Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/bab%C3%AD%20l%C3%A9t.jpg

ŠEST DNÍ

Přemýšlel nad tím, co Anna řekla. Starší bratr? Rozhodně by se měl přestat chovat jako její nápadník, když už je zadaná a vůně ořechových koláčů je silná. Nevyvanulá.

Slíbil jim – tak nějak – že na ně nebude uplatňovat svůj dar, ale co když ho vypekli? Co když oni používají ty své? Co když oni o těch svých ani neví?

„Je na čase začlenit tě. Jinak si tu vytrháte vlasy,“ promluvila Anna z gauče a Major vzhlédl. Podíval se jí do očí a povytáhl obočí. „Moc nekoukej, Majore. Tady jsem na svém písečku, takže se tu dodržují naše pravidla.“

„Jaká,“ vzdychl a z jeho otázky vylezlo víceméně konstatování.

„Lovíme zvířátka,“ zazubila se a Major zkameněl.

„Zkoušel jsem to, ale…“ Slíbil si přeci, že se o tom nikdo nedozví, ne? „Nebyl na to vhodný čas,“ dodal.

„Tak to zkusíme spolu. Určitě najdeme dostatek času, kdy to trénovat,“ ujistila ho a opatrně vstala. Falešná smrt pomalu odeznívala.

„Dobře,“ řekl.

„Dobře? Jako fakt?“ Anna vypadala překvapeně, že neprotestuje.

„Ano, zkusíme to, ale něco za něco.“

„To jsem si mohla myslet,“ zaúpěla Anna.

Major se pousmál a čekal, než mu dá nějaké znamení, signál, cokoliv, co by mu dalo vědět, že může říct své obchodní podmínky. Anna vzdychla a plácla dlaněmi do stehen. „Tak co chceš?“

„Mám pár otázek. Chci odpovědi.“

„Jenom? No prosím… Ptej se,“ vybídla ho s očividnou úlevou Anna.

„Kdo je z vás talentovaný?“

„Jako ty? Nikdo… Teda – Edward s Alicí, ale ti jsou pryč. Emmett je nejsilnější, Richard nic speciálního nemá a já jsem magnet na průšvihy,“ završila to s úsměvem.

„Síla se nedá brát jako talent, ale budiž. A ty tvoje průšvihy… Nemyslím si, že by to bylo ono, ale určitě talentovaná jsi.“

„Já?!“ vyhrkla Anna a vykulila oči.

„Něco tam bude.“

„Ale co?“ dotírala Anna.

„Když jsi v pokoji – vlastně ani to ne – pocity všech se jaksi sjednotí. Víš, nemyslím si, že Emmett tě hledal kvůli jeho pocitu viny. Jak jsem ho poznal, nejspíš by v okamžiku, kdy to udělal, nejraději utekl opačným směrem. Přesto tě poznal a hledal tě. Richard taky… a já… Podívej se na mě. Byl jsem s tebou několik dní a jsi schopná mě přitáhnout až z Kanady.“

„Já tě přitáhla až z Kanady?“ ušklíbla se nevěřícně.

„Takovýhle dar – o dost slabší, pokud to tak tedy je – jsem viděl u jediné osoby, kterou si Aro Volturi drží na hradě. Heidi.“

„Heidi? Děvčátko z hor?“ zasmála se Anna. Major z ní však cítil rozpaky a slabou vůni hrdosti.

„Heidi je účinná zbraň. Je schopná k sobě přilákat jakéhokoliv člověka.“

„Ty ale nejsi člověk. Jsi upír.“

„Neříkej,“ zavrčel, protože Anna ho stále nebrala vážně. Celou dobou seděl, možná proto se postavil a shlédl shora na Annu. Jako v Táboře si pomohl lehkým pocitem strachu, až se Anna otřásla.

„Promiň, já… Já nechtěla… fakt…“ mumlala.

„Hele! Co jí děláš?!“ vyštěkl z kuchyně Richard a mračil se na Majora jako hejno čertů. „Neslíbil jsi něco, náhodou?“

„Vysvětli jí, že Volterra není sranda, Richarde. Ta holka vážně nemá ani ponětí o tom, co se může stát. Jestli má Anna vážně ten dar a on to zjistí… Bude ji chtít.“

„A co s tím máme asi tak podle tebe dělat, hm?“ vrčel dál Richard a přisedl si k třesoucí se Anně, aby ji objal a utišil.

„S dary se dá pracovat. Využít je. Naučím ji to a tebe s Emmettem naučím bojovat.“

„Nechceme být vojáci, Jaspere,“ odfrkl si Richard.

„Ale chcete ochránit Annu, ne?“ vrátil mu Major.

„Měli byste umět bojovat, lásko,“ špitla Anna Richardovi u ucha.

„Počkáme na Emmetta, co on na to,“ rozhodl se Richard.

 

***

Edmonton.

„Takhle daleko jsem ještě nebyla,“ přiznala nejistě Bella a zavrtěla se na sedačce. Její nohy odmítaly vstát a vynést ji z dodávky na pevnou zem.

„Polez, Bellito. Protáhneme si nohy, strávíme tu jeden den a noc a ráno pofrčíme dál,“ pobídl ji Masen.

„Dvacet čtyři hodin? To ale přijdeme o čas ve výzkumu,“ hlesla Bella.

„Stejně, co si myslíš, že tam najdeme?“ ušklíbl se Kevin.

„Já doufám, že ten kmen kanibalů!“ vzdychla nedočkavě Viola a zapálila si dlouhou cigaretu. Kvůli jejímu zlozvyku zastavovali každou hodinu, což Bella uvítala, protože chodila často na záchod.

„Vé, nemyslím si, že jsou kanibalové,“ vymlouval jí to Kevin.

„A co jiného? Lidi mizí… Pochybuju, že jsou z nich tak nadšení, že s nimi zůstávají. Určitě je někde v tom parku hromadné pohřebiště!“ rozplývala se Viola.

„Jsi magor,“ ukončil to Kevin a sebral jí z krabičky na palubní desce cigaretu.

„Vypadni s tím z auta!“ štěkl Masen a chytil Kevina za tričko. Sice se u toho oba řehtali jako koně, ale Belle se sevřelo hrdlo. „Tak jo, vysypte svá prasátka, jdeme si najít bydlení,“ rozhodl Masen, když se Kevin válel v prachu a rudl z nedostatku kyslíku, jak se smál.

„Nechápu, proč chceš hledat bydlení, když máme dodávku jako krávu. S Bellou se dovnitř v pohodě vejdeme a ty s Kevinem si ustelete ve spacáku na zahrádce.“

„Vé, jsi normální? Je podzim! A je docela zima!“ úpěl Kevin, kterého humor přešel z pouhé představy rampouchů u nosu.

„Tak jdeme,“ pobídl je Masen. Violin návrh ani nekomentoval. Od toho stačilo Kevinovo prohlášení. Natáhl ruku k Belle a pomohl jí ven. Když už stála vedle něj, automaticky ji vzal kolem ramen.

„Nechala jsem v autě batoh, moment!“ vyjekla Bella a vykroutila se mu z objetí. Masen bude její hodně velký problém. Nemohla říct, že jí jeho dotyky vadily, nebo jí byly nepříjemné, ale… Pokaždé, když se jí dotknul, vzpomněla si automaticky na Edwarda.

„Bellito?“ zašeptal za jejími zády Masen a Bella sebou trhla. „Udělal jsem něco?“

„Měl bys?“ vykoktala ze sebe, aniž by se otočila.

„Nejsem si jistý, ale… Jestli ti vadím, nebo se necítíš, já nevím, jak to říct, ale… Odtahuješ se ode mě pokaždé, když se tě dotknu.“

„Mám za sebou zvláštní vztah, Masene. Nevím, jestli jsem teď schopná k někomu znovu přilnout…“ hlesla s hlavou stále zabořenou v dodávce.

„Pořád ho miluješ?“

„Snažím se na to nemyslet, takže kdybys dovolil, změníme téma,“ sykla a semkla rty do tenké linky. Nehodlala o tom s nikým mluvit. Přece – když to nebude vytahovat na světlo, bude to, jako když to není, ne?

„Ze zkušenosti vím, že není dobré to v sobě dusit.“

„Možná jindy. Až tady nebude Kevin s Violou,“ vykroutila se z toho a konečně zvedla hlavu z dodávky. Když se ale rozhlédla, Vé s Kevem nikde neviděla. Rezignovaně sebou plácla na podlahu dodávky a svěsila hlavu. „Fajn, asi jo. Možná, že když…“ spekulovala. „Jmenoval se Edward.“

Čekala, že se začne smát, nebo něco řekne, ale Masen se posadil vedle ní na podlahu a mlčel.

„Jo, no… takže s Edwardem jsem se potkala v Pekle, kde jsem tenkrát pracovala. Byl fakt… jiný. Mrazilo mě z něj v zádech, zadrhával se mi dech, když mluvil… Krásně voněl…“ Uvědomila si, že se usmívá. „Byl vážně galantní, ne jako ti pitomci dnes.“

„Co se stalo? Proč tě opustil?“ zašeptal Masen.

„On mě ani tak ne, ale já jeho… To je komplikované a… Prostě to celé mířilo nejspíš k jediné věci, kterou jsem nechtěla. Musela jsem něco udělat.“

„Jednou jsem chodil s holkou, jmenovala se Christine. Strašně jsme se milovali, ale jak ty říkáš – mířilo to k jedinému cíli. K definitivnímu konci. Přesto jsem ji neopustil. Zemřela…“ hlesl a Belle se stáhlo hrdlo. Kruci, a ona tu brečí nad sebou.

„To je mi líto,“ špitla.

„Umřela při porodu,“ dodal.

„Porodu? Co?“

„Jo, byli jsme tak zamilovaní, že jsme se v osmnácti vzali. Teoreticky jsme museli, protože už byla těhotná, ale já bych to stejně udělal.“

„A dítě? Ty máš dítě?“ vyhrkla Bella.

„To už je jiný příběh, Bellito. Jen jsem ti chtěl říct, že vím, jaké to je. Víš, kdybych tehdy měl sílu jako ty, mohla tu být. Ale rozhodně nelituju toho času s ní. Bylo to nádherné a stejně – každý člověk jednou zemře, ne? K jakému horšímu konci mohl směřovat ten váš vztah?“ Poslední otázka byla spíš řečnická, než že by na ni Masen chtěl odpověď. Dívala se na něj a už neviděla toho poblázněného vysokoškoláka. Masen se po tomhle změnil v dospělého zkušeného muže. Tentokrát to byla ona, kdo mu položil ruku na stehno. Masen se usmál a zakryl její ruku svou.

„Nebudu lhát. Mám s tebou plány, Bello, ale rozhodně ne, pokud ty nebudeš chtít.“

„Chci.“ Bella se ani nestihla zamyslet. Slyšela, jak odpovídá, ale nedokázala to zarazit. Když to bylo venku, zvláštně se jí ulevilo. Možná se přes celého Edwarda vážně dokáže přenést.

 

***

Užasle sledoval ukrytý dům. Velkou dřevěnou horskou chatu halilo před zraky lidí několik křovisek, stromů a skal. Ani ten nejotrkanější tramp by se sem nedostal.

„Líbí?“ zeptala se ho Tanya a postavila se nebezpečně blízko. Ukročil stranou a nejistě se usmál.

„Líbí.“

„Co ty na to, Alice?“ vydechla zvědavě Rose. Edward se na svou společnici podíval s neskrývaným zájmem. Věděl, jak se na to dívá, jen čekal, jestli to řekne i jim. Byla z toho unešená. Nikdy nic podobného neviděla. Těkala pohledem od stromů ke skalám, přes keře k domu…

„Krásné,“ vzdychla Alice nepřítomně. Edward se pobaveně uchichtl a znovu uhnul stranou, když se k němu Tanya přiblížila.

Krásný, vznešený, charismatický upír… Můj upír… Můj, můj, můj… můj! křičely Tanyiny myšlenky.

Možná by nebylo na škodu jim sdělit, že je umí číst, napadlo Edwarda. Určitě by se vyhnul těmhle duševním řečem.

Zase po něm leze ona… Taky chci upíra… zajímalo by mě, jestli je zastáncem monogamie, nebo poly… hm… Irina se k němu přitočila z druhé strany. Musel vypadat dost vyděšeně a frustrovaně, protože Alice se po něm natáhla a vysvobodila ho z útisku blondýn.

„Něco ti ukážu, hele…“ zamumlala.

Tady to vypadá dost nebezpečně pro všechno, co nemá prsa, Edwarde. Jsi si jistý, že bychom neměli vzít čápa? ptala se v duchu, zatímco nahlas mu ukazovala důmyslný průchod skalou.

„Nemyslím si, že by to bylo nějak zvláštně nebezpečné, obzvlášť, když umíme, co umíme,“ odpověděl Edward.

„Ta díra ve skále není problém, jak říká Edward, Alice,“ ujistila ji Rose, aniž by věděla, že Edward v podstatě odpovídal na Alicinu myšlenku.

„Tak jo, pokud to není problém…“ vzdychla Alice a následovala, zavěšená do Edwarda, blondýny do chaty.

Nedám tě z ruky, vypadají dost vyprahle a já ti nebudu shánět psychologa… zasmála se v duchu. Edward jí byl vděčný za tu snahu a jemně jí stiskl ruku v dlani.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Twilly

13)  Twilly (21.07.2011 12:54)

no bacha, není Masen jako Masen, nebo... škatule hejbejte se???? Hezkýýýýýýý

12)  Guneska (19.07.2011 16:29)

ehm ehm ehm... jako jako, že Bella chce jiného Masena než Edwarda Masena? Nemáš v tom nějak bordel?
A rozhovor Edwarda s Alice o nebezpečí pro bezprsatce

eMuska

11)  eMuska (12.07.2011 10:57)

o nervy! ne, jenom to ne! ja nechci! já nechci Masiho! Dej ho pryč! Fujto! Aj keď je jeho príbeh pôsobivý a tá smrť je pre Bellu ako obrázok, ale - ojš! Ja ho necem!

Bombetta

10)  Bombetta (11.07.2011 10:31)

Hm, aby ještě nebyl Masen táta Richarda...nevím prostě mě to nějak napadlo. Nechci, aby Bella dávala šanci Masenovi...ona je stvořená pro Edwarda Masen jí měl jen ukázat, že Christine a on o lásku bojovali a Bella se tak lehce vzdala :'-( . A Edward ať mě ani neštve...ale mohli by je vzít sebou domu a Emmet by potkal Rose a bídák Jasper Alice a ztracenou sestru ;) . Snad se Edward zvládne bránit Tanye...celkem ho lituju...jsou to vskutku nardžené úpírky :) a bránit se jim asi nebude nejjednoduší úkol

Skvělé, Míšo

semiska

9)  semiska (10.07.2011 21:37)

Tak konečně se to ve vile uklidnilo aspoň na chvíli. ;) Edward bude mít docela perné chvilky na odhánění nenasytných červenookých upírek. Snad mu s tím Alice pomůže. NO a Bella dává šanci Masenovi,jo? Jsem zvědavá, jestli se jí podaří přenést přes Edwarda. :D

Jula

8)  Jula (10.07.2011 19:55)

Já nechci, aby se Bella dala dohromady s Masenem!

Bosorka

7)  Bosorka (10.07.2011 19:32)

Masen asi ho začínám milovat , určitě se z něj vyklube ten fetišista, ale jemu bych ty tenisky ráda dala .
CHudák Alice - ubránit brášku před čtyřma nažhavenýma upírkama
Míšo jsi skvělá!

AMO

6)  AMO (10.07.2011 19:32)

Šestý den a zatím jen zmatek v hlavě. Děsí mne Bella... proč??? Ten Masen je určitě fajn, ale nepatří k nim. A co Edward? Koukej ty anorektičky někam odehnat a začni je krmit zvířátkama.
Snad jen doma se to uklidní. Aspoň Jasper chvíli zůstane a ještě je něco přiučí. Ale pořád mi chybí nějaká důležitá informace. Stále si něco schováváš a něco tajíš. Měsíc je dost dlouhý a tak si počkám

Anna43474

5)  Anna43474 (10.07.2011 19:18)

Blondýny sápající se po chudáčkovi panáčkovi
Masen a Bella?! Nikdy
Jasper je stejně zlatíčko
TKSATVO

Kamci

4)  Kamci (10.07.2011 17:46)

tý jo!!! jestli on není Masen Richardův táta?
a jak jako že Bella chce??? žádný takový, hezky jí vrať šupito zpátky Edwardovi
super kapča

Lenka326

3)  Lenka326 (10.07.2011 14:15)

Tak dneska jsem trošku rozhozená. Kapitolka je na první pohled taková pohodová, ale... . Jediné pozitivum je, že Major se rozhodl aspoň na čas zakotvit ve Forks. Ale pořád tak nějak netuším, co z toho bude . Bella mě pěkně znervóznila, když přijala Masenův návrh a ty čtyři nadržené bloncky mě vyloženě vystrašily.
Ajaj, co z tohodle vyleze????

Nika

2)  Nika (10.07.2011 13:58)

Upíry psycholog

SarkaS

1)  SarkaS (10.07.2011 13:56)

Teď nějak nevím co říct. Dost se toho tam stalo, ale já jsem přesto hrozně nespokojená. Určitě za to může Bella, i po tom co slyšela ji nenapadlo, že by se mohla k Edwardovi vrátit. Achjo... Navrch Edward v obležení tolika bloncek hrozně pokouší štěstí. No Major... poslední dvě kapitoly si s ním nějak nevím rady. Přijde mi, že nám o něm říkáš velké prd, tak se nedá předvídat Ale jinak, samozřejmě

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek