Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/bab%C3%AD%20l%C3%A9t.jpg

OSM DNÍ

Velký zvon na malém kostelíku odbil půlnoc. Přiměl je odejít. Netušil jak, ale Irina ho bez jediného slova poslechla a Kate se k nim automaticky přidala. Možná v tom Irina ucítila svou příležitost. Položil by jí k nohám vlastní hlavu, kdyby to obě dostalo z dosahu Belly. Bella. Isabella Swanová, rodačka z Forks, se objevila v Denali, kde řádí upíři, pijící lidskou krev. Proč ho to překvapovalo? Vždycky byla tam, kde hrozilo bezprostřední nebezpečí. Jenže proč teď a proč tady? Osud se mu vysmíval? Tak moc si pro ni přál normální život, že mu kdosi nahoře v oblacích chtěl dokázat, že se Alicině vizi nevyhne? Co když Tanya s ostatními upírkami bude Bellina smrt?

Otřásl se jen z pouhé myšlenky, že by se to mohlo stát.

„Už mi povíš, proč jdeme jinam?“ sykla Irina a demonstrativně se zastavila se zkříženýma rukama na prsou.

„Myslel jsem si, že mezi opilci si stejně tvůj vybíravý jazyk nevybere,“ odpověděl absolutně klidně Edward.

„Vidíš, jak tě zná? A to tu je sotva tři dny. Ani to ne,“ vysmála se Irině Kate.

„Hm… To ještě neznamená, že bych si nemohla loknout. Krása není všechno,“ odfrkla si Irina.

„Podle toho, co jste říkaly, máte s těmi muži i jiné aktivity a ti pekáči asi nebyli zrovna vhodní.“ Edward se znovu vydal na cestu ve snaze je dostat ještě dál. Chvilku si pohrával s myšlenkou, že je posadí do letadla a pošle do Austrálie k protinožcům, ale chudáci lidi na palubě.

„V tom bude něco jinýho,“ vrčela Irina. „Co když jsem si tam zrovna vybrala někoho k těm mým aktivitám?“

„Myslel jsem, že máš jiný cíl,“ zašeptal Edward a hrdlo se mu sevřelo. Vážně by on sám zašel tak daleko? Nabídl by se místo toho, aby se Irina vrátila na náměstí?

V Irininých očích se zablesklo a Kate zalapala po dechu.

Tanya by ji zabila, jestli ho dostane!

Hm… Konečně bych měla nad Tanyou navrch!

„Ale pokud ne, tak se tam klidně vrať,“ dodal Edward. Už věděl, že ji zaujal. Jen se modlil, aby to nechtěla hned. Jak dlouho tu může Bella být? Neměl by za ní zajít? Zeptat se jí na to? Jak moc se k ní chtěl přiblížit, ale její pohled – ten šok a překvapení – ten nedokáže zapomenout. Chvíli se mu zdálo, že ho snad vidí ráda, ale pak se jí v očích zračila čirá hrůza. Bála se ho? Určitě. Měla by. Rozhodně by se měla bát o toho kluka vedle ní, co jí tak intimně ochmatával. Možná by ho mohl předhodit nadržené Irině! Ne, to by Belle ublížilo. Neudělá to, ale rozhodně se vydá po Bellině stopě, aby zjistil, jak dlouho se tu zdrží. Prozatím asi postačí, aby držel upírky na jihu. Nebo je všechny přeučil na zvířecí krev. Nedej bože, kdyby – pane bože, co kdyby tady s Alicí nebyl? Co by se stalo?!

 

***

„Je ti dobře?“ zajímal se Masen, když se vrátili k malé ubytovně a Viola s Kevinem zmizeli v pokojích. Masen s Bellou zůstali stát na chodbě a Bella se opřela o zeď vedle dveří, aby se nesesypala. Od té vidiny se jí neustále třásla kolena.

„Budu v pořádku, vážně,“ ujistila ho. Opřel se vedle ní a ruce složil za záda.

„Vypadáš hrozně,“ vzdychl a tiše se uchichtl.

„Tak to ti děkuju,“ vzdychla a přetočila se čelem ke zdi. „Věřila jsem, že tři měsíce… Prostě mě to zaskočilo, já… Asi ještě nejsem připravená na další vztah, Masene.“

„Nic jiného bych ani nečekal, Bellito. Jak víš, tak i já vím, jaká je ta pravá láska,“ zašeptal a Bella se na něj konečně podívala.

„Pravá láska?“ vysmála se mu. „Nic o tom vztahu nevíš, Masene. Jak můžeš říct, že je to pravá láska?“

„Vidím ti to na očích, Bellito. Můžeš se tomu bránit jak chceš, ale…“ Masen nechal větu vyznít do prázdna, poté se na Bellu soucitně usmál, políbil ji na tvář jako velký bratr a vydal se do svého pokoje. Bellu nechal zmatenou, ztracenou a nechápající stát na chodbě. Viděla ho a jeho obraz se jí vpálil do sítnice. Jenže ten obličej… jako kdyby byl smířený s tím vším. To ji ranilo. Možná jí i vadilo, že on sám se přes jejich rozchod přenesl lépe než ona.

Vzdychla a zmizela ve dveřích svého pokoje, kde už vesele a pravidelně pochrupovala Viola.

 

***

Ten obývák začínal upřímně nenávidět, protože se v něm tísnil s nasupeným Emmettem. McCartyho emoce mu bubnovaly do spánků a vážně by přísahal, že začíná mít migrénu. Slyšel, jak v patře Anna vypráví jakousi smyšlenou pohádku Richardovi na dobrou noc, protože do ní rejpnul, že se o něj nestará. Přebrala si to po svém – začala vymýšlet příběh. McCarty i Major také poslouchali, dokud se neozvalo tiché cvaknutí dveří a Anna se neobjevila na schodech.

„Tak a teď vy dva,“ zavrčela polohlasně.

„Co my,“ odfrkl si Emmett.

„Jestli se k sobě nezačnete chovat slušně, tak si spolu prostě nebudete hrát. Mě nezajímá, že ty jsi vytrénoval stovky novorozených upírů pro Volterru, Majore!“ zesílila hlas, když se chystal protestovat. „A je mi absolutně jedno, že jsi žil v iluzi alfa samce, Emmette! Tady to prostě je jeden tým, jasné?“ Major povytáhl překvapeně obočí. Z Anny sálalo tvrdé odhodlání a byl si zcela jistý, že kdyby něco řekl, nejspíš by explodovala jako granát. Proto mlčel. Naučil se to, když sám začínal. Tenkrát, když jej María přeměnila, nebyla na něj tak mírumilovná jako on na své svěřence. Pokaždé, když ji neposlechl, zaryla mu do kůže nehty nebo ho kousla. Po dvou týdnech odmítal mluvit. Ani slovo. Nic. Jen kýval nebo vrtěl hlavou, podle potřeby. I za to jej však po čase začala trestat. Když se pak od ní konečně za pomoci Petera odtrhl, zavedl vlastní pravidla a Anna – jeho Maličká – se právě odtrhla od něj. Bohužel to vypadalo, že převzala opratě i od Emmetta, který jí je však dobrovolně a milerád předal, protože jen rezignovaně přikývl.

„Fajn, takže ráno se konečně začne tady něco dít. Vy tři začnete pěkně poctivě trénovat. Ty,“ sykla a ukázala na Emmetta, „nebudeš dělat ramena a necháš si to od Majora vysvětlit. A ty,“ obrátila se k Jasperovi, „mu to vysvětlíš jako Richardovi, jasné?“ Major zavrčel. Tohle už bylo moc. Takhle by přerostla pomalu Volterru. Nebyl za každou cenu dominantní, ale přeci jen měl určitý standard.

„Prosím,“ dodala rychle Anna, když to zaregistrovala.

„A co budeš dělat ty?“ vyhrkl Emmett. „Válet se? To teda ne, mladá dámo,“ ukončil svůj monolog.

„Já se vrátím do Pekla. Myslím, že to už zvládnu. Chci pracovat.“

„Přeskočilo ti?“ vyhrkli oba najednou.

„Ovládám se! Jsem nejvíc se ovládající z tohohle domu.“

„Jsi na to moc mladá. Není to nejlepší nápad, Maličká. Rozmysli si to. Můžeš se zabavit jinak.“

„Fakt to říkám nerad, ale Whitlock má pravdu, Annie. Najdi si jinou zábavu, když máš roupy.“

Anna se vzpurně zamračila, než se její tvář rozjasnila při pohledu na Majora.

„Fajn, našla jsem novou práci. Naučím tě lovit zvěř,“ rozhodla se. Emmett se kousnul do tváří, aby neprobudil svým smíchem Richarda a Major jen vzdychl.

„Dobře,“ hlesl a z Emmetta do něj udeřila vlna vzteku. Major pocítil zadostiučinění, že mu neposkytnul možnost se škodolibě radovat. „Tak od zítřka začneme.“

„Fajn. Máte poslední den volna. Co třeba mi pomoct umýt okna, hm?“ vybídla je a ani Major a ani Emmett nejspíš netušili, kde vzala ty dva kýble s hadry, když se ze schodiště nepohnula.

 

***

Sledovala skrz okno měsíc. Za pár dní bude úplněk, napadlo ji a otočila se na bok, aby lépe viděla. Věděla, jací lidé za úplňku jsou a znala spoustu legend a pověr, co se za takové noci děje. Lidi jsou víc emotivní, impulzivní a je hodně porodů. Nebo početí? To je fuk, napadlo ji a zívla. Celé její tělo křičelo po spánku, jenže její mozek se vydal na vlastní pouť, při které se rozhodně nedalo usnout.

Viděla ho. Vypadal fantasticky, dokud se neusmál. Ne, samozřejmě, že i ten jeho bolestný úsměv měl své charisma a neodolatelné kouzlo. Kdyby na ni pokynul prstem, rozhodně by se zvedla a doslova běžela k němu, nebo kam by si jen řekl. Představovala si, o čem by mluvili. Možná, že by znovu zvážila přeměnu, protože tři měsíce jí daly na tu celou záležitost jiný pohled. Dívala se na to s odstupem. Edward. Edward Masen. Isabella Masenová. Isabella Marie Swanová Masenová. V duchu si zkoušela i podpis na svatební smlouvě – čistě hypoteticky. Jenže on na ni nepokynul a zmizel. Odešel, tak jako tehdy ona. Ne, ona nechala jen stupidně pubertální dopis Anně. Vlastně Edwardovi řekla dost divných a asi ne moc pěkných slov…

Stín ji zaskočil. Nečekala, že v patře se u jejího okna může… Moment!

Vymrštila se do sedu a přitáhla si deku k bradě. Zakousla se do jejího lemu, aby nevykřikla. Nebyl to jen tak nějaký stín. Byl to lidský stín. Někdo tam byl. Někdo jí seděl na okně a někdo se pokoušel dostat dovnitř. Měla by vzbudit Vé. Určitě by něco udělala. Studuje ty domorodé kmeny a…

Ozvalo se lehké zavrzání a okno se otevřelo. Hloupá Viola a její spánek s otevřeným oknem!

Stín seskočil ladností kočky do pokoje a napřímil se. Bellu do nosu udeřila omamná vůně, která jí už nesčetněkrát sevřela hrdlo a zpomalila tlukot srdce.

„Edwarde?“ zašeptala.

„Vyděsil jsem tě?“ V nose jí pálily slzy. Ten hlas byl plný všeho možného. „To jsem vážně nechtěl. Tak nějak jsem ani nepočítal, že budeš vzhůru…“

„Ty…“ hlesla.

„Ano?“ vydechl nedočkavě.

„Proč tu jsi?“

„Pro odpovědi, Bello,“ vzdychl. Její žaludek udělal snad deset kotrmelců a konečky prstů jí začaly nepříjemně brnět.

„Polož otázku,“ pobídla ho. Mrzelo ji, že se od okna ani nepohnul. Stál tam, aniž by jí dal šanci kochat se jeho tváří. Měsíc mu svítil do zad a jediné, co viděla, byla temná silueta jeho ramen a boků a… krucinál!

„Kdy odjedeš?“ Někdo prohodil oknem židli a sklo se s řinčením vysypalo na lino pod ním – ne, to jen její svět se složil.

„To tě zajímá? Kdy zmizím?“

„Nerad bych na tebe znovu narazil s Irinou a Kate, chápeš?“

„Chápu až moc dobře,“ odsekla a přemlouvala slzy, aby zůstaly uvnitř.

„Tak kdy?“

„Týden. Déle ne. Neboj se, nebudeme vás obtěžovat. Jsme tu jen kvůli expedici do školy. Musíme do parku Denali.“

„Tam ne. Alespoň ty ne, prosím.“

„Proč? Co ti na tom záleží?“ odsekla.

„Vím, že jsem ztratil právo se o tebe starat, ale nemůžeš mi zakázat, abych tě…“ Edward se odmlčel, ale než Bella stihla cokoliv říct, dodal: „Abych ti dal radu. Vyhýbej se Denali. Ty legendy nelžou. Tvůj přítel by asi těžko odolával kouzlu upírek,“ odfrkl si.

„Masen se o sebe umí postarat,“ bránila kamaráda.

„Masen? Co je zač?“

„Chci spát,“ lhala a položila se na polštář. Doufala, že se otočí a zmizí, jenže on se konečně pohnul k ní. Sklonil se nad ní, upravil jí deku kolem těla a dlaní se zastavil na jejím rameni.

„Myslíš, že… Mohl bych zítra… v noci…“ šeptal a jeho dech ji hladil na tváři.

„Chceš se mi zase vkrást do okna?“ vydechla.

„Máš pravdu, je to nevhodné. Tvůj přítel…“

„Je jen kamarád, Edwarde,“ přerušila ho a ve vteřině ucítila ledový dotek jeho rtů na svých. Zatočil se s ní její malý svět. Její tělo křičelo radostí a nadšením. Připadala si znovu živá a plná naděje, než se od okna zvedl slabý větřík a ona byla zase sama. „Neopozdi se,“ zašeptala, přesvědčená, že ji slyšel. Usnula s tím nejradostnějším úsměvem.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Jalle

15)  Jalle (24.08.2012 15:39)

juchuuuu

Twilly

14)  Twilly (21.07.2011 13:17)

a nastupuje romantikááááááá... držte si klobouky, jde se z kopceeeeeeeee:D :D :D :D

13)  Guneska (19.07.2011 16:53)

Pane jo, to je dobrej obrat teď samozřejmě myslim Maseny a Bellu
Ale Anna si to taky umí pěkně zařídit

Kamci

12)  Kamci (12.07.2011 20:30)

a jestli ti dva ,,Masenové" nemají společné víc než jen to jméno...???
ten konec byl
úžasné

Lenka326

11)  Lenka326 (12.07.2011 20:21)

Teda! Jasper je majorem už asi tak 145 let, ale tady se vyklubal ze dne na den generál , teda spíš generálka. Anna je pěkně postavila do latě, takové upíří pískle neopeřené, asi v sobě má opravdu nějaký dar.
Ale dneska se musím omluvit Masenovi, teda pořád mě vytáčí s tou Bellitou, ale to, jak zareagoval na Edwarda, to bylo něco! No a Edward Nejdřív se kvůli Belle málem obětuje, a skoro nabízí svou nevinnost (teda nepsala jsi o tom, ale tak nějak předpokládám, že tvůj E. je panic) a pak se dokonce odváží k Belle do pokoje. A ona ho chce znovu vidět!!! Hurá!!!
Moc se těším na další den a pak na další a další a....

10)  mayla (12.07.2011 18:59)

ten koniec - nádhera :)

Bosorka

9)  Bosorka (12.07.2011 18:34)

Tak jak mě jeden Masen nechává přímo ledově vychlazenou, tak ten druhý mi drží srdce rovnou v pěsti. Mišutko, zlatíčko, že ho nenecháš jen tak odejít z tohoto příběhu, že ne?
Anna si je pěkně vzala na kobereček, kluky jedny upírský. :D Taky bych potřeboval umýt okna
Edward by obětoval svoji nevinnost?

semiska

8)  semiska (12.07.2011 17:25)

Krásná kapitolka. Snad Edward s Alice zvládnou blonďaté červenoočky. Radu od Masena si Bella vzala k srdci a moc dobře věděla, že má pravdu. Annie vzala situaci ve vile do svých rukou a jsem ráda, že se jí to daří. :) Edward ji navštívil,jo? Aspoň si pár věcí ujasnili. ;) Skvělej konec

Bombetta

7)  Bombetta (12.07.2011 12:16)

Úááá...ten konec byl fantastický...
Jsem zvědavá, jak se to bude dál...ještě, že Edward má tolik odvahy...super :)

Nika

6)  Nika (12.07.2011 11:14)

Krásne Skvelé Úžasnééééééé

eMuska

5)  eMuska (12.07.2011 11:13)

Aaaaaah, toto sme chceli! celý ten čas a jedine toto! Augh! Jooo! Neopozdi se, to je ešte krajše ako keby mu řekla Miluji tě! fakticky!

Anna43474

4)  Anna43474 (12.07.2011 11:09)

Ííííííííííííííííííííí
Tak a teď jsi ze mě udělala íkající amébu
Edward je... Edward!!!
Dobrý dost, žus, přestaň... Tak jo Bylo to... nejlepší. A Jasper Anna je pěkně zaměstnala
TKSATVO

3)  barča2 (12.07.2011 09:50)

nějak mi došla slova... ... už se těším na další noc...

SarkaS

2)  SarkaS (12.07.2011 09:18)

hi hi hihihihi Mám tupě blažený výraz. Konečně alespon nejaky posun vpred

AMO

1)  AMO (12.07.2011 08:47)

Co k tomu říct, napsat??? Snad jen moje srdce šílí a usmívám se.
Má ji rád
Začínám obdivovat Masena... pár vět a přeci se vždy trefí. Asi se začnu přiklánět k názorům ostatních, že nebude jen tak obyčejný.
A k tomu s těmi upírkami? Zase a opět jsem se přesvědčila, že ja Tanyu nebudu mít nikdy ráda. Její nároky, ach jo

Miško, spala jsi vůbec??? Vždyť včera...??!! Hlavně na sebe dávej pozor, prosím.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek