Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/bab%C3%AD%20l%C3%A9t.jpg

ŠESTNÁCT DNÍ

Tebe, tebe, tebe, snoubenec, tebe, mě, mě, mě, tebe… Byla jako ve snu. Ta slova jí tu chvíli v jeho náruči absolutně kazila. Možná by dokázala být milenkou ženáče, ne? Jenže představa té upírky, jak za ní jde a… dostává hlad. Otřásla se, což přimělo Edwarda, aby ji na moment uvolnil ze sevření a zadíval se jí do tváře.

„Děje se něco?“ zeptal se nejistě.

„Děje se toho hodně, Edwarde…“ vzdychla a zkusila se vzepřít jeho tělu – svému tělu!

„Proč se odtahuješ? A – proč jsi odjela, když jsem prosil, abys na mě počkala?“ dodal. Bella se přestala vzpírat a zadívala se mu do očí.

„Počkala?“

„No ano. Poslal jsem po Rosalii dopis. Nedala ti ho?“

„Nevím, jestli to byla Rosalie, ale nic mi nedala. Kromě jasných instrukcí…“ špitla a přejela si dlaní po obličeji.

„Instrukcí?“

„No, spíš informací… Já nevím, dost mě vyděsila…“ vyhrkla nervózně Bella.

„Mateš mě, lásko. Nemám nejmenší tušení, co mi chceš říct…“ vzdychl a v jeho tváři se odrazila jeho slova v podobě umučeného výrazu.

„Chci ti říct, že mi tvá snoubenka dala na výběr. Buď odchod, nebo smrt,“ vychrlila tak rychle, jak jen dokázala, aby si to nerozmyslela.

„Snou – cože? Já nemám snoubenku!“ bránil se a vypadal zmateněji než předtím.

„Nemáš?“

„Bello…“ zaúpěl znovu a vrhnul na ni pohled copak-mě-tak-málo-znáš?

„Asi bys to měl vědět lépe, nežli já, co? Ale taky mi můžeš nakrásně lhát, Edwarde.“

„Je mi líto, že mi nevěříš,“ hlesl a spustil ruce podél těla.

„Mně taky.“ Nastalo ticho, které po chvíli přerušil Edwardův vzdech a pohyb k oknu. Nejspíš se chystal odejít, ale to Bella najednou nehodlala riskovat. „Počkej přece!“ vyhrkla a vztáhla k němu ruku.

„Na co?“ odsekl až příliš podrážděně. No, tak to byla ta správná otázka. Co by mu měla říct?

„Od jisté doby jsem přestal věřit, že se země otáčí kolem své osy, Bello,“ začal tiše a zkrátil tu vzdálenost mezi nimi. Stál teď těsně u ní, aniž by se jí dotkl. Díval se jí do očí a nejistě si olízl rty. „Protože to by bylo až moc obyčejné, víš? Můj svět se točí jenom kolem tebe a toho, co ty děláš nebo cítíš. Našel jsem nový střed vesmíru v tom, abych tě udělal tou nejšťatnější, ale já vážně netuším, co ti vykouzlí na tváři úsměv, nebo ti zalije srdce radostí. Zkoušel jsem ti jít z cesty, když jsi o to požádala, ale teď, když jsem tě nenašel v Healy… Málem jsem se pomátl. Musel jsem slyšet z tvých úst, že sis to rozmyslela. Řekni mi upřímně, Bello… Co chceš?“ Když se jí začala točit hlava a pískat jí v uších, uvědomila si, že by se měla nadechnout.

„Mohl bys mi zopakovat to s tím středobodem?“ zašeptala a zrudla. Edward se na ni chvíli zaraženě díval, než se lehce zaklonil a tiše se zasmál. Spokojeně se ušklíbla a posadila se na kraj své postele.

„Ráda bych ti řekla, co chci, ale… Pokaždé, když to udělám, něco se změní. Něco, co mi prostě zabrání v tom, abych si vzala to, co chci.“

„Mně ale ne. Dám ti i hvězdy, jestli chceš.“

„Třeba příště, nech si to jako rezervní plán.“

„Bello, poslouchej mě. Nemám žádnou snoubenku a nikdy mít nebudu, pokud mi ty sama neřekneš, že si mě vezmeš.“ Bella sebou trhla v absolutním šoku. „To je to tak děsná představa?“ zhrozil se tentokrát Edward.

„Nečekaná.“

„Miluju tě. Tohle je jen přirozený vývoj věci… Udělám to. Jednou.“

„Asi se začínám vážně bát, Edwarde… Já… Nevím, jestli je to dobrý nápad. Mám strach, že se zase něco stane a…“

„Ochráním tě, Bello. Slibuju, že nedovolím ničemu, aby ti ublížilo.“

„Existují přírodní katastrofy, které neovlivníš.“

„Ovlivním.“

„Jo? Takže když na mě spadne strom?“

„Nespadne. Zarazím ho,“ řekl pevně rozhodnut a Belle se zajiskřilo v očích.

„Co auto? Bude náledí a napálí to do mě.“

„Nenapálí. Strhnu tě stranou.“

„Padající letadlo?“

„Vyskočím s tebou v náruči.“

„Divoký klokan, žralok, lev?“

„Dejme tomu, že ve Forks žijí… Zvířata se upírů bojí.“

„Tak jsem asi zvíře,“ kuňkla Bella.

„Máš ze mě strach?“ vyhrkl překvapeně.

„Z tebe ne, ale z té blondýny tam.“

„Jak vypadala, Bello?“

„Byla rozhodně krásná a vysoká a blond.“

„Blond, nebo platina?“

„No… blond, ale tmavší blond… takový, jakože s příměsí tvých vlasů. Lehce nazrzlá.“

„Tanya…“ zavrčel Edward.

 

***

„Jé!“ vykřikl Emmett a uskočil stranou před ohromnou medvědí tlapou.

„Koukej, co dělá!“ vybídl ho Jazz o kus dál.

„A co kdyby ses předvedl ty, hm?“ mručel Emmett a zkoumal natržený rukáv.

„Ty jsi v tréninku,“ vymlouval se Jasper.

„Hej, mladej, jak se sem vůbec dostal?“ zajímal se Emm a popoběhl o další kus dál, aby na něj grizzly nedosáhl tak rychle. Richard stál ve dveřích bez košile a Anna mu na rány nanášela peroxid.

„No… Asi je to moje vina. Asi jsem ho hledal, abych ho asi přivedl. Asi jsem si chtěl zlepšit skóre po tom ránu. Asi teda…“ mumlal Richard.

„Asi ti taky zlepším skóre, až tu s ním skončím!“ sykl Emmett. Za Richardem se objevila Rosalie s Alicí. Emmettovi se vzedmula hruď a několikrát zacvičil s rameny, aby se dal do klidu.

„Jazzi, nažeň mi ho sem!“ křikl. Major povytáhl jedno obočí, ale poslechl ho. Křikl na medvěda a zadupal. Vycenil zuby a sykl, ale medvěd nic. Dál si bručel uprostřed malého paloučku před domem a máchal tlapami do vzduchu.

„Má z tebe srandu, Jazzi,“ řehtal se Emm.

„No, já rozhodně nejsem ten, kdo má roztrženou košili, pane,“ odsekl Major.

„Ty sis roztrhl košili od Armaniho!!!“ zahřměla Alice a medvěd na moment vyděšeně ztichl. Emmett hlasitě polkl a Jasper couvl do tmavšího porostu.

„Sss. Auvajs!“ kníkl Richard.

„Máš to pěkně hluboký. Medvěd pitomej!“ vrčela Anna a švihla hadříkem o podlahu verandy. Vykasala si rukávy a seběhla schody s Alicí v zádech. Medvěd se ohnal proti Jazzovi, kterého minul o milimetry.

„Nech mého bráchu, ty vzteklá krbová podložko!“ zaburácela Rose a rozběhla se ke grizzlymu. Zatímco Anna se vrhla po tlapě, kterou medvěd máchal kolem, Alice protančila za něj a chytila ho za zadní. Rose si servítky nebrala a vyskočila ladným skokem přímo medvědovi za krk. „Ušiju si z tebe kožich,“ vrčela Alice vzadu.

„Vymlátím ti zuby a pověsím si je na krk,“ smála se Rose a rvala medvěda zezadu za pysky.

„Hele, holky… no… klid… Vždyť z vás dostane infarkt…“ prosil je Emmett.

„Zmlkni, umělče!“ vybídla ho Anna těsně předtím, než se společně s Rose a Alicí zakously do medvědí kůže. Zvíře zařvalo a svalilo se k zemi.

„Dá si někdo čaj?“ kuňkl Richard na verandě a Emmett s Jasperem se na něj nechápavě podívali.

 

***

Byl rád, že ho tam nechala, když šla spát. Seděl na zemi vedle postele a lehce ji hladil po vlasech. Usmívala se ze spaní. Čekal snad všechno, ale podlou Tanyu… To si s Rose vyřídí, až tam zase někdy pojede. Takhle ho podrazit. Dát dopis Tanye? Kam ten svět spěje? Ale byla to jeho vina. Měl jít za Bellou osobně, protože ta volterrská návštěva na sebe zatím dávala čekat.

Poslouchal její dech a rozhodl se, že ani zvuk klavíru se tomu nevyrovná. S tou svatbou to myslel vážně, jak si uvědomil ve chvíli, kdy to vyslovil. Chtěl si Bellu vzít. Mohl by, kdyby to bylo jinak. Přestože si to vysvětlili a vypadalo to, že je vše v pořádku, pořád z ní cítil určitou nejistotu. Doufal, že to přejde. Věřil tomu, protože kdyby ne, musel by se jí nejspíš vzdát. Znovu. Nedokázal by to. Už ne.

Za okny se probouzel nový den, když mu v kapse zapípal mobil: Kdy se vrátíš? Dům je vzhůru nohama! Alice se pere s grizzlym, Richard trhá oblečení a já jsem za idiota! Potřebujeme tě tu, Emmett.

Svraštil čelo a přečetl si zprávu znovu. Pořád mu cosi unikalo, ale nehodlal se kvůli tomu přetrhnout. Měl už jen chvíli, než se někdo v bytě probudí a půjde zjistit, čí jsou boty v předsíni. A on bude muset zmizet.

Bella se zavrtěla a vzdychla. Rozhodl se to zkusit: „Bello? Lásko, spíš?“ Svraštila čelo a cosi zamručela, než její tvář zmizela v polštáři. „Musím jít…“ Zaryla se ještě hlouběji a přetáhla si peřinu přes hlavu. Tiše se zasmál a pokusil se jí deku vzít. Lekl se, když zavrčela.

„Ty na mě vrčíš?“ divil se pobaveně, ale ten pokus raději neopakoval. Nerad by, aby si ublížila při případném útoku. „Miláčku, musím jít…“

„Čau,“ zahuhlala, aniž by vystrčila hlavu.

„Čau?“ divil se znovu.

„Pa…“ opravila se přidušeným hlasem.

„Miluju tě. Zvu tě na oběd, ano?“

„No jo…“ sykla a otočila se zády.

Vstal a zamířil k oknu. Než obešel postel, peřina zašustila a na zádech mu přistálo cosi lehce těžšího, než těžítko na stůl. Automaticky ji chytil a s naprostou přesností ji objal kolem stehen. Zezadu mu přitiskla rty na krk a stiskla jeho boky svýma nohama. Pak se lehce zavrtěla a Edward pochopil, že chce dolů. Pustil ji. Otočil se v okamžiku, kdy se zachumlávala zpět do peřin. Nechápavě na ni civěl, než konečně vyklouznul oknem ven. Co to bylo?

 

***

Zlý sen. Takový ten, co se začne odvíjet jako naprosto dokonalý a skvělý a postupně se mění v noční můru. To přesně byl příchod Rosalie, mladší sestry. Vše se zvrtlo tím medvědem. Do té doby to byla jeho malá bezbranná sestra, ale pak… Ta její dravost, slovník, chvaty a Emmettův uchvácený výraz, když ji sledoval. Nejspíš by si měl oprášit zbrojní pas, napadlo Jaspera a po očku se podíval na Emmetta, který opět fascinovaně zíral na Rose, jak vypráví o tom medvědovi.

„To bylo fantastický!“ jásala Rosalie a zeširoka se usmála. Emmett taky. Byl jí tak pohlcený, že si své grimasy ani neuvědomoval. Byl směšný! Jasper se přistihl, že má vztek. Přitom všude kolem byla přemíra štěstí, pýchy, radosti a lásky. Jen on zuřil. Nehodlal mu darovat jeho sestru těsně poté, co ji sám našel! No, i když… Sice s Emmettem od začátku nevycházel, ale poslední dny to bylo lepší. Dokonce se mu i líbilo, když mu říkal Jazzi. Nejspíš tu změkl…

„Jo, bylo skvělý, jak se nás bál, a Alice, jak prý: Ušiju si z tebe kožich,“ parodovala Anna Alicin vrčící hlas. Všechny tři se zasmály – Emmett s nimi. Jasper se praštil dlaní do čela, až to mlasklo.

„Co?“ artikuloval na něj Emmett a Jasper si na čele začal kreslit výmluvná kolečka. Emmettovi to nejspíš rychle došlo, protože Jaspera pohladil stud a cosi, co by se dalo přirovnat k omluvné emoci, pokud něco takového existovalo.

„Běda, jak jí něco někdy uděláš,“ artikuloval na něj zpět Jasper a Emmett se rozzářil, jako kdyby se znovu díval na Rosalii.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

12)  Guneska (24.07.2011 05:34)

Ha, to je poslední? Teda jakože zatím. No tak to se Guneska musí pochválit, že to dočetla dřív, než jsi to dopsala
Scénka se skákající a stydějící se Bellou je super no a zamilovaný Emmett ještě lepší. Těším se na další!!!

Nosska

11)  Nosska (23.07.2011 22:17)

Jééé takhle se mi to líbí
Honem další

LadySadness

10)  LadySadness (23.07.2011 17:38)

...vždyť z vás dostane infarkt...ty vzteklá krbová podložko... a je krásne, že Bella chce odpustiť Edwardovi a to jej lúčenie bolo rozkošné Alicinho hnevu sa bojí aj Jasper:D :D :D ale dovolil Emmettovi aby sa o Rosalie uchádzal:) :) :) teraz ale bacha na tú hnusobu Tanyu, tá by mohla ešte narobiť dosť zlého, sebecká a bezcitná je na to dosť

Anna43474

9)  Anna43474 (23.07.2011 16:05)

Žárlí
Takže Tanya... je kráva. Ale aspoň se to z téhle strany vyřešilo. Ale ona, jak ji známe, určitě ušije něco dalšího
TKSATVO

Twilly

8)  Twilly (23.07.2011 15:50)

No já ti nevím, já bych pořádně tu Tanyu nakopla... no i tam!

no a jak říkám, větička dne: "Dá si někdo čaj?"

Hopnout Édovi na záda? Se stavím, že tam nebyla Bella, když si to psala?

ááááá bacha, Emmett se probouzí.. to bude ještě tóčo, žejo? :D



Lenka

7)  Lenka (23.07.2011 14:56)

Moc pěkná kapitola.

semiska

6)  semiska (23.07.2011 11:52)

Když jsou muži neschopní, nastupují ženy činu.
Holky se s méďou teda vůbec nemazaly. Takhle mu vyhrožovat, že z něj bude předložka nebo kožich. Ten medvěd musel mít trauma, chudák.
Bella se malinko osmělila a skočila zezadu na Edwarda,jo? Páni, nezdivočela malinko? :D
Skvělý, moc jsem se bavila.

SarkaS

5)  SarkaS (23.07.2011 11:45)

Ááá, hodnej Jazz, milej Jazz, úžasnej Jazz, on mu to dovolil, on mu to dovolil Bude další páreček, možná Tak a ted by me zajimalo, co se stane s E a B zase jim to nejak podelas?

Jula

4)  Jula (23.07.2011 11:36)

Chudinka Emmett, holky mi vyfoukly méďu

Kamci

3)  Kamci (23.07.2011 10:46)

:) :) :) :)

Lenka326

2)  Lenka326 (23.07.2011 08:18)

Wow, už jsem chtěla vypnout PC a odjet na dovču a ještě jedno malé překvápko
To bylo hezké. Richard, zlatíčko poloupíří mezi tolika "plnohodnotnými" upíry, tak se snaží, co to jde. :D Ale holky toho méďu pěkně zlikvidovaly. Emmett se nám zaláskoval a Jazz žárlí, ajajaj. Majore, otevři oči, na tebe tam jedna upírka taky zbyla , pak ti bude líp.
Edward , pořád nechápu, jak věděl, kde Bellu najít, když mu až u ní došlo, že to takhle zařídila Tanya. Doufám, že ji jde rozcupovat na kousíčky, případně by mohl i škrtnout sirkou....
Pěkné, pěkné.

AMO

1)  AMO (23.07.2011 06:58)

No to bylo úžasný Asi Richarda miluji ještě víc... Nedáte si někdo čaj?
A úplně parádně zamilovaný a dokonale zpitomělý Emmet *Děkuji* :D :D :D :D
Michalko, tohle bylo kouzelné procvičení bránice po ránu. Děkuji za 16 den.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Zatmění -smečka