoufale zakvílela. Tahle upírka je nezmar!

 

***

Anna sledovala trávu před sebou. Tyrkysová? Ne, to jen její oči zostřily obrazy, jak jí bolí. Všechno bylo jedovatější. Hnědé stromy nabraly rudý nádech, slunce bylo bílé, nebe nafialovělé…

„Musím si lehnout…“ vzdychla a opřela se o jeden z těch červených kmenů.

„Za chvíli. Vydrž,“ vybízel ji Major.

„Ne. Hned, sakra… Je mi zle…“ vztekala se.

„Řekl jsem za chvíli,“ zavrčel Major.

„Já už nemůžu!“ zařvala a z očí se jí vyvalily rozzuřené slzy. „Chci si sednout!“

Major na ni přimhouřil oči a sjel jí pohledem. Využila tu vteřinu, aby se pokusila svézt po kmeni k zemi, ale než dosedla, byla opět na nohou. Stál těsně u ní, svíral v rukou její ramena a díval se jí do očí pekelně zblízka.

„Spletli jsme se. A to pořádně, sakra. Annie, vidíš mě?“ ptal se naléhavě.

„Jo, ale bolí to. Jsi moc blízko. Nedokážu tě doostřit,“ vzlykla.

„Sakra…“ zavrčel a než stihla Anna cokoliv říct, držel ji v náruči a stromy kolem se staly jednou rozmazanou šmouhou. Vítr, který se jí otíral o kůži, byl neuvěřitelně bolestivý a ledový. Brečela. Vzteky, že s tím nedokáže nic udělat a pocitem, že jí tím třením o vzduch shoří kůže.

„Zastav, to bolí! Majore, stůj, prosím…“

„Vydrž to, maličká.“ Anně spadla hlava na jeho rameno. Pevné a široké a… Jak dlouho ji neobjímal muž? Naposledy Richard. V tom snu, kde se spolu vášnivě líbali a málem se milovali… Už ho nikdy neuvidí, napadlo ji a znovu vzlykla. Tiskla se k Majorovi ve snaze zmenšit tu bolest, ale nedařilo se. Vítr se jí otíral o tělo, protože jej rozrážela. Najednou to ustalo a cítila, jak ji Major pokládá kamsi dolů. Vykřikla hrůzou, když se kolem jejího těla obalila ledová voda.

„Dýchej,“ poručil ji a přidřepl si vedle ní, aby jí držel hlavu nad vodou. Když počáteční šok zmizel, nahradila ho úleva. „Tak je to správné, maličká,“ konejšil ji a lehce ji pohladil po vlasech. Vzhlédla. Byla v jakési jeskyni, do které stropem pronikalo světlo, a spodní prameny tu vytvořily malé jezírko.

„Kde jsme?“ vzdychla unaveně. Chtělo se jí spát.

„Říkám tomu tady Nemocnice, protože tu každý přežívá první část.“

„Říkal jsi tři dny…“ bránila se Anna a svraštila čelo.

„Taky jsem říkal, že jsme se spletli. Nikdo z nás nepočítal den kousnutí a ne každý to má přesně na den, maličká.“

„Umřu?“

„Možná, ale snad ne,“ řekl a usmál se. Anna vytřeštila oči, načež se – bůh ví proč – začala strašně smát.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Lenka326

12)  Lenka326 (26.06.2011 10:19)

Už to začalo? Díkybohu za Jaspera! Ale vypadá to hodně zle, chudák Anna. A ve Forks to taky nevypadá moc dobře. Nikdo nemluví s nikým, ajajaj. Už by to chtělo trošku štěstí nebo tak něco, ne?

Anna43474

11)  Anna43474 (19.06.2011 01:38)

No jo, hysterie je pořádná mrcha, zakousne se a nepustí... Chudák Anna :(
Alice je nezmar
TKSATVO

Fanny

10)  Fanny (18.06.2011 23:19)

Držím Annie palce, ať všechno dobře dopadne. Alice je fakt hyperaktivní, chudák Bella

Kristiana

9)  Kristiana (18.06.2011 21:18)

Přeměna začala? Jak přesně bude probíhat?
Držím Anně palce. Ale ty bys nám ji přece nezabila, viď že ne?

Jula

8)  Jula (18.06.2011 20:06)

Doufám, že to Anna přežije. Vypadá to, že by mohla i odpustit Richardovi

semiska

7)  semiska (18.06.2011 19:15)

Supr kapitola, tahle i předešlá. ;) Začíná se přiostřovat na obouch frontách...

SarkaS

6)  SarkaS (18.06.2011 16:17)

Miško, ty nám dáváš... Bella se nechce usmiřovat, ALice je vlezlá až nemožně (ne že by to bylo špatné) a Anna div nevypustí duši

eMuska

5)  eMuska (18.06.2011 15:45)

Ježkov zrak, Ups? Snáď Už, nie? Joj, podarené...

4)  lady sadness (18.06.2011 14:25)

pomaly už sa nedokážem vyjadrovať, lebo by tie komenty boli dlhé ako dva týždne bez peňazí; som smutná, nahnevaná, bojím sa a neviem ako sa s tým pobiť, len viem, že by som Edíka najradšej majzla niečím do g**í, debila egoistu ignoranta , na to prekvapenie je zo všetkých troch Emmett najnevinnejší, napriek tomu, že on urobil prvý krok, kazia to najmä tí druhí; Jasper bol vždy mojím favoritom je to skrátka MUŽ; som z toho celého a to sme sotva prekročili polovicu

Bosorka

3)  Bosorka (18.06.2011 07:08)

Twilluško - Taky bych brala být v jeho náručí ale bez toho kousání a au, au přeměny...

Mišo - bylo to skvělé jako vždy, ALice je prostě na ránu kladivem - ale škoda toho kladiva. Bych asi nechtěla mít za přítele někoho, kdo má neustále pravdu....i když ji má ;)
Hele, že Anna neumře

MisaBells

2)  MisaBells (18.06.2011 06:44)

Maličko, krví... Vždyť mě znáš.

Twilly

1)  Twilly (17.06.2011 23:39)

Uáááááááááá... už víš proč miluju tvého Jaspera? Proto,že je to neuvěřitelný kus chlapa a neuvéřitelný ON, kruci. Normálně jsem si přála být místo Anny v jeho náručí taky by mi blonckla hlava na jeho rameno... chjo...

Taky Alice je krásná postava. Líbí se mi a myslím, že se bude i tady dokonale hodit k Jasperovi - má to ale holka štěstí, co? Je to takový diblík.. Mišutko, dobrý, co dobrý, to by bylo jenom za lidovku, je to skvělý ... si piš, že se nevím dočkat dalšího dílku teď půjde do tuhého, žejo ...

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse